Arizona Bill
The Road to Fort Alamo
Obsahy(2)
Bud Massadey se vrací z války a na cestě objeví Indiány zmasakrovanou jednotku vojáků převážejících rozkaz k vydání 150 000 dolarů v hotovosti z banky ve Wagon City. Odjíždí tedy do města varovat obyvatele, ovšem dostává se do potyčky s místními lumpy a zkorumpovaným šerifem, seznamuje se s mladíkem Jimem "Slimem" Kincaidem. Po útěku z města Jim Buda přivádí ke skupince psanců, vedené Kidem Carsonem, a společně se rozhodnou využít nalezený rozkaz k vyzvednutí peněz. Kid Carson se svými kumpány Buda s Jimem nakonec zradí a nechá napospas Indiánům, kteří je okradou a nechají svázané v divočině jejich osudu. Oba muže zachrání vojáci mířící do pevnosti Alamo s konvojem žen a dětí. Bud i Jim se tak nedobrovolně stávají součástí skutečné vojenské jednotky a netuší, že je čeká nejen další setkání se zlotřilým Carsonem, ale i daleko větší nebezpečí v podobě rozzuřených Indiánů, (PetrPan)
(více)Recenze (6)
Silně amerikanizující eurowestern ne příliš schopného, byť jistou částí hororových fanoušků ceněného režiséra Maria Bavy, který třikrát dokázal, že westerny točit neumí (natočil tři). Hlavním hrdinou je bývalý rančer Bud, jenž se vydává za armádního důstojníka. Jedná se o silně naivní příběh, v němž se vojáci i indiáni chovají jako idioti. Točeno v převážně na jednom místě jakéhosi hliniště nedaleko Říma (nápadné jsou kvetoucí vlčí máky!) a v mnohých – charakteristicky modře laděných - nočních scénách, točených ve studiu. Jednu chvíli se dokonce objeví umělé pozadí panoramatu krajiny se skalisky v Texasu. O tom, že Bava bral své dílo vážně a chtěl se vyrovnat americké produkci, svědčí i skutečnost, že tu jako režisér použil „americký" pseudonym John Old... ()
Jednoduchá zápletka, ktorej sa dej v podstate nikam neposúva. Príbeh má fajn zasadenie a napríklad konské povozy tiahnuce sa púštnou krajinou pôsobia dostatočne stredozápadne. Ale to spolu so sympaťákom Kenom Clarkom nestačí. Záporaci sú slabí, ale ešte slabšie je vykreslenie indiánov a hlavne súbojov s nimi. Mimo nich sa tu striedajú akčnejšie dni s nudnými ukecanými večermi a takto dookola. ()
"Cesta do Fort Alama" Jeden ze čtyř prvních italských westernů vzniklých v roce 1964 jako odezva prvních filmů Haralda Reindla na motivy románů Karla Maye (Vinnetou - 1963). První filmy tohoto žánru odpálily v Itálii tsunami spaghetti westernů. Zároveň jde o první "špageťák" režiséra Mario Bavy, jinak klasika hororového žánru. Příběh se potýká se začátečnickými nedostatky, když indiánské bojovníky zabírá raději jen z dálky, pozadí je namalováno, obrovité kaktusy v popředí vyřezané z papundeklu atd. Autoři se netají inspirací u amerických režisérů (John Ford, Sam Peckinpah), originální je scéna, kdy Indiáni pouštějí papírové dolarovky po řece, aby vlákali vojáky do pasti. Takže s ohledem na dobu vzniku lepší průměr. ()
Mario Bava pre western evidentne nemal také nadanie, aké preukázal v hororovom žánri. Je zrejmé, že mal ambície s Road to Fort Alamo uspieť na americkom trhu, čomu nasvedčuje soundtrack podobný tým, ktoré odzneli v amerických westernoch 50. rokov, ako aj fakt, že hoci tu účinkovalo viacero domácich hercov a štáb tvorili takmer výlučne Taliani, v titulkoch sa neobjavuje žiadne románsky znejúce meno (mená talianskych hercov, členov štábu aj samotného režiséra totiž boli "poameričtené"). Ťažko povedať, či sa Bavovi týmto marketingovým ťahom podarilo oklamať zámorské publikom, film sám o sebe je však infantilná selanka, ktorá sotva niekoho zaujme. Vrcholom nevkusu sú dementne sa správajúci indiáni. Podobný indiánsky kostým a čelenku s farebnými pierkami som mal ako dieťa oblečené na maškarnom plese... ()
Tohle bylo lepší než jsem čekal. Bavu z toho skoro není cítit, ale je to jednoduché, zábavné, Ken Clark celkem ujde, Jany Clair byla kočka. Jen ty namalované skály pod úvodními titulky to hodně hyzdí. A ne, Mariine, Bava toto dílo nebral vůbec vážně, nechtěl se vyrovnat americké produkci, pseudonym mu vnutili producenti a sám by nejradši točil něco naprosto jiného pod svým jménem a ne s tak směšným pseudonymem. ()
Zajímavosti (1)
- Mená talianskych hercov, členov štábu ako aj samotného režiséra boli v titulkoch z marketingových dôvodov "poameričtené“. Napríklad z Alberta Ceveniniho sa tak stal Kirk Bert, z Gustava De Narda Dean Ardow, z Antonia Gradoliho Anthony Gradwell a režisér Mario Bava je tu uvádzaný ako John Old. Podobne v titulkoch dopadli aj ostatní ľudia z filmového štábu. (Karamanlis)
Reklama