Quills - Perem markýze de Sade

Ó ta pointa (kněz a pradlenka) ... bavila jsem se. Nechutné, odsouzeníhodné, ne ... přiznejme si, že v každém z nás je trochu(kousek) perverze a s klidem se na Quills podívejme, eventuelně se zplna hrdla zasmějme. Hm ... podotýkám, že mým dlouholetým problémem je smích v pasážích, kdy se obvykle moc lidí(nikdo) nesměje, takže mé konstatování o vtipnosti radši liberáně a velkomyslně přehlédněte. Herci = úžas; scénář = lehkost; myšlenka = svoboda vyjadřování nade vše ... Nevidím to jinak než na ****. (30.11.2006)

....Markýz de Sade...literární talent své doby....že je čuně?? PROČ??..že píše vlastníma hovnama??...já zase čůrám do umejvadla..aco?..každej máme ňáký to hoby...sem snad proto špatnej?..sem snad horší než vy ostatní?......dalším hrdinou filmu je kněz...porušil sice celibát ale proč mu to zazlívat...jeho partnerka je možná pár hodin mrtvá, ale je to kate winslett, tak co?...že je divnej?..možná!..nenormální?..já říkám zvláštní....úchylák?? naopak! labužník......mrtvá...mrtvá...notak ať!....co si budem nalhávat....mit pred sebou zenskou co se nemuže branit v podobě kate winslett...kdo by odolal.... (02.03.2007)

Vizuálně hezký, dějově však lehce sinusoidní film, ve kterém má zvrhlá duše od prvního okamžiku sympatizovala s hlavním vězněm. (Dílo Markýze de Sade jsem nečetla a o jeho skutečném životě také prakticky nic nevím, tudíž hodnotím jen postavu v podání Geoffreyho Rushe.) Jsem nemorální? Možná ano, možná ale prostě jen věřím tomu, že psaní fiktivních knih ještě nikomu nijak vážně neuškodilo a že činy, které nikomu neubližují, nemusí být odsouzeny jen proto, že nekorespondují s jednou starou, moralisty tolik oblíbenou, knihou. Zkrátka a dobře, ty čtyři hvězdy si Quills nezaslouží jen proto, že se dle mého názoru jedná o lehce nadprůměrný film; zaslouží si je i za příznivé ztvárnění myšlenek, se kterými se možná plně neztotožňuji, ale mé liberální duši toužící po svobodě názoru a vyznání udělaly radost. A nakonec si je zaslouží i za čtyři dokonalé herecké výkony v podání Rushe, Winslet, Phoenixe a Caina. (24.01.2011)

Markýz de Sade patří k autorům, kteří mne nejvíc fascinují. Ne že bych patřil k zažraným čtenářům pornografie, ale jeho stylistická virtuozita, rozpor mezi vysokým stylem, mistrně zvládnutou literární technikou, a neuvěřitelnou perverzností, a také samozřejmě obrovská nápaditost ohledně vymýšlení úchylností, je přinejmenším zajímavý. Je mi nesmírně líto, že zarytí filmožrouti mohou jeho pozoruhodné dílo mimo mnoha různě špatných béčkových pornofilmů poznat jen v nudné a příšerně aktualizované Pasoliniho adaptaci. I když s atmosférou jeho románů, úchylnou i precizní, se můžete zčásti seznámit v tomto filmu. Fiktivní příběh o smrti markýze v blázinci je sice notně zamerikanizovaný a silně překombinovaný, ovšem na americké poměry poměrně odvážný (skoro nekrofilní scéna mezi Madleine a Abbém). Celá řada vynikajících scén (mně se nejvíc líbila ta, kde markýz "filtruje svou povídku přes mozky bláznů" a pak ta, kde hraje doktorovi svou pornografickou satiru na něj samotného) a nesmírně charismatický Geoffrey Rush (mimochodem, Sade vypadal reálně jako něco mezi Steve McQueenem a Klementem Gottwaldem, ovšem tento film je těžce fiktivní) a sympaťák Michael Caine v roli doktora, který má pana de Sade vyléčit, ovšem ne tolik, aby nemohl psát, protože jeho úchylnými povídkami celý blázinec vlastně vydělává. Líbilo se mi vylíčení prostředí blázince, stejně jako perfektně vybrané a parafrázované úryvky ze Sadovy prosy (mimochodem, tvrzení ze zajímavostí, že "všechna Sadeho práce zde prezentovaná byla ve skutečnosti napsána scénáristou Doug Wrightem" je, bez ohledu na to, že to je špatně přeložené, pravda jen napůl - konkrétní formulace sice napsal scénárista, všechny ale dějově vycházejí ze situací ve skutečných markýzových dílech - ono je taky v oblasti pornografie u markýze dost těžké střelit vedle, když potřebujete nějakou zvrhlost), které jeho dílo víceméně charakterizují. Trochu mne štve, že film činí Sadeho život stravitelnější, stejně tak mne štve vložení několika romantických vedlejších příběhů a degradace postavy Renée (markýzova manželka), ale vzhledem k tomu, že tento film skutečně vystihuje jen velmi mírně odbarvenou ((tím nemyslím blond, ale opak od přibarvenou) atmosféru reálné markýzovy tvorby to jsemm ochoten odpustit. A to je ve filmu nejdůležitější. Navíc, vím, že je to můj nezvyk, ale už dlouho se mi nestalo, aby mne dvouhodinový film nenudil, což je nutné taky přičíst k dobru. (10.09.2009)

Scénář je vynikající. Několikrát se mi stalo, že jsem si nějakou narážku uvědomil až po chvíli a pobavilo mě, jak je chytrá (podobně jako u Zamilovaného Shakespearea). Režie a výtvarné ztvárnění jsou vynikající. Například požár blázince je nasnímán a zrežírován prvotřídně. Herecké výkony jsou také vynikající (co si budeme povídat, hlavně Geoffrey Rush). Bohužel se ale musím připojit k všeobecné nespokojenosti s kýčovitým a zbytečným koncem. Už to vypadá, že příběh skončí a přijde katarze, ale pak se k tomu ještě něco dodá a ještě trochu a ještě.. Až se to nakonec celé překombinuje a katarze nepřijde. Škoda. Mohl to být druhý Amadeus. (30.11.2009)