Nesnesitelná lehkost bytí

Jednoduché, ale velmi působivé psychologické drama s nádechem erotiky a historickým pozadím, které je brilantně zvládnuté (vzhledem k tomu, že se jedná o hollywoodský film) a minimálně už jen kvůli němu by NLB měl vidět nejen každý filmový nadšenec, ale i každý Čech. Kromě oné "historie" a nesamoúčelných erotických scén jsou hlavními devizami Kaufmanova snímku především naprosto precizní herecké výkony, jak mých (IMHO nikdy neselhávajících) oblíbenců Day-Lewise a Binocheové, tak, dá se řici, i všech ostatních. I když asi nejvíce samozřejmě potěší přítomnost živelného Pavla Landovského. Hodně mě taky potěšila závěrečná scéna. Nesnesitelná lehkost bytí je film, který se opravdu vydařil, velmi dobře uspokojil moje očekávání a já se k němu určitě brzy zase rád vrátím. 90 % (25.08.2004)

"Take off your clothes." Musím se přiznat, toto dílo Milana Kundery mě nikdy nelákalo k přečtení, ale po zhlédnutí tohoto filmu se k němu jistě odhodlám, protože bude zajisté lepší než film ("syndrom knižní předlohy")..a vzhledem k tomu, že snímek natočený podle této jeho knihy je vynikající, myslím, že to bude výjimečná kniha. Daniel Day-Lewis mívá v některých momentech výraz Jacka Nicholsona (The Shining), Vincenta d'Onofria (Full metal jacket) a zároveň Malcolma McDowella (A Clockwork orange). Režisérsky mi celý snímek připomíná naprosto jiného pána, tím je výborný Krzysztof Kieślowski. Film, ačkoliv téměř tříhodinový, mě ani chvíli nenudil. Provede vás situací roku '68, přes emigraci hlavních postav do Švýcarska, až po jejich návrat zpět do vlasti. Ale..myslím, že to je škoda slov..opravdový zážitek pocítíte, až když se na tento snímek podíváte. "I've met another man. He's the best man I've ever met. He's bright, handsome and he's crazy about me. And, he's married. There's only one thing, he doesn't like my hat." (19.11.2006)

Zase další píčovina, která má tady podezřele vysoký hodnocení a já se tim nechal oklamat. Když to tak celý shrnu, tak ten film vypadá asi takhle: bla, bla, bla, kecy, kecy, šukačka, nuda, nuda, kecy, kecy, šukačka, pár archivních záběru, nuda, nuda, šukačka... Spíš se to mělo jmenovat "Nesnesitelná nuda k zblití". Navíc ve filmu jsou takový pěsti na oko jako např. to, že sovětská armáda používá americký náklaďáky nebo, že hlavní hrdina jezdí v roce 1968 hundrtkou se zapuštěnejma klikama. Upřímně řečeno jsem sledování týhle sračky vzdal asi po 2 hodinách, ale předpokládám, že finále nepřineslo žádnou závratnou změnu. (19.11.2006)

Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. (16.04.2008)

Vlastně docela kontroverzní film, tahle Kaufmanova adaptace Kunderovy geniální knihy. Pro neznalé skvostné literární předlohy zřejmě bude fungovat, snímek je kompaktní a díky akcentu na milostný trojúhelník Tomáše, Terezy a Sabiny a na historický kontext i fenomén emigrace zprostředkuje zřejmě i celkem homogenní vjem (má plno velmi silných míst - třeba použité archivní černobílé materiály o srpnových dnech z dokumentu Jana Němce). Pro znalce Kunderova stěžejního románu ale vzniká jistá disharmonie - snímek nemá skoro nic společného s původní předlohou vyjma dějové kostry, zmizely nejenom metafyzické úvahy o smyslu života, odkazy k Nietzschemu a jeho idee věčného návratu, Parmenidově dualitě, Beethovenově poslednímu kvartetu, fenoménu lehkosti a tíhy bytí, avšak především zmizela celá Kunderova koncepce velkého literárního mýtu, složitě budovaná kompozice a struktura díla, jeho postmoderně vševědoucí vypravěč - glosátor, celá ta atmosféra středoevropského prostoru zasazená do dobového kontextu, prostě zmizel celý ten bohatý Kunderův narační svět... Zbyl sice docela slušný, až nadprůměrný americký film, v němž ale namísto hlavního hrdiny - Kunderovského ,,vzpěrače metafyzických závaží", existenciálně nezakotveného člověka, věčného pochybovače, vidíme zplošťující filmovou optikou intelektuálně založeného donchuána a možná až erotického štvance. Otázkou je, jestli by byl plnohodnotný převod vůbec možný, každopádně ten tolikrát proklamovaný ,,filmový divák" to však takhle asi chce snad i vidět... (27.05.2007)