Mamma Mia! Here We Go Again

"Mamma Mia! Here We Go Again" je pokračovaním kultového muzikálu "Mamma Mia!", ktorý som skutočne nemusel. Ako fanúšik skladieb kapely ABBA som nemohol prísť na chuť tým speváckym výkonom, príbehu chýbala nejaká väčšia story a viac-menej to pôsobilo ako zmes skladieb prásknutých dokopy do jedného filmu s mizernými speváckymi výkonmi. Tentokrát mám pocit, že príbeh sa tu posunul, výkony sú uspokojivé a nepílilo mi to celý čas uši. Okrem toho je aj film oveľa kultivovanejšie a je tu menej spontánneho vrieskania Donny a jej kamarátok ako aj Sofi. Okrem toho sa tu dostali aj iné skladby od ABBA, ktoré v minulom filme neboli a musím povedať, že som s nimi bol veľmi spokojný. Dokonca za seba poviem, že mi pasovali oveľa lepšie a aj dobre vedeli podať príbeh filmu. Takže vo všetkom mám pocit, že je to krok vpred. Celkovo mám pocit, že k tomuto filmu by som sa nemal problém vrátiť. Pozerať aj počúvať sa to dalo, preplietanie oboch príbehov mi vôbec nevadilo a dokonca som mal pocit, že to fungovalo veľmi dobre. Je fajn vidieť, čím si prešla Donna vo svojich mladých rokoch, ako sa dostala na ostrov a podobne. Za seba spokojnosť. Hoci je to naivné a hlúpe, tak minimálne mám pocit, že tu bola väčšia dávka snahy o to, aby nám tvorcovia priniesli dobrý príbeh. Takže aspoň v tomto im dávam kredit. Nemôžem povedať, že by to bol super film, ale minimálne oveľa pozerateľnejší, než bol predošlý. Takže si myslím, že je hodný vášho času, aby ste si ho čekli. Hodnotenie: B (14.10.2018)

Vytratila se živelnost prvního dílu a zůstal přezdobený romantický kýč s nulovým dějem. Slzopudná diskotéková telenovela. Pro zralejší nositele humoru se občas objeví vydařený žert. Estrádní zpěvačka Cher méně talentovaným kolegům ukázala, jaký má hlas. Film k vyčištění hlavy, který po divákovy vůbec nic nechce. (05.01.2019)

Stejně roztěkané, jako první díl s podobně laděnými muzikálovými čísly, ale bohužel tomu nyní chybí charisma Meryl Streep, protože její mladší verze je hezká na pohled, ale jinak neskutečně otravná. Hudební čísla jsou naštěstí stále povedená, jen už nemají takový šmrnc a nádech něčeho nového, jako tomu bylo v prvním díle. (27.02.2019)

To co v jedničce mile naznačili, ve dvojce otrocky ukázali. Líbilo se propojení obou časových linek, výběr lokalit (ačkoliv to není milované Řecko), casting nových herců. Nelíbilo vaření vyvařené nudy a fakt, že se jim na to Meryl zvysoka vyprdla. Jo a Cher, která prostě jako nejstarší ze všech vypadá pořád výborně. A Andy Garcia. Výhrady bych měl tentokrát k titulkům (nedočetl jsem se, jestli to překládala Anna Karenina nebo kdo) - od druhé písničky jsem se nutil na ně nedívat a poslouchat slova, protože když překladatel začne básnit, i v jeho rýmech by měl aspoň trochu být zachován původní smysl. Tady se ale koza a voza ještě dost vzdálily jedna druhé. (18.07.2018)

Here We Go Again With No Surprise... Na to, že tenhle sequel nikdo nechtěl a nebyl tu žádný důvod se na něj těšit, dopadl nakonec ještě dobře - jako bez psychické či fyzické újmy snesitelná blbina, u které víte, co teď kdo udělá, a že to skončí, jak to skončí. A potvrdí se vám, že Pierce Brosman prostě neumí zpívat. Btw.: tlustá verze Stellana Skarsgårda mi silně připomínala vzhled padoucha Shadow Kinga z první série seriálu Legion (2017), fakt blbej nápad - i kdybyste ten seriál neviděli, fakt je to hnusný. A mladá verze Harryho taky nic moc, ale zase se přiznám, že jsem kvůli těm vousům nepoznala Andyho Garciu. Jediným důvodem pro opětovné zhlédnutí je vidět znovu výraz, který měla máma, když se na scéně objevila Cher. 5/10 (30.09.2018)