Mamma Mia! Here We Go Again

Prvý film zaznamenal úspech svojou rozmarnosťou a sviežosťou, druhý bude navždy prenasledovať ťažkopádnosť v scenári a profitovanie z jednotky. Druhá Mamma Mia! ťaží zo spomienok hlavnej predstaviteľky jednotky (Meryl Streep ) a to je príliš málo aj na muzikál. Herecké obsadenie však nadmieru potešilo. (29.08.2018)

Mamma Mia! byla vždycky takovou oddechovkou, na kterou se dalo podívat s rodinou. Ona ani dvojka není špatná, ale jde prostě vidět, že to je jen zbytečná ždímačka peněz. Známý příběh Donny je nám převyprávěn s několika úpravami, hlavní dějová linka nenabízí vlastně nic a Cher tu je jen proto, aby se lidi nechali zlákat na slavné jméno. Přitom je tu jen několik posledních pár minut filmu a její postava tak nemá žádnou důležitou roli. Omlazená parta fungovala docela dobře, ale linku s mrtvou Donnou fakt nechápu. Takovéto kroky se dělají, když herec obvykle zemře, a ne, že postavu zabijete za scénou, ale Meryl pak pozvete na jedno dvě hudební čísla. To fakt ne. 70% (07.05.2019)

Here We Go Again With No Surprise... Na to, že tenhle sequel nikdo nechtěl a nebyl tu žádný důvod se na něj těšit, dopadl nakonec ještě dobře - jako bez psychické či fyzické újmy snesitelná blbina, u které víte, co teď kdo udělá, a že to skončí, jak to skončí. A potvrdí se vám, že Pierce Brosman prostě neumí zpívat. Btw.: tlustá verze Stellana Skarsgårda mi silně připomínala vzhled padoucha Shadow Kinga z první série seriálu Legion (2017), fakt blbej nápad - i kdybyste ten seriál neviděli, fakt je to hnusný. A mladá verze Harryho taky nic moc, ale zase se přiznám, že jsem kvůli těm vousům nepoznala Andyho Garciu. Jediným důvodem pro opětovné zhlédnutí je vidět znovu výraz, který měla máma, když se na scéně objevila Cher. 5/10 (30.09.2018)

To co v jedničce mile naznačili, ve dvojce otrocky ukázali. Líbilo se propojení obou časových linek, výběr lokalit (ačkoliv to není milované Řecko), casting nových herců. Nelíbilo vaření vyvařené nudy a fakt, že se jim na to Meryl zvysoka vyprdla. Jo a Cher, která prostě jako nejstarší ze všech vypadá pořád výborně. A Andy Garcia. Výhrady bych měl tentokrát k titulkům (nedočetl jsem se, jestli to překládala Anna Karenina nebo kdo) - od druhé písničky jsem se nutil na ně nedívat a poslouchat slova, protože když překladatel začne básnit, i v jeho rýmech by měl aspoň trochu být zachován původní smysl. Tady se ale koza a voza ještě dost vzdálily jedna druhé. (18.07.2018)

Romantická partička opět zatoužila dát si švédskou zpěvnou trojku s ABBA a prozpívat se k veselým zítřkům. S lepším realizačním týmem v zádech, než jaký byl minule, se deset let od poslední klapky prvního dílu a pět let po událostech, které v něm proběhly, vrací v nebývale zpěvné síle, která diváka strhne. Za tu uplynulou dekádu se přece jen dost změnilo: tak například promiskuitní Donna je už po smrti, jen klid, fanoušci o Meryl Streep tak úplně nepřijdou, Amanda Seyfried čeká své první filmové dítě, na rozdíl od nejistoty, která panovala u její mámy v otázce otcovství, je tentokrát jisté, kdo stříkal přednostně, nástup hlásí i Pierce Brosnan (pomáhá Amandě s hotelem), Stellan Skarsgard (scénář mu přisoudil nevzhledné dvojče), Colin Firth (mezitím bohatší o Oskara), pokračování už na nich tolik nestaví, a jejich mladší verze, Cher je jednou z těch nových akvizicí, pozvedává zpěv a dopřává si roli extravagantní babičky. Hlavní osobou je mladší verze Donny, kterou sympaticky ztvárnila Lily James.Koncept z jedničky je v podstatě neměnný. Tvůrci tentokrát vsadili na prolínání současnosti s minulostí, kdy jsme svědky Donniných milostných pletek z mládí a následného otěhotnění, střídají se velkolepě pojaté romantické i lehce dramatické pasáže, vše poměrně schopně vyvážené. Ale hlavní prim hrají songy ABBA, kterých je přehršel, v repertoáru jich je stále dostatek, pravda, některé nesmrtelné se i opakují. A je povoleno nezpívat je přímo mistrovsky. Tým kolem režiséra Ol Parkera dal dohromady vkusné pokračování, které je v mnoha ohledech lepší než jeho předchůdce, technické provedení je díky vyššímu rozpočtu na kvalitní úrovni, herci vykazují patřičné zaujetí a muzikál má podobu velmi důstojného zpracování. Samozřejmostí je boj s naivitou scénáře, některé drobné rušivé momenty si také tvůrci mohli odpustit, ovšem míra iritace nedosáhla u mě nikdy takové míry, aby to film stálo body. 10/10 (07.11.2018)