Obchod na korze

S akceptací Obchodu na korze bojuju už dlouhé roky a stále je to jako na moři, jednou dole, jednou nahoře. Ostatně tvorba dua Kadár/Klos bude vždycky problémová, protože konečně už ten jejich společný nástup v 50. letech, to je jedna úchylnost za druhou. Nejdříve posílají Dohnala budovat socialismus do Západního Německa v Únosu, pak tahají humor z předválečných ikon v Hudbě z Marsu tak, že je z toho spíše teskno než veselo, v Tam na konečné a ve Třech přáních už se zase pro změnu tváří jako umělci, kteří pochopili a stali se vedoucími osobnostmi tání. Není to s nimi snadné a pokud tedy vrcholí jejich tandem příběhem z neoblíbených dějin Slovenského štátu, koledují si o hysterické přijetí plné ovací či případně o pravý opak. Obchod na korze má námět srovnatelný s apelem Zinnemannova The Search, což je sice pěkné, ale tragika uzavřená v postavě Idy Kamińské je příliš komplikovaná na to, aby jí tak jednoduše zastínil Kronerův tradiční občan v morální nouzi. A bohužel dnes už je i problematické vyznat se v těch dialozích, které suverénně kombinují slovenštinu, němčinu a jidiš. Čili atypičtější film pro čs. kinematografii být nemůže, presto je to právě on, který reprezentoval ve své době 20 let Státního filmu a dnes je ocejchován Cenou akademie jako věčný a božský. (16.11.2014)

Nenávidím ožranov, ktorí najprv vydrúlia fľašu pálenky a potom robia kokotiny - hoci som chápala Tónov vnútorný boj, hnevala som sa, ako to dokázal posrať len preto, že (s)prostý chlap nezvládal emócie, tak sa spil... aké typické pre slabochov. Ale film to bol úžasný a herecký výkon pani Kamińskej absolútne dokonalý. Hoci ostatní herci tiež žiarili, ona ich všetkých prekonala. (27.03.2014)

Po předání cen Český lev jsem se ve slavnostní "národní" náladě rozhodl splatit svůj velký dluh cs. kinematografii resp. spíše jen slovenské kinematografii a konečně nakoukat "naší" oscarovku. První část mně moc nesedla i když tady jsem čul docela kvalitní důraz na charakter jednolivých postav, ale v druhé části se teda rozjela slušná vlna emocí jak příběh graduje v silné finále. (10.03.2024)

No, bratia Slováci, pěkně jste to vedli... Už jen slyšet sloven(št/č)inu ve filmu je skvělé, Čech má v dnešní době kontakt s jazykem našich bratrů už jen díky Elánu a Horkýžům. Na všemi vychvalovaném finále mne trochu vadila uřvanost našeho milého, čím dál opilejšího arizátora Tona Brtka. Mne spíše zaujala proměna jeho ženy z obyčejné gazdiny na celkem silného antisemitu. Rozepisovat se tu o silném příběhu a hereckých výkonech pozbývá významu... 100% (22.10.2012)

Jeden z nejlepších filmů československé historie, jehož kvalita a výjimečnost byla stvrzena historicky prvním oceněním Americké filmové akademie za nejlepší cizojazyčný film a který tak vlastně opticky mezinárodně odstartoval (spolu s Menzelovými Ostře sledovanými vlaky o rok později) československý filmový zázrak šedesátých let - tzv. novou vlnu... Velký demýtizační účinek a přitom malé komorní drama - to v sobě spojuje snímek Elmara Klose a Jána Kadára. Tihle dva tvůrci se přes svou dosavadní tvorbu poplatnou režimu a době, plnou dobového schematismu a ideologie (Hudba z Marsu atd.), pustili, z části již svým předcházejícím strhujícím snímkem Smrt si říká Engelchen, do nerovného souboje se státní propagandou - demýtizovat období samostatné slovenské státnosti. Místo tendenčních filmů o Slovenském národním povstání a politicky uvědomělém konání slovenského lidu se pokusili vykreslit (alespoň zpočátku na pozadí politické poptávky samozřejmě) xenofobii Slovenského štátu napojeného na tehdejšího symbolického nepřítele číslo jedna - nacistické Německo. Příběh Tóno Brtka a jeho árizace malinkého židovského obchůdku se však vymkl očekávanému záměru a přerostl v trpké a bolestné podobenství o podstatě zrůdnosti totalitního systému, v němž je část osob zbavena lidských práv a vystavena genocidě. Výborně je tu vykreslena postupně narůstající atmosféra strachu a a zesilujícího tlaku na jedince (excelující Jozef Kroner). Zprvu jednoduchý příběh obžalovávající fašismus a nacionalismus se tak zvrhl v hořkou sondu do duše slovenského člověka a poukázal na to, jak nebezpečná jsou ozubená kola jakéhokoliv totalitního systému, jenž není vystaven na principech humanity a lidskosti a jenž svou kinetikou drtí i zprvu slušné a nezmanipulované lidi... (19.06.2007)