Lví král

Tam, kde jsem se měla smát, jsem se smála, tam kde jsem měla klepat nohou do rytmu jsem klepala, když se pakoníci hnali údolím, měla jsem o Simbu strach a když táta Mufasa umřel, tak jsem brečela. Všechno to funguje a přitom mám v puse zvláštní pachuť (naštěstí ne od toho svinskýho popcornu). Animace se mi líbila, byla fantasticky reálná, až jsem tomu nevěřila, hudba byla taky fajn a vlastně vůbec s celým filmem nemám žádný problém, ale nemám ten hřejivý pocit, který jsem měla u původního lvího krále, takový ten klasický disney pocit, že tohle je ta kouzelná pohádka, u které co chvíli ukníknu. A pravda, je to tak trochu (hodně) vykrádačka. (17.07.2019)

Odporný sterilní hnus, jehož tvůrci nemají ani špetku morálky, aby jakkoli zmínili původní autory, které z 90 procent (tj. včetně dialogů nebo záběrování) tupě vykradli. Samozřejmě, že to obecně funguje. S tímhle scénářem, hudbou a hlasovým obsazením by to možná natočil i Zdeněk Troška. Snaha o fotorealistickou verzi bez větších výrazů tváře ale funguje tak napůl, pořád je za tím cítit umělost. Hlavně v detailech, celky místy působí trikově opravdu impozantně. To ale nic nemění na faktu, že tuhle verzi nikdo nepotřeboval, nové nápady Favreau tradičně nemá, všechny písně jsou hůře zpívané než v originále a ta fungl nová je stylem totálně nekompatibilní popový humus. (17.07.2019)

Při sledování (staro)nového Lvího krále jsem si připadal trochu jako při návštěvě zoologické zahrady. I tam se mě obyčejně zmocňují krajně rozporuplné pocity - na jedné straně radost z toho, že mohu být nablízku zvířatům, která pravděpodobně ve volné přírodě na vlastní oči nikdy nespatřím, na straně druhé smutek z toho, že většina zvířat je jen matným stínem svých volně žijících příbuzných (byť jsem si vědom, že život v zoologické zahradě, jakkoli neúplný a omezený, nabízí mnoha živáčkům nesrovnatelně větší šance na přežití a může být dokonce jedinou pojistkou pro záchranu druhu v případě, že mu bezprostředně hrozí vymření). Zde podobné pocity vyrůstají z rozporu mezi tím, jaké astronomické výdaje a enormní úsilí se vynakládá na fotorealistické ztvárnění barvitého afrického života, který však ve skutečném světě pomalu a jistě mizí před očima. Jako by zde působila jakási nepřímá úměra - čím méně živáčků na světě zůstává, tím více jejich uměleckých (a spotřebních) simulaker vzniká. Nechávám na jiných, ať rozhodnou, zda jde spíše o projev kajícnosti, či naopak snahu bránit se před narůstajícím pocitem druhového osamění... (Malá poznámka ke stylu: Když Disney začal na konci čtyřicátých let produkovat tehdy průkopnickou přírodopisnou sérii True-Life Adventures, pracovali na těchto filmech stejní lidé, kteří zároveň stáli za Disneyho animovanou produkcí, což se samozřejmě promítalo i do jejich stylu. Tady je ale situace přesně opačná a film přebírá ledacos z výrazového slovníku moderních přírodopisných filmů - od způsobu rámování přes volbu objektivů po užívání zpomaleného pohybu v dramatických scénách. Kruh se uzavřel.) (12.12.2019)

První otázka, co se okamžitě nabízí, je: Proč? Favreauova verze totiž nepřináší absolutně nic nového od původní legendární animované Disney předlohy. Absolutně nic. Jediná velká a samozřejmá inovace je CGI háv. Technicky snímek není možné kritizovat, protože pohledem se budeme kochat na téměř reálně vypadající zvířata a i scenérie, jako tropický prales nebo skála Pride Rock, září životem a dokázal bych si představit, že bych ona místa na naší planetě našel. V čem se ale tvůrci tuze přepočítali a v čem tkví Achillova pata reálných zvířat oproti kresleným je přenos lidských emocí. Příběh Lvího krále je jimi přímo nabytý, a tak jsem jen zklamaně pozoroval, jak téměř neměnné a kamenné tváře lvých protagonistů projevují strach, zlost, smutek, který mě ne a ne uhodit, natož přesvědčit. Proto poté epické scény v kaňonu anebo nad jezírkem minou cíl a jediná povedená projevená emoce je nakonec smích, kterého je naneštěstí taky méně než jsem čekal. Timon a Pumba jsou povedení, James Earl Jones snad nezestárl, bohužel Rafiki je suchej jak jeho větev a Beyoncé mi jako Nala už vůbec nesedla; užitečná byla jen díky zpěvu. Zakomponování původních písní vítám, několikrát byly zkrášleny Zimmerem dalšími dodatečnými hudebními nástroji; nemám nic proti změně Eltonovy písně na duet, ale opět, některé vizuelně kouzelné momenty z animáku nejde přenést na plátno s reálnými, na fyzikální zákony vázanými zvířaty (napajedla, sopky), čímž se dostávám znovu k počáteční otázce. Proč tato poměrně sprostá kopírka vznikla? A jo, peníze. Ano, být toto originální počin, tak bych tomu 4* nechal, ale takhle to nemůžu brát jinak než sličně vypadající vykrádačku. Pouštět dětem určitě budu to výrazně impozantnější dílo a hádejte co? Mno jo, toto to není. 3* (18.07.2019)

║Rozpočet $250miliónov║Tržby USA $543,568,085 ║Tržby Celosvetovo $1,656,556,149 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $27,259,020║ Tržby za predaj DVD v USA $7,855,448║ Po tých zlých hodnoteniach na imdb a rottentomatoes som sa začal obávať, čo s tým Favreau až také dorobil. Však Kniha džungle od neho bola parádna jazda. Ale žiadna hrôza ako skeptici hromžia sa nekoná. CGI animácia je fascinujúca a na otrocki prerozprávanom príbehu podľa animovanej predlohy ani nemajú čo pokaziť. Mňa to proste opätovne dostalo a fungovalo to, zimomriavky sa vďaka fenomenálnej hudbe od Hansa Zimmera dostavili. Aspoň raz za čas u Disney niečo poriadne ukuchtia aj keď sa neskutočne len recyklujú. /videl v kine 2x: 90%/ (20.07.2019)