baroko16857

Vtip, poetika příběhu, osobitost Noireta i Deneuveové, prostředí africké přírody a mistrný český dabing jsou v tomto snímku velmi vkusně namíchané. L´ Africain je pro mě osobně "Číslem 1".

Pro mě jako desetiletého kluka bylo skvělé dobrodružství vidět tehdy poprvé Zelený led. A mám ten film rád pořád. Je neotřelý, s originální zápletkou i rozuzlením, je tu vtip i trochu moralizování. A tady jsem si oblíbil celou tu hlavní hereckou trojku: půvabnou Anne Archer, klukovskýho Ryana O´Neala a exoticky záhadného Omara Shariffa. Navíc (v neposlední řadě) bezvadně nadabováno!!!

Myslím, že ani sami tvůrci tohoto filmu si plně neuvědomili, jak výjimečný snímek vytvořili. Z jeho geneze (i z knihy samotné) je patrné, že měl vzniknout jen jako další zajímavá kuriozita. Výsledek však předstihl očekávání. Film je jedinečný! Myšlenkou, výtvarným i hudebním zpracováním. Děkuji za takové filmy.

Slepičí tribunál...........Kuuuuuuurva..................Někdo pil z mého pohárku - někdo seděl na mém kanapíčku....................Odkud znáš moje jméno, lidožroutko............................... Miluju Sexmisi!

Filmík o tom "jak chudý chlapec ke štěstí přišel". A to tak vtipnou cestou, že je v ohrožení bránice - tedy myslím od smíchu (nikoli křečí z nevolnosti). Nora Plumbová a strejda Pettel jsou prostě jedineční.

Vetřelce Jedničku a Dvojku jsem viděl jako malý - a naši dlouho nemohli pochopit, proč jsem se bál dojít do sklepa pro brambory. V jedničce dominují vedecko-fantastický prvek a bytostný strach nad akčním charakterem, který je zase dominantní ve Dvojce a vytváří tak k prvnímu dílu zajímavý protipól.

Film mi připomíná shakespearovské příběhy. Ve střední části filmu se totiž i přes množství událostí děje v podstatě jen jedno (v tomto případě snaha o přežití), ale to nejdůležitější je v zarámování děje Prologem a Epilogem (jako v oněch starých románech). Na začátku zazní ta nejpodstatnější teze: "Člověk = tvor plný paradoxů, tj. agresivní a válčící, na druhé straně však touží létat ke hvězdám." Když se nad tím zamyslíte, vlastně vám musí ten drastický konec filmu (Epilog) intuitivně dojít. Je jednoduché si odvodit, že pokud bude člověk stále paradoxním, rozporuplným jedincem: je jeho vyhynutí NEVYHNUTELNE.......................!!!

Pro mě nejlepší thriller-detektivka, navíc se zvláštní patinou, kterou mají jen britské filmy sedmdesátých let. Dále megahvězdné obsazení, tajemná hudba, virtuozně gradované napětí scén i filmu jako celku. A (nikoli v poslední řadě) samozřejmě mimořádně bravurní původní český dabing. Nemohu si pomoct, ale musím na dobrý dabing poukazovat, protože dabérská práce posledních patnácti let (vyjma animovaných filmů) je bohužel oproti té staší nepoměrně ubohá. Nemyslím překlady textu a dialogy - to je i dnes víceméně v pořádku; ale ten celkový charakter a schopnost vkusně dotvářet danou scénu - dnešní dabing prostě už nesvede. Je většinou jen "odmluvený - přečtený - odfláknutý". Na filmy po roce 95 se z tohoto důvodu dívám výhradně v původním znění s titulky. Schválně srovnejte: např. scéna v tomto filmu, kdy Juggernaut poprvé telefonuje Porterovi, ta mě v původním znění téměř nenadchla - a tady je s naším (tehdejším) dabingem skvělá. Dnes je tomu téměř výhradně naopak: tedy, že s titulkama je pro mě film daleko lepší, než s tím novodobým dabingovým nánosem. Že by se vkus tolik změnil? Nebo jsem já tak konzervativní? Naštěstí pro mě odpověďi znám!

Pro mne nejpoetičtější a nejlepší tragikomedie vůbec. Obě polohy - tragická i komická jsou zde vůči sobě v plné symbióze. Ani jedna neubírá té druhé. Originálně a citlivě je tak zdůrazněno, že jsou obě stejně důležité. Ten původní dabing (Adamová, Kostka, Popelíková, Vinklář...) je dnes bohužel už zřejmě nesehnatelný. Velká škoda. Ten nový, nynější dabing (Žehrová, Brabec....) není nejhorší, leč oproti tomu původnímu je velmi slabý a obyčejný.