Mamma Mia! Here We Go Again

Zatímco jednička Mamma Mia i po deseti letech zůstává ztřeštěnou záležitostí, u které se doporučuje pít nějaký alkohol, dvojka je úplně jiný film. Dospělejší, vycizelovanější a s mnohem lepší dramaturgií a výběrem písní. Výborné propojení obou časových rovin, mladé verze původního ansámblu se nemají za co stydět a zkrátka snímek celkově hraje na city, ale naštěstí vás nevydírá. V kolonce "executive producers" jsou totiž jména Richarda Curtise a Toma Hankse, což se na snímku odrazilo v tom nejlepším slova smyslu. Je to opravdu pecka a jsem mile překvapený. (18.07.2018)

O třídu lepší optimistická přímočarost, než bych čekal. Na originál nemá, ale ne snad kvůli samotnému námětu, ale třeba kvůli tomu, že prvnímu dílu otevřeně odporuje v rámci dějové kontinuity. Nepomáhají ani představitelé mladých verzí otcovského tria, kdy hlavně Harry a Bill mají repliky, které se téměř výhradně týkají toho, co by s Donnou právě chtěli provádět. Právě kvůli nim mě linka z minulosti víc štve než baví, jakkoli je Lily jako vždy plná šmrncu a gesta Meryl Streep má odkoukaná dokonale. V čem je dvojka bohužel stejná jako její předchůdce, je natahovaný konec, do kterého navíc vpadne v dlouho dopředu propáleném cameu Cher. Jindy mi její přítomnost nijak nevadí, ale tentokrát vážně vypadá, jak kdyby dorazila její vosková kopie od Madame Tussauds. A přes všechno výše zmíněné se nedokážu zlobit moc dlouho. Stačí aby stará garda v čele s Colinem Firthem provedla víceméně cokoli a celé dovádění má jako mávnutím kouzelného proutku přesně tu požadovanou šťávu, o kterou se celou dobu snaží. (18.09.2020)

Předem upozorňuji, že tohle píšu jak člověk, který je milovník ABBY a prvnímu dílu dal s radostí 4 hvězdičky, to aby si někdo nemyslel, že si zase "nějakej chlap tupě stěžuje na ženský biják." Mamma Mia 2 v podstatě využívá podobnou strategii, kterou použil i La La Land, tedy překrývá divákovi zrak barevnou páskou, obsahující atraktivní a sympatický herce, parádní písničky a choreografie, která má zakrýt vážnější nedostatky filmu. Na rozdíl od La La Landu si ale Mamma Mia alespoň uvědomuje, jakým druhem filmu vlastně chce být. Snímek se navíc rozhodl pro pěkně odvážný krok, tedy že z popředí odstraní svůj nejsilnější článek z prvního dílu, což byla Meryl Streep. Fešanda Lily James však její mladší verzi ztvárnila poměrně dost obstojně. Bohužel to film příliš nezachraňuje od faktu, že až moc nostalgicky přičichuje ke "starým dobrým" časům prvního dílů, přičemž si zapomíná pěstovat vlastní osobnost. V rámci toho je děj takový... nijaký. Ano, krásně zpívají, jsou to sympaťáci, plus je to i docela vtipný, ale jen pár minut po zhlédnutí si člověk začne říkat, že to vlastně možná bylo i zbytečný. Ale musím uznat, že to ani zdaleka nebylo tak hrozné, jak jsem si myslel. (Btw, ta mladší verze Christine Baranski byla sakra kus!) Průměrné (ale víc inklinující k té lepší straně) 3* (12.10.2018)

Pokračování úspěšného muzikálu není tak dobré jako jednička, ale je více vyspělejší. Jednička, která byla potřeštěná, bláznivá, vtipná a utancovaná nám dělala a dělá radost všude, ale pokračování už je vážnější, smutnější a hraje na city, za což má u mě palec nahoru. Lily James byla skvělou volbou do role mladé Donny, i když jsem o ní trochu pochybovala, ale zvládla to skvěle. Christine a Julie nezklamaly, nicméně brala bych s nimi více scén, nebo alespoň ještě jednu píseň navíc. Krásné osvěžení je Cher v roli babičky, i když trošku zbytečné, ale stále dokazuje, že je diva a legenda. Meryl Streep se zde objeví jen krátce, ale za to se jedná o nejemotivnější scénu, která mě rozbrečí snad vždy. Film jsem si užívala od začátku do konce, nemusela jsem přemýšlet, zpívala jsem si písně a užívala si pohled na známé tváře, ale na jedničku to prostě nemá. (21.08.2018)

Takže si to spočítejme: jedna hvězdička za skvělé písně ABBY, na kterých jsem vyrůstala a jež stále miluju. Druhá za Meryl, není třeba komentovat. Třetí za závěrečné hudební číslo. Čtvrtá za pár skvělých vtípků. Pátá za to, jak skvěle byly songy napasované do příběhu, jsou prostě nadčasové. Šestá za dramatickou vsuvku s Piercem Brosnanem, sedmá za fajn mladé herce z flashbacků, osmá za camea Bennyho a Björna a devátá za humornou scénu s dvojčetem. A teď půjdeme dolů – mínus jedna hvězdička za většinu toporných výkonů (bože, ten konec s Fernandem byl asi vrchol; a proč krucinál zase nechali zpívat Pierce Brosnana?), druhá za nějaké ty nelogičnosti (ano, je to muzikál a letní film, ale když vás některé věci praští do očí), třetí za české titulky úplně mimo, což mě jako fanouška písní dost štvalo, ale zas musím dát objektivně plus jednu za tu neuvěřitelnou kreativitu překladatelky (takže pořád mínus dvě). Další hvězda dolů za blbé vtípky, čtvrtá za spoustu stereotypů (chudák Julie Waters), pátá za scénář (bo to žádný nemělo), šestá za za hrozné CGI a sedmá za Cher (ano, ta má speciální kategorii, protože pod bod 1 (topornost) se nevejde). Takže mi z toho vychází dvě hvězdičky a já si půjdu na spravení chuti pustit první díl, který je sice děsně cheesy, ale je to letní příjemná svěží pohodová komedie, u které se nad ničím nepozastavujete. A má děj. (21.07.2018)