Obchod na korze

Krásně vyobrazené trable s nedoslýchavou bábou, kde děj je zasazen do nelidské doby a zde se snaží hrdinové přečkat tuto těžkou dobu a zůstat naživu a i když Tono nebyl zase takový dobrák, tak nakonec ukázal tu dobrou stránku, jenomže se nešťastně "sťuknul" s babčou a pak už to šlo ráz na ráz do kopru. (08.03.2019)

Film tak geniální a ve druhé půli tak mistrovsky vysoustružený a vygradovaný, až mě to dohání k slzám. Jeden z výrazných kamínků mozaiky zvané „Zlatá éra československé kinematografie 60.let“ a jasný důkaz (jeden z mnoha), že právě v té době u nás vznikla ta největší filmová díla. Herecký výkon Kronera a Kamińské je absolutní TOP, film v době svého vzniku slavil celosvětový zasloužený úspěch (o čemž svědčí i ten Oscar a v historii této ceny zcela ojedinělá o rok opožděná oscarová nominace pro paní Kamińskou), škoda jen, že dnešní mladé generaci je skoro neznámý. (08.01.2013)

“…REŽ A RÚBAJ DO KRVE NEBUDE TO PO PRVÉ, DOKIAĽ SLOVÁK NA SLOVENSKU PÁNOM NEBUDE“… /// Kterak se slušný člověk arizátorem stal… Jeden z nejlepších filmů československých dějin ukazuje stinnou kapitolu slovenských dějin (se jim kurva hodilo, že Kádár vzal v 68´roha!). Dramatický drama s nestárnoucí vypovídající hodnotou a nezapomenutelným Kronerem. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou novelu, kterou v roce 1965 napsal Ladislav Grosman, neznám. 2.) Často volám “a teraz tu našu!“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (02.10.2016)

Nenávidím ožranov, ktorí najprv vydrúlia fľašu pálenky a potom robia kokotiny - hoci som chápala Tónov vnútorný boj, hnevala som sa, ako to dokázal posrať len preto, že (s)prostý chlap nezvládal emócie, tak sa spil... aké typické pre slabochov. Ale film to bol úžasný a herecký výkon pani Kamińskej absolútne dokonalý. Hoci ostatní herci tiež žiarili, ona ich všetkých prekonala. (27.03.2014)

Snímků, které tak nějak rýpají do svědomí slovenského národa, je daleko více, ovšem celosvětový úspěch dělá své a neskutečně propastný rozdíl v počtu hodnocení oproti ostatním, je toho jasným důkazem. Film si to nepochybně zaslouží. Atmosféra Slovenské štátu, zachycená za dveřmi jednoho naprosto obyčejného, prastarého obchůdku, kde se zastavil čas. Společně s ním zastavila i stará paní Lautmannová. Jediné spojení s reálným časem je okno v obchodě. Okno do světa, který se mění. Uniformy jsou rozdané a sebevědomí těch, kteří si je oblékli, stoupá. Postavíme si tu monumentální připomenutí našeho pomatení, ať všichni vidí, že onu MOC máme. My jí máme, pro všechny, kteří nám budou vzdorovat "reč a krv nědáme...!" zpívají poslušní panáčci nastoleného režimu. Slušný člověk je zmatený a jen přihlíží příchodu uniformovaného muže. Jeho příchod je odporně sebevědomý a velkolepý, i když zapomněl na kaviár, v roce 1942, podotýkám. Je to nemilé, ale co, přináší přece dobré zprávy, co dobré, výborné "Tono, je z těba boháč...!". Popijeme si, nasytíme i trochu té pravdy hodíme na stůl. Zaslepený gardista nemá ani ponětí, jakým způsobem Tónu obohatil. Do krámku přichází arizátor, natáhnout hodiny zastaveného času. Hodný, slušný arizátor, tedy, jen když ho náhodou nekontroluje žena. Ovšem hodiny stále ne a ne se rozběhnout. Židovka nemá strach, z čeho také? Strach za ní má Tóna. Co strach, já jsem přeci arizátor, žádný exekutor, já jsem povolán říší, nejsem žádnej bílej žid...."musíš...musíš!!". Auta s nákladem již odjela, ovšem okno ukazuje něco zlého....nebezpečí, stále jde o život...."já sa nedám zastreliť! ". Židovka nevytáhla paty z domu, ne Fico a jeho posluhovači, ale osud jejího národa jí hledal. Dvojice Kadár-Klos se do nadprůměrné filmařiny odrazili již u filmu Tam na konečné. Odrazili se dost vysoko a divák jim úspěch tohoto filmu prostě musí přát. Naprosto precizní práce se vším všudy. Liškovo houslový ruch-tón mnou projel tak, až jsem se zasmál, a to nejen díky hudební geniálnosti mistra Lišky. Ve filmu je i naprosto přirozený a upřímný humor. Slovenští herci mají v sobě jistou dávku přirozenosti, možná to dělá ten jemný jazyk, nevím, ale nenašel jsem tu jediného herce, který by nějak vybočoval z řady nadprůměrného výkonu. Idu Kamińskou měl osobně na starost Juraj Herz, který zde působil jako asistent režie a na jejím neskutečném výkonu má velký podíl i on. A Króner. Kroner nehrál. ON prostě BYL. Měl to v sobě, věděl co dělá, a jak to má dělat. Lidsky i nelidsky otevřený film. (23.08.2013)