Ariel

Aki Kaurismäki se tímhle rozhodně nestal mým oblíbeným režisérem. I když se jedná o snímek zajímavý v tom, jak zachycuje prostředí a obecně jednotlivé postavy, nějak jsem se do postav nedokázal vžít, a ani vlastně do toho světa, který byl prezentován. Jako kdyby to byl ten náš, ale stejně mi přišel tak nějak podivně vzdálený. (30.01.2016)

ocenenia : MFF Moskva 1989 - Najlepší herec (Turo Pajala), Cena FIPRESCI ◘◘◘◘ vynikajúce skĺbenie sociálnej drámy, krimifilmu, k tomu štipka seversky odmeranej romantiky, melanchólie a skepticizmu, + celé okorenené nenapodobiteľným fínskym (alebo "kaurismäkiovským" ? :) strohým ale o to vtipnejším čiernym humorom.... priamy ťah na bránu, bez akýchkoľvek zbytočných kľučiek, umeleckých eskapád a slov.... vrelo odporúčam ;) .... a užívateľ "sochoking" má veľmi výstižný komentár ;) na mňa celý film, napriek útrapám, ktorými postavy prechádzajú, zapôsobil rovnako pozitívne a "životabudičsky" :) (08.01.2011)

Kdybych chtěl být hnusně patetický, napíšu něco v tom smyslu, že neznám režiséra, který by svým filmovým dílem složil lepší hold lidské obyčejnosti (nebo snad lépe obyčejnému člověku), než Aki Kaurismäki, nebo něco v tom smyslu... A přitom ten hold neskládá úplně vážně, ale s tragikomickou nadsázkou. Už hodně dlouho se chystám zopáknout si podstatnou část jeho filmografie a konečně nastal čas. Začínám Arielem, kterým se prý poprvé proslavil a který už celý stoprocentně jede v nezaměnitelném režisérově stylu. Hlavní hrdina je typický Kaurismäkiho smolař, semletý mašinérií společenského systému a souhrou nešťastných okolností, který přesto stojí pořád zpříma, pod bičem osudu se nehrbí a z jeho ran si viditelně nic nedělá, nefňuká, nekňourá, nestěžuje si, snáší je mlčenlivě, stoicky a s hrdostí. Chce se živit poctivě, dělnicky, ale když mu to nebylo umožněno, zařídí se po svém. Z celého filmu se mi nejvíc líbí, jak Taisto ve vězeňské dílně tajně vysoustruží ocelový zásnubní prsten pro svou milou - typický (a nádherný) příklad Kaurismäkiho svérázné poetiky obyčejnosti. Silné čtyři. (10.02.2015)

Trocha menej humoru ale aj zvláštne-smutných vecí ako som u tohto režiséra zvyknutý. Forma a štýl však zostávajú a tiež momenty, ktoré prekvapia svojou absurdnosťou, hoci ich tu je menej ako obyčajne. Napríklad tá paródia na útek z väzenia, to bolo geniálne. Najviac ľutujem konca, to medové a melodramatické finále sa mi sem moc nehodilo. Slabší nadpriemer. 70/100 (25.03.2019)

Sú typy, ktorým ide všetko na čo siahnu a bez ohľadu na to, či sú charakterní alebo nie. A potom sú typy, ktorým karta nejde nikdy nech robia čo robia. Správne, Taisto je typ číslo 2. Podstatné však je, že má číro, frajerský kukuč, slnečné brýle a americké fáro. Trochu sa to potom vykompenzuje. Možno aj v tom spočíva čaro celého filmu, teda že držíte postave palce, ale zároveň sa tešíte, čo zase poserie. Najlepšie je vopred o filme nič nevedieť, zásadný zvrat prichádza dosť neskoro a zbytočná znalosť zvoleného subžánru môže zážitok prvej polhodiny celkom oslabiť. Že tu nie je prítomný humor, by som príliš nesúhlasil, pokiaľ teda považujeme humor suchší ako púšť ešte za humor. (10.07.2017)