Režie:
Dušan KleinKamera:
Josef VanišHudba:
Petr HapkaHrají:
Milan Lasica, Jana Hlaváčová, František Řehák, Valérie Zawadská, Jan Hrušínský, Jiří Kodet, Rudolf Hrušínský, Alena Kreuzmannová, Pavel Zedníček (více)VOD (2)
Obsahy(1)
… aneb Kupředu, kupředu, Bohouši a Andělo... Padesátiletý Bohouš Fischer (M. Lasica) pracuje jako referent v podniku na výrobu záchodových mís a jiné zdravotnické keramiky. Úředničina ho nebaví, k nesmyslnému vykazování kdejakých zbytečností pociťuje stále větší odpor. Chtěl by se opravdově věnovat ženě, dětem a nějaké smysluplné práci. Jenže soukolí socialistického hospodářství jej "nemilosrdně" vynese na místo ekonomického náměstka, kde je muž nucen dělat ještě větší kompromisy než dosud. Účastní se zbytečných výjezdových zasedání, na které musí z titulu své funkce shánět peníze z podnikových fondů, nebo šalamounsky řeší "pracovní" úraz dvou zaměstnanců, kteří se místo práce věnovali milostným hrátkám. V jeho soukromí to ostatně není o moc lepší. Aby jeho dcery-dvojčata udělaly maturitu, pokusí se Bohouš vyspat s jejich ruštinářkou… Satirická komedie z roku 1989 je dílem osvědčené autorské dvojice - scenáristy a spisovatele Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina (připomeňme si jejich spolupráci na filmech o "básnících"). Film je naplněn svěžím situačním a slovním humorem a také otevřenými narážkami na absurditu reálného socialismu konce osmdesátých let. Název snímku je odvozen ze slov, jimiž se posmutnělý hrdina obrací k divákům, aby potvrdil navenek optimistickou, vpravdě však trpkou skutečnost, v níž se nachází. Premiéra filmu se konala v říjnu 1989. (Česká televize)
(více)Recenze (144)
„Bohouši, nezlehčuj to! Co si nevyděláme, to nám nikdo nedá!“ Tohle byla jedna z posledních výraznějších komedií, která mi v rámci přehledu čs. kinematografie 1945–1989 chyběla. Jsem rád, že jsem se k ní dostal až v době, kdy se už dokážu orientovat v kontextu doby i tehdejší filmové tvorby a užil jsem si tak Vážení přátelé, ano naplno i v druhé vrstvě v podobě (překvapivě!) hravé satiry na tehdejší pomalu upadající socialistický režim. Musím říct, že mě v některých těchto ohledech dost překvapil, nejvíc asi ta směšná oslavná báseň o míru (jak zasáhne i stožáry nebo doletí až do Antarktídy..), která zde ještě před převratem veřejně zparodovala něco, co se za minulého režimu s obrovskou vážností až patosem přednášelo běžně (a v níž Jaroslava Obermaierová zparodovala tak trochu i sebe samu a některé své dřívější umělecké aktivity :)). Překvapilo mě pak též, o jaký nadčasový film jde, s pominutím dobových reálií a vybraných detailů použitelný i na dnešní dobu. Klein a Pecháček vybrali do své satiry taky hrstku nadčasových témat a situací z domácího, školního i pracovního prostředí a skvěle spojili v nápaditý celek plný vtipných dialogů. Nechybí originální snové scény, spousta úderných hlášek a známí herci, z nichž mě nejvíc potěšila Jana Hlaváčová. Chvílemi jsem uvažoval dát plný počet, ale objevilo se i pár slabších míst a od oné autorské dvojice u mě zatím vede předchozí film Dobří holubi se vracejí. Ale určitě se i k tomuto filmu někdy rád vrátím. Apropo, nemáte někdo chuť na člověče, nezlob se? ;-) 80% ()
Je toho víc...předně - umřel Lasica, bard, komik, múdry človek...boha jeho!!! Pak Hapkova "tittle" ouvertura, uvedení do kin ještě před listopadem, geniální navození atmosféry paradoxu a zase ten Lasica Milan - tentokrát jako průvodce životem "skoropadesátníka" se všemi jeho negativy ale naopak i klady. Tady si vybere snad úplně každý, jak inteligentní pozorovatel života, tak i znalec (účastník) onoho neblahého údobí skomírajícího socíku. Za mne rozhodně 4+! ()
Skvěle sedící satira pozdního komunismu, kde se skoro každý bojí bez schválení cokoli udělat, takže se národ rozdělil na apatickou většinu a bezskrupulózní hrstku, která se naopak neštítí ničeho. Hlavní hrdina, letargicky snášející bezvýchodný pracovní život plný absurdit, si nakonec dokáže vrátit alespoň trochu radosti a energie díky stavbě kachlových kamen. Velmi dobré herecké výkony (zejména vynikající, jakoby stále unavený, Milan Lasica), výborný scénář Ladislava Pecháčka a citlivá režie a odvaha pana Kleina přispívají k příjemnému pocitu z tohoto filmu. Ještě že už je to vše za námi, nezbývá si než povzdechnout, ale zároveň se radši ani neptat, co je před námi. Čtyři hvězdy i za rakovnické exteriéry. ()
Nie som extrémnym fanúšikom československých filmov, ale táto satyrická snímka ma dostala, geniálne salámistický ksicht Milana Lasicu na nezaplatenie...po ďalších zhliadnutiach musím zvýšiť na plný počet, toto nie je satyra, to je film o živote človeka, ktorý stratil chuť niečo zmeniť v dobe, kedy zmena bola tabu, ale tie hlášky, čistý konec :D "Boris se v čechách jmenuje buď kadeřník nebo umělecký fotograf" ... ()
Těžko se dnes hodnotí film, který se snaží s tím socialismem něco udělat. Ano, jednotlivé situace jsou i vtipné ("člověče, nezlob se u nás na krátko zdomácnělo), ale celkové pojetí snímku je z dnešního hlediska trochu mimo mísu. Prostě komunista stoupá "proti své vůli" vzhůru a my ostatní mu máme tleskat za to, že se na svět dívá trochu normálně. Každopádně film je ojedinělý tím, že je jedním z posledních komunistických a je tak trochu obrazem své doby. Lehké socialistické 3* ()
Galerie (56)
Photo © Filmové studio Barrandov / Vladislav Knapp
Zajímavosti (7)
- Milan Lasica se s Janou Hlaváčovou před natáčením filmu neznal, proto se před první společnou scénou šel paní Hlaváčové představit větou: „Dobrý den, já jsem Lasica, jak se má Luděk?“. Na mysli měl jejího manžela pana Munzara. (cariada)
- Natočeno podle stejnojmenného románu Ladislava Pecháčka z roku 1988. (skudiblik)
- Natáčení probíhalo v Rakovníku a místní továrně na výrobu dlaždic, která ve filmu představovala továrnu na sanitární keramiku. Několik scén bylo také pořízeno na zámečku Dřevíč u Nižbora, kde se o tři roky později usadil kancléř prezidenta republiky Karel Schwarzenberg. (rakovnik)
Reklama