Tenkrát o Vánocích

Další z docela dobrých a zapomenutých českých válečných filmů. Válka není idealizovaná, lidé nejsou hrdinové nemohoucí se bojování dočkat, nikdo není neprůstřelný a i o tom se divák přesvědčí v posledních desítkách minut. Předcházející část není, jak jsme tomu obvykle zvyklí z amerických válečných dramat té doby, suchým vypravováním, proč se to a ono stalo tak, jak se to stalo. Ale jedna hodně podobná proprieta tu je, jeden znalý a vědoucí chlapík, díky kterýmu přeci jen nebudou tak nepřipravení, jako by byli bez něj. Lidé jsou dobře popsaní a v téměř každé i menší roli dobrý herec dělají z tohoto filmu něco víc, než jen obyčejný válečný snímek. Navíc se tvůrcům povedlo se vymanit trochu z té odporné propagandy a tak se na tenhle film dá dívat i dnes bez nějaké duševní újmy. (09.01.2007)

Pěkně, velkolepě, apoliticky!, technicky výborně natočené vojenské drama, do kterého se jakoby začíná vkrádat nová vlna přicházejících zlatých šedesátek. Na to, že se psal rok 1958 v komunistickém Československu se jedná o super počin. Šokem byl výkon Rudolfa Deyla mladšího. Takhle ho opravdu neznám...podal výkon hodný festivalových evropských vavřínů. 75%.. (21.02.2016)

Jeden z posledních filmů, jehož fragmenty jsem si pamatoval z dětství, ale nemohl si vybavit název. V paměti mi utkvělo vyhrávání z amplionů, čímž chtěli fašisti zamaskovat přesouvání tanků a blížící se útok. Jeden ze svých nejlepších výkonů zde podává P. Haničinec. Update 28.12.2021: Film začíná datem 22.12.1944. Začátek: vojáci leží schovaní za sněhovou bariérou v domnění, že sníh se nedá prostřelit. Ve vánočním filmu nemůže chybět Vala a jeho tradiční průpovídky: „Nezmrzněte nám tady mladá pani a rači běžte zadělat na vánočku. Přijdeme na koledu.“  Člověk se aspoň dozví, co to je kanafas. Mudrování o vánočních stromečcích. Všichni chtějí slavit Vánoce, až by brečeli. Zazní ale i rozumný názor: „Upřímě řečeno mě to nic neříká. Rybu jsem v životě nevzal do huby a na ňáký svíčičky a stromeček nejsem zvědavej.“ Rádoby křesťané ale rozumují: „Ani na Vianoce nadajú pokoj. Pohani!“ Podporučík zastává střízlivý názor: „Chtějí slavit Vánoce. Jednou jsem už něco takového zažil a do smrti na to nezapomenu.“ Pak ale zazní nejrozumnější rozkaz celé války: „Všichni okamžitě na svá místa. Ruším Vánoce.“ Ještě, že zůstala Jílkova rota, jinak by Němci pelášili s tanky až ke Stalingradu. Hláška filmu: „Já vám dám Heilige Nacht!“ Ne válečným filmům! (02.01.2015)

Třetím filmem se Karel Kachyňa konečně vymanil z okovů trapné agitky a propagandy a natočil drama z konce druhé světové války, které nepostrádá vypjaté válečné scény, na svou dobu technicky kvalitně zvládnuté. Hudbu pouze z temných varhanních partů složil Miloš Vacek, v ději se zajímavě prolínající s koledami, které němečtí vojáci pouštějí z reproduktorů v zákopech a celkově podtrhují kouzlo vánočních dnů. Scénář by chtělo trošku doladit, tímto filmem Karel Kachyňa teprve vystrčil růžky, jeho první velký majstrštyk přišel o rok později s Králem Šumavy, kde již naplno zúročil svůj jedinečný styl, který v dalších letech dovedl k dokonalosti. (02.03.2020)

Reziser karel kachyna /Pozor, Vizita, Kral Sumavy, Zavrat 1962/ natocil vojnovy film, ktoremu ale dost chybaju vojnove sceny, skor ukauje vojakov ako ludi z masa a kosti. Slusny pribeh aj tempo, ale do siveho, sediveho priemeru film zrazaju priemerne herecke vykony a Otomar Korbelar sa nielen zucastnil filmu, ale bojoval aj v Prazskom Povstani z maja 1945. 55 % (19.08.2017)