Sestřičky

Kachyňa natáča zdanlivo banálne ale krásne príbehy zo života. V Sestričkách sa mu podarilo zachytiť atmosféru 50-tych rokov života na "periférii". Okrem výkonu Jiráskovej ma celkom prekvapil Vízner v originalnej úlohe saniťáka (v inej ale skvelej hereckej polohe sa objavil aj v Saturninovi:-) Kachyňa má aj lepšie filmy ale v Sestričkách ma nesklamal a potvrdil, že patrí medzi naj režiserov. (11.03.2009)

Kachyňove príbehy zo života sa vždy príjemne pozerajú, tentokrát mi v ňom niečo chýbalo. Nevynahradila to ani záverečná akcia v aute, aj keď bola veľavravná a hlavne doktorovo uznanie potom. Objavil sa tu aj ďalší básnik zdravotník v českom filme, ktorý recituje sestričkám básničky, a tak ten najznámejší už nie je sám. (14.12.2014)

Tento Kachyňův film jsem jako holka nesnášela. Přišel mi depresivní, odpudivý, nechápala jsem, proč se ty postavičky z toho hnusného života tak radují. Po letech ho vidím úplně jinak. Krásně vystihuje, jak Čechům jejich sexuální benevolence a nadhled pomáhají v těžkých časech, jakými 50, léta jistě byla.. Zachycuje, jak prostě rození, plození a umírání probíhalo. (04.12.2011)

Karel Kachyňa uprostřed rozplizlosti normalizace nemohl točit filmy tak otevřeně a kriticky, jako ke konci šedesátých let, další Ucho by mu rozhodně v té době neprošlo, zaujal tedy k 50. letům (nuceně?) smířlivější postoj a rozhodl se použít dobově upřednostňovaný rastr sociálněkritický... Vybral si nehostinné lokace čerstvě zkolektivizovaného venkova (tato kontroverzní událost je také ve filmu přímo zmiňována, oběti kolektivizace jsou tu však vykresleny hodně schématicky a dogmaticky jako zatvrzelí zastánci starých poměrů) a modelové schéma nově příchozího pozorovatele - příběh mladé adeptky osvětového povolání-poslání (které se jeho filmy vine jako leitmotiv - Pozor, vizita!, Městem chodí Mikuláš...), zdravotní sestřičky se na pozadí doby sotva vyjímá, dobové běsnění a děsy jsou tu upozaděny a o 50. letech film hovoří jen v druhém plánu. Do popředí je ukotven komorní příběh mladé ženy ve fázi přelomového životného období, ona fáze dospívání, hledání svého místa v životě, frustrace z absence partnera, generační neshody - opozitum k rodičům, vrchní sestře a zpočátku i k významové protihráčce starší zkušené sestřičce ve vynikajícím hereckém zosobnění Jiřiny Jiráskové. Abstraktum Zkušenosti a její přenášení je možná tím hlavním metrem a důvodem, proč celý snímek vznikl. Tak jako na nemocničním oddělení předávají po generace starší a zkušení lékaři své nabyté zkušenosti a vědomosti mladším kolegům a kolegyním či sestrám, konkrétně rutinérský primář, tak i v osobním životě dostává Marie podanou pomocnou ruku právě od své nové spolubydlící a kolegyně. Krásný tragikomický film o generační výměně a její potřebné nikdy nekončící cyklicitě, krásný a poetický film o hledání sebe sama a svého místa v životě a ve světě... A na počátek osmdesátých let skutečně hodně otevřený a odvážný film... (22.12.2007)

Začátky socialistického zdravotnictví byly těžké stejně jako začátky erotického života jedné sestřičky na českém venkově let padesátých. Lidé mají pořád stejné problémy, ať je u moci bolševik, Hitler nebo Kaddáfí. Pořád je tu láska, nevěra, hříchy a ctnosti. V jakékoli době se dá o tom natočit film a přitom zůstat stranou politiky. To Kachyňa udělal a udělal to nadmíru dobře. Herecký koncert Jiřiny Jiráskové posouvá tuto komedii do kategorie nezapomenutelných. Můžeme o tom vést spory, diskutovat, to je ale asi tak všechno, co se proti tomu dá dělat... (22.04.2011)