Smrt krásných srnců

S tímhle filmem mám prostě problém. Kdo viděl Zlaté úhoře a zná tu prosluněnou poetiku Pavlových povídek, bude na tom možná podobně. Tenhle film totiž není poetický, ale dryáčnický. Kachyňa jej přisprostil, žel však směrem, který dává poetice na zadek, a asi jako jeden z prvních použil rozkomíhanou kameru, která štve lidi dnes více, než kdy jindy, protože je všude. Vadí mi i podivné skoky charakteru postavy či ve scénáři, nevyužité možnosti momentů zamyšlení (Co je, co vidíš? - Rybník, klidná hladina. - tato scéna je rovněž vychrlená rychlostí formule, bez oné chvilky ke klidu, bez předělu.) Také ty filtry u kamery, co nejvíc ze všeho připomínají objektiv namazaný sádlem, tady moc nesedí. I herecké projevy mi přijdou hysterické, ačkoliv je hezké vidět jednu z Kamélií. (11.03.2013)

Cve, málokdy se stane, že by mě nějaká školní projekce bavila. Tohle je ale výtečnej nádhernej snímek a všechny pauzy mezi promítáním ve škole u mě vystupňovaly napětí na maximum. Pamatuju se, že sem se na to kdysi koukal s dědou a nic mi to nedalo, ale ted sem si ho fakt zamiloval! No a Karel Heřmánek je tu geniální. (25.12.2005)

Nádherný film s jednou velkou nevýhodou pro mne: už ho nikdy nemůžu vidět. Příběh tak silný, že mně svírá a škrábe v krku, přes slzy toho stejně moc nevidím...A jedno určitě zbytečné doporučení: projít místa, kde se tento film natáčel je tip na báječný výlet s překvapením- exteriéry se téměř nezměnily. Křivoklát, Berounka, U Rozvědčíka...vše v klidu stihnete za půlden (ale zůstat budete chtít navždy...) (22.06.2010)

O řece Berounce mohu zcela sobecky prohlásit, že je „moje“ a zcela neskromně, že jsem její znalec, protože jsem na ní strávil nejhezčí chvíle svého života. Všechny volné chvíle… To platí i Otovi Pavlovi, který téměř básnickou řečí dokáže rozesmát i rozplakat. Jan Werich o něm kdysi řekl: „Kdyby to byl anglicky píšící autor, ležel by mu svět u nohou.“ Který sebevrah se může pokusit převést tu jedinečnou poetiku na filmové plátno? Karel Kachyňa! A povedlo se mu to na 300%! Pochopil nejen Otu Pavla, ale i kouzlo nejhezčí řeky na světě. Tak jako Jiří Menzel pochopil Bohumila Hrabala! Díky Pane režisére za jeden z nejlepších českých filmů (03.05.2008)

První polovina je spíš taková příjemná hořkosladká komedie, a druhá velmi dojemné drama z války, které nenechá člověka chladným. Heřmánek hraje skvěle a spojení několika povídek Oty Pavla se vydařilo. Film drží pohromadě, nemá hluchá místa a je skutečně moc pěkný. Za mě lepší než Zlatí Úhoři. Moc se mi to líbilo. (08.05.2019)