Tiché místo

Jak tiché je TICHÉ MÍSTO? Jako když si pšoukne holoubátko. Takže pro jednou v kině vynechte všechny popcorny a brambůrky a jiné křupavé pochutiny v šustících pytlících, nebo je zdlábněte během reklam, ať nekazíte zážitek sobě a hlavně ostatním. TICHÉ MÍSTO stojí na jednoduché situaci, kdy vydat zvuk pro hrdiny znamená koledovat si o smrt. KOSTKA z toho kdysi vytěžila nervydrásající scénu, kdy hrdinové prolézali místností, v níž sebemenší zvuk aktivoval smrtící past. Krasinski to rozpatlal do celovečeráku, přičemž to naředil pro mě otravným melancholickým rurálním rodinným dramatem, a zjemnil ve smyslu, že když hrdinové vydají hlasitější zvuk, nejsou na místě mrtví jako v KOSTCE, ale "jen" jim začíná boj o život s během pár vteřin přiběhnuvší příšerou. A oni se buď schovají, odvedou pozornost dalším zvukem, nebo se postaví na odpor. Potenciál na hodně napínavou a děsivou podívanou zůstal, ale na mě to vůbec nefungovalo. Jediný moment, který mě vytrhl z apatického sledování, byla scéna s hřebíkem, která mi ale připomněla SÁM DOMA a úlek tak vystřídal smích. Ale scéna v silu byla docela fajn. (03.05.2018)

Jednoduchý rodinný survival okořeněný jediným zajímavým zpestřením (motiv ticha, jenž ale stejně není využit úplně stoprocentně), který diváka spíš napíná, než straší. A pokud film v prvé půli táhne nahoru právě onen jeden nápad a špičkové řemeslo, v půli druhé to potápí celkové zhloupnutí a porušování vlastních nastavených pravidel. On je totiž trochu problém, když jsou v úvodu představena monstra tak, že jsou citlivá na sebemenší škobrtnutí, ale v naháněcí závěrečné části se pak s jejich citlivostí pracuje, jak se tvůrcům zrovna hodí. Proč třeba ten kluk v jedné z klíčových chvil zahne při zdrhání do kukuřičného pole, nad tím mi také zůstává rozum stát (já jsem sice kukuřičným polem nikdy neběžel, ale předpokládám, že to musí být celkem rámus). A takovýchto momentů jsou v druhé půli kvanta. Monstra jsou bohužel ukazována až příliš často, jejich vzhled mě navíc dost zásadně zklamal. Zaměnitelná CGI příšera, která jako kdyby vypadla z nějaké Marvelovky (takoví ti typičtí mimozemští poskoci hlavních záporáků, aby se superhrdinové měli déle s kým mydlit). Přestože zním kriticky, považuju Tiché místo za nadprůměrný film, hlavně díky tomu kvalitnímu řemeslu a dobrým hereckým výkonům. Z hlediska nějakého hororového zaujetí se u mne nicméně již v době uvedení (duben) jen horko těžko dostává do roční TOP3, takže zkazky o nejlepším hororu posledních let považuju za naprosto přestřelené. (13.05.2018)

Inu, poslední záběr byl v takovém rozporu s celým vyzněním filmu, že jsem se smál, dokud jsem neusnul. A co jsem se vzbudil, směju se dál. Škoda, že to do značné míry přebíjí veškeré jiné dojmy a zážitky z Tichého místa. Když jsem ovšem v titulcích viděl, že jedním z producentů filmu je Michael Bay, hned se to vyjasnilo. Už se těším na druhý díl plný akce, výbuchů a rozstřílených hlav. (13.05.2018)

Přes docela dobře odvedenou “hlesneš - zhebneš” myšlenku prostě není můj šálek. Hipster hippie nasáklá rodinná vztahovka hraná přepjatě jak na Oscara, dramatický rození, spousta brečení a nezávislácký duchaplnosti... přičemž tu aspoň jakž takž často straší počítačová alieno-arachnidí svině, stopáž není předlouhá a <3 u moment i mě dojal... chci prostě drsnější, zlejší a šťavnatější. Plus tyvole, kéž by někdo platil radši maskéry než tým grafiků a podnítil SFX monstra (duši) zpátky do hororů. (01.07.2018)

„Kdo jsme? Když je nedokážeme ochránit? Kdo jsme?!“ Konečně! Po všech těch zklamáních a průserech posledních let přišel Krasinski a dal mi alespoň malou naději, že ne z každého hororu mně nutně musí rupnout cévka vzteky nad tou všeobjímající debilitou. V Tichém místě jsem sice nejdřív kapánek trpěl (tím, jak moc mi ti malí smradi pili krev), ale tvůrci mému trápení brzy trochu odlehčili (hihi...ehm) a dál to už byla moc „příjemná“ podívaná. Pravidlo bylo jasné, buď budete ticho, nebo končíte (to kdyby platilo i v reálu…tolik klidu…teda, to byla nadsázka…možná). A díky mistrné práci se zvukem/tichem se podařilo co chvíli šponovat napětí na maximum, a o mrazivou atmosféru či zdařilé lekačky též nebylo nouze. A alespoň pár postav se chovalo vcelku racionálně (pominu-li nápad přivést na svět uřvané fakáně, které s sebou může kdykoliv stáhnout zbytek famílie). A vůbec tam těch logických renonců (krom snad ještě „sýpky“ a faktu, že sluch „strávníků“ sem tam maličko haproval) bylo málo. Jako poděkování musím napálit 4*. (14.07.2018)