Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ja su haviř, kdo je vic! Příběh (z) doby, kdy se socialisticky žilo, kapitalisticky pracovalo a kdy poslední z posledních byli prvními. Dvoudílný televizní film o osudech rodiny elitního havíře na pozadí největší důlní katastrofy druhé poloviny 20. století. 
1. část:
Osmnáctiletý Petr přivede do jiného stavu svou první lásku Janu. Aby získal byt, nastoupí přes odpor rodičů do dolu, ve kterém pracuje jeho otec Milan. Elitní havíř pronásledovaný záchvaty klaustrofobie po prožitém závalu. Petrovýma očima poznáváme drsné parťáctví i fyzicky a psychicky nepředstavitelně tvrdou práci 600 metrů pod zemí. Práci, při které jde každý den o život. A na povrchu? Tam Jana tráví dny s Petrovou matkou Marií. Ráznou ženou, která křehkou dívku nemůže vystát.
2. část: 7. 7. 1961. Marii se rozpadá rodina. Petr hrubne, zhrouceného Milana přeřadili na hůře placené místo a Jana vyzradí Mariino nejtemnější tajemství. Ten den se Důl Dukla promění zanedbáním bezpečnostních pravidel v hořící peklo. Strach, chaos, panika, ale také statečnost a odhodlání zachránit ty, kteří zůstali pod zemí. A na povrchu? Ženy vyhlížející manžely, syny, milence. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (394)

MajklCZsk 

všechny recenze uživatele

Film svou kvalitou velmi kolísá. Některé herecké výkony jsou perfektní, některé se potápí pod hlubokým průměrem. Některé proměny charakterů jsou naprosto precizní a uvěřitelné, některé dramatické oblouky jsou naopak silné WTF?!. Některé příběhové sekvence jsou špičkové a velmi silné, některé jsou pak hluché a nic nevypovídající. Naštěstí těch dobrých věcí je o něco více. Může už za to především přesah, který nový Ondříček divákům dává. Hlavně že práce stále žije. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Divácky velmi atraktivní téma o práci o které zde 99% uživatelů nemá ani šajnu. Dobře zpracované, místy rozvleklé, jak se děj poslal do bytu Šlachtů, evokovalo to ve mně socialistické seriály, ale jak se šlo pod zem, tak seriál je nesmírně silnej. Jenom tak přemýšlím, když tvůrci zachovali moravskoslezský dialekt, proč si zvali herce z Prahy ? Myslím si, že region má dostatek kvalitních herců co by zvládli i hlavní role. Langoš mluvil jak Donutil v Tankovým praporu a Issová přehrává. Jsem velmi zvědav na druhý díl, zatím to vidím na tři, ale věřím, že finiš to posune nahoru. Druhý díl už určitě rozveklý nebyl, naopak tady mě přišlo že byl zase příliš zkratkovitý, ale nechci být za citron. České televizi palec nahoru za zvolené téma, které tento týden díky Dukle 61 ovládlo mainstream media a samozřejmě za filmařskou práci. ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Kde se nedbá na bezpečnost práce, tam se brzy něco šeredně posmolí.. Syrové sociální drama na pozadí důlní tragédie, kterému náramně prospělo konvenční pojetí a autorská odpovědnost vůči prostředí a námětu. Sitcomový Langmajer sice chvílemi působil, že si z havířovského zimního stadionu odskočil do štoly, ale to jsou jen také drobné cypoviny, které nemohou poškodit jinak dobrý dojem z Ondříčkovy poctivé práce. Zdař bůh a soudruhům na vedoucích pozicích věčný klid.. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,,tady nejsme lidi, tady jsme čísla! '' ------ Vida, tak když se chce i my umíme točit solidní katastrofické filmy. Tenhle byl navíc poctou všem těm, kteří tam tenkrát 7.7.1961 zahynuli a jejich rodinným příslušníkům, kteří tam přišli o otce a syny. Myslím, že se docela podařilo navodit tu atmosféru šedesátých let. Já si toho vždy rád a s gustem všímám jak si autoři pohráli s detaily. Nebylo to jen vybavení domácností či dokonce obsah ledničky, ale i tehdejší móda či auta na ulicích co diváka celkem věrně přenesla zpět. Jen v jednom záběru, to když Petrova dívka opustí dům jeho rodičů a toulá se po ulici ve vzdálené křižovatce, kde už byl asi normální dnešní provoz projelo cosi bílého a dost aerodynamického což při tom záběru přes ty lehce ploutvaté moskviče a stejšny působilo úsměvně. Další co mi moc nesedlo byl hantec. Jasně, tam kde se to odehrálo se tak mluví, ale celkem by mne zajímal názor místních na tu mluvu herců, protože pro ně to může vypadat stejně legračně jako kdybych já se pokusil o rómštinu. Zaujalo to o to více, že skuteční svědci s nimiž byl ve filmu dělán rozhovor mluvili bez nářečí a to všichni. Také jsem si všiml, že ve vyhrocených momentech šel hantec stranou a všichni mluvili normálně, snad kromě Langmajera. Ne film nehaním, jen mne to zaujalo a nevím zda to byl záměr, nebo se chvilkami takto utrhlo... Pro většinu z nás co důl zná jen z obrázků filmaři celkem slušně předvedli jaká rachota to tam dole je a u mně je každej havíř co jede výtahem někam dolů aby tam hluboko v dole kdesi v chodbách kutal uhlí či cokoliv jiného je frajer. Metan, oheň,voda, vedro, prach... Jsou to borci. Ještě větší frajeři jdou důlní záchranáři, kteří dolů lezou ve chvílích když se něco podělá a každej normální člověk zdrhá nahoru na vzduch... Sám požár byl natočen velmi věrohodně a ve filmu nebyla nouze dost vypjaté momenty. O této tragédii jsem něco četl už dříve a tak je škoda, že tam nepadlo, že kdyby se nerozhodli uděsnit štoly kvůli zamezení vzduchu pro požár, mohlo až 100 horníků přežít. Ucpáním vzduchu byla většina z nich odsouzená k otravě a udušení. Jen malá část z nich uhořela. Za požár mohl skutečně dopravníkový pás, který někdo zřejmě nedopatřením nechtěně letmým dotykem spustil když končila směna. Nebyl v tom tedy záměr jak je ve filmu. Co dodat? Na konci padesátých let se plnil plán, uhlí potřeboval náš průmysl i Rusko a tak se na nějakou bezpečnost až tak nekoukalo. Hlavní byly výsledky. Po této tragédii naštěstí začali i sami soudruzi ve vedení dolů věnovat větší pozornost bezpečnosti práce. Dávám za 4 zkamenělé přesličky. * * * * ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Zdař soudruch Buch! Taki fajer v ďuře, to není žadna hola řyť, a vi to dobře předevšeckym každy bulač, co se v sedmej třydě zedeeški mudře rozhodnul něbyť jakymsi tym skurvenym ynžinyrkem a pod heslem „Jak chceš poznať spravny smněr, tuš rob učňa v OKaeR“ zarabi jak pořadny chlop, a ni jak jakasi buzna v kvadru. Jak to raz blafně, v ty pjaty cela grunntštreka ganc plna kuřa, zrazu vedro jak přy prvni dupačce a jeden može enem tak krutiť pajšel a chrchlať brykety, něž dosmerfuju lapiduši z HaBeZetki a daju mu počuchať kyslika. Tagže jak tam něvystrčitě kopyta, je to taka mila pauza, jeden němusi v jednym kuse rubať jak chuj, no ni? Na Dukle to ale bylo tak na pyču, že potym v Haviřově vyletělo plošne Ikve jak Gagaryn v Migu 15. No tragedyja jak cyp! Tuten Ondřyček je syce fajny režyser, dramatyčně znakomity, aji popyči kulisy s atmosferu umi dať do kupy, ale, KURWA!!!, jak robim autentyčny dobovy film, natřyskam ho našyncami, a ni partyjou vyjebanych pražskich pajtašu, bo to je pak pro ucha šlonske parodyja jak cyp! Cosy take, jak dyby stě měli v rubani na předku za řyťu přytepleneho štajgra, kery by na vas přes zapnuty borhamer zgňapal: „Helééé, pííííčo, kopéééj to volééé pořááádně, nebo mě vomejou!“ Chapu teš, že Marta beztak fajně kuři a cela je taka dajna, no jak hubu otevře, chyta vas apetyt struhnuť ju po pysku a zajebať uhlem jak Magdonovu vdovu. A k temu všeckemu už aji teho Mikluša v te pražacke hogofogo kuchyni tak dokurvili, že ma přyzvuk, jak dyby čobol žižkovsku fiflenu za cycki tahal. Tuš tak, něbyť to nadabovane v buzerantske bhutanštině, kera z teho něchcačky robi tak trochu švidratu komedyju, je to na bednu gryfna robota, kere bysem normalně aji pjet puchyřu přymrdal, dyby mi to uši něrvalo. ()

Galerie (107)

Zajímavosti (20)

  • Ačkoliv při neštěstí zemřelo 108 horníku, není to nejhorší důlní tragédie na našem území. Ta se odehrála poslední květnový den roku 1892 v dole Marie, v hloubce 950 metrů pod zemským povrchem. Při neštěstí zemřelo 319 mužů. Po mrtvých mužích zůstalo truchlit 280 vdov a více než 900 dětí. [Zdroj: Globe24.cz] (Duoscop)
  • Skupina asi třiceti havířů se navzájem pozabíjela ve rvačce o hadici se vzduchem. Našli je pak s bodnými ranami. Přitom to byli parťáci, kteří spolu každý den pracovali, chodili na pivo, jejich rodiny se přátelily. [Zdroj: Novinky.cz] (JenTak)
  • Matka Roberta Mikluše (Eda), Zdeňka Miklušová, která se stala poradkyni režiséra pro hornický dialekt a která v době natáčení pracovala v herně, se tak vžila do své role filmařky, že když se jí David Ondříček zeptal ve studiu, co říká na uvedenou scénu, odpověděla, že se jí natočená scéna zdá málo upřímná. Ondříček ji musel vrátit zpátky na zem slovy: „To nech prosím na mě, já se ptám na hornický žargon.“ (sator)

Reklama

Reklama