Mamma Mia! Here We Go Again

Mamma Mia 2 je určitě zábavný film, přesně vytvořený jako letní oddech. To je ale bohužel všechno. Film sází na to, že je naprosto oddechový, nenáročný, tudíž se při něm nemusí absolutně vůbec přemýšlet, plus samozřejmě na ty písničky, se kterými je ale jeden zásadní problém. V minulém díle tvůrci ty největší hity vyčerpali, a tak tentokrát sází na ty méně známé, které ale nejsou ani zdaleka tak povedené a hlavně jejich zasazení do děje není dobré, jelikož do něj ani zdaleka nezapadají tolik jako v prvním díle. Film prakticky obsahuje zápletku, která by se dala shrnout do jedné věty, se starými postavami pracuje skvěle, pouze zamrzí velké opozadění některých z nich, s novými je to ale horší - zejména babička je velmi nepovedená postava absolutně neodpovídající svému věku - vážně nevypadá jako babička a téměř prababička, a k tomu ještě docela dost nechutná. Naopak mladší provedení starých postav je skvělé a celkově celá zápletka z minulosti je výborná a v mnohém film pozvedavá nahoru, narozdíl od té současné, která ho dost potápí. 66% (28.08.2018)

Já jsem se pokračování Mamma Mii docela obávala a to hned ze dvou důvodů, jednak kvůli dějové stránce a potom kvůli tomu, aby mi pokračování nezkazilo jedničku, což se naštěstí nestalo. Jednička byla určitě o hodně lepší, bláznivější, feel-good film, kdežto dvojka působila jako dospělejší a vážnější verze. Ono to ale ve výsledku nevadilo. Děj jako takový tam vlastně víceméně nebyl. Ve flashbacích jsme viděli starý známý příběh jak se Donna seznámila se Samem, Billem a Harrym a to, že víte jak to dopadne tomu vlastně vůbec nevadilo, protože je něco jiného jen slyšet jak to bylo, ale když to pak i vidíte, tak to tomu hned dodá další rozměr. Lily James byla v roli mladé Donny fakt skvělá, působila tak strašně přirozeně, že mi přišlo, že ani nehrála a bavila mě z celého filmu nejvíc. Ta současnost z ostrova pak působilo tak trochu nostalgicky, jako na návštěvě u známého, kterého jste dlouho neviděli. Sice tam nebylo vlastně vůbec nic o tom, čím si postavy prošly během těch deseti let, ale ono to vlastně ani nevadilo, to nejdůležitější tam bylo řečeno a já byla ráda, že se můžu na chvíli vrátit na Kalokairi. Ty nejznámější a nejlepší písničky si víceméně vyplýtvali v prvním díle, takže po hudební stránce to bylo trošku slabší, ale i tak se tam našlo spousta dobrých písniček, které se do toho prvního nepropracovali. Stejně mě ale nejvíc potěšilo repete těch klasických. 4* (01.08.2018)

Na pohled sice Mamma Mia! Here We Go Again disponuje stejnými ingrediencemi jako jednička, leč výsledek je o poznání horší, má ještě slabší děj a dialogy, jeho příběh je vyprávěn velmi neumě a režírovaný je nudně a nenápaditě. První dějová linie je pouze o tom, že hlavní hrdinka z prvního dílu rozešle pozvánky na slavnostní otevření svého hotelu, načež pozvaní hosté dorazí a pak následuje mejdan. V druhé linii z minulosti zas její maminka působí jako holka, která se vyspí s každým hezkým klukem, který jí zazpívá písničku. Ono bylo sice už první Mamma Mia! strašlivě stupidní a povrchní, ale mělo v sobě takový bezelstný rozradostněný náboj a energii, že bylo snadné přijmout jej jako nezávaznou a nenáročnou letní oddechovku, omluvit tím jeho naivní děj, primitivně cukrkandlové dialogy a líné taneční choreografie a kochat se místo toho mořem a řeckými exteriéry a poslouchat ABBU. Přesně tenhle náboj a energie nicméně v tomto pokračování chybí a tím pádem už není čím ty nedostatky omlouvat. Jediné, co trochu stojí za to, jsou někteří herci a zmíněné písničky, které i napodruhé utáhnou a oživí ledacos, byť některé z nich zazněly už před deseti lety v jedničce. (18.07.2018)

Here We Go Again With No Surprise... Na to, že tenhle sequel nikdo nechtěl a nebyl tu žádný důvod se na něj těšit, dopadl nakonec ještě dobře - jako bez psychické či fyzické újmy snesitelná blbina, u které víte, co teď kdo udělá, a že to skončí, jak to skončí. A potvrdí se vám, že Pierce Brosman prostě neumí zpívat. Btw.: tlustá verze Stellana Skarsgårda mi silně připomínala vzhled padoucha Shadow Kinga z první série seriálu Legion (2017), fakt blbej nápad - i kdybyste ten seriál neviděli, fakt je to hnusný. A mladá verze Harryho taky nic moc, ale zase se přiznám, že jsem kvůli těm vousům nepoznala Andyho Garciu. Jediným důvodem pro opětovné zhlédnutí je vidět znovu výraz, který měla máma, když se na scéně objevila Cher. 5/10 (30.09.2018)

Nejdřív jsem nečekal nic, spíš jsem se obával zprznění jinak úžasných písniček ABBY. Když se začaly rojit vcelku pozitivní recenze, začal jsem být lehce namlsaný, ale stále spíš skeptický. No nakonec se ukázalo, že recenze se nemýlily a toto pokračování se díky několika silným momentům, vynikajícím pěveckým výkonům i přítomnosti mé nejmilovanější osoby, pro mě stalo nejkrásnějším letním kinozážitkem doposavaď. Dokud to běží, doporučuju vyrazit. ***** (12.08.2018)