Quills - Perem markýze de Sade

Těšil jsem se na velký herecký střet Geoffreyho Rushe a Michaela Caina, nicméně Cainovy postavy je v Quills tak málo, že k žádnému zápasu nedošlo a z filmu se stala Rushova oprávněná exhibice. Je skvělý - stejně jako Kate Winslet. Ovšem zbytek snímku už je dost rozpačitý a k závěru dokonce tak nějak nudný, že mě to až překvapilo. (03.10.2013)

Zajímavý historický portrét jedné kontroverzní osobnosti. Herci jsou dobří (hlavně Michael Caine se představí v pro něj netypické úloze). Bohužel se však tvůrcům nepodařilo udržet kvalitní dějovou linii po celou stopáž a tak některé vynikající momenty střídají slabší nebo jen těžko uvěřitelné. Uvažoval jsem i o 4 hvězdách, ovšem vzhledem k potenciálu, jaký snímek mohl mít dávám 3. (04.01.2011)

Pero v inkoustu smočené má svůj nezaměnitelný půvab, stejně jako má tento snímek vášnivou smyslnost, nespoutaný chtíč, touhu po rozkoši, neobvyklou upřímnost, něžný křehký cit, nevídanou svobodu, přímočarou zvrácenost a v neposlední řadě krev. V každém ohledu jde o mimořádný kus, ať už se jedná o herecké kreace nádherné Kate Winslet či brilantního Rushe, Phoenixe a Cainea.. nebo o skvěle napsané dialogy, sršící tu vtipem, tu ironií, sarkasmus nevyjímaje, až po úchvatnou kameru, krásnou hudbu a výpravu. A mimo to.. pokrytectví by rovněž mělo být smrtelným hříchem.. (20.07.2018)

Těžce průměrný film s naprosto naivní, překombinovanou zápletkou a neinvenční formou, avšak skvělým Geoffreyem Rushem. To, že se v něm používají slova jako "kunda", "šoustat", nebo "kolík" určitě přispěje k jeho kontroverznosti, nikoli však kvalitě. Řečeno frází: Méně je někdy více - i tehdy, vypráví-li se o zvrhlíkovi typu markýz de Sade. (04.03.2007)

Perverzní, zvrhlé a zvrácené. V kladném slova smyslu. Se šokujícím úžasem jsem ani na chvíli neodtrhla oči od obrazovky a nechala se pohlcovat atmosférou, postavami, scénami a hlavně, slovy, myšlenkami a lidským nitrem (nejen) muže jménem Donatien Alphonse François De Sade. Dokonalý je v tomto snímku dopad a vliv jeho osobnosti na postavy Amelie Warner a zvláště Joaquina Phoenixe. Přeměny slušné dívky a muže zasvěceného bohu jsou geniální, jako vrchol jmenuji závěrečnou scénu Joaquina s Kate. Lidé mohou odvracet zrak, mohou s odporem začít mluvit o nechutnostech a zvrhlostech, ale i přesto se v koutku duše přistihnou, že to všechno, co Sade tvořil a čím byl, je podivně přitahuje. Často nás přitahují věci zlé, bizarní, neobvyklé a zvláštní, jakoby nějaká dobrovolná výprava do světa, který nás fascinuje, zároveň děsí, ale víme, že bychom v něm nepřežili. "Když dlouho hledíš do propasti, dej pozor, aby propast nenahlédla do tebe." Friedrich Nietzsche. (17.11.2009)