Otzi, muž z ledu

V roku 1991 sa v ľadovci v Ötztalerských Alpách ( preto ho pomenovali Ötzi ) našla zachovaná múmia človeka s oblečením a výstrojom. Zistilo sa, že ide o muža spred 5300 rokov... Dnes sa pre divákmi otvára príbeh tohto muža, ako žil, lovil, bojoval a hlavne hnaný túžbou po pomste hľadal satisfakciu. Treba uznať, že sa tvorcom podarilo vykresliť mladšiu dobu kamennú a spôsob života pravekých ľudí aj s ich zvyklosťami na vcelku malom priestore slušne. (02.01.2019)

Lokace Jižního Tyrolska jsou skvělé a kamera je dobře využívá, raná rétština je zcela nesrozumitelná, takže si pro jednou můžeme užívat mluveného filmu, kterému nerozumí nikdo, ale v zásadě to ničemu nevadí. Někteří herci na tu primitivní dobu vypadají moc inteligentně (např. Susanne Wuest), což se režisér nesnaží nijak zamaskovat. Ale jako dobrodružný příběh pomsty z mladší doby kamenné to funguje docela dobře. (22.10.2018)

Jak to bylo doopravdy s Ötzim neví samozřejmě dneska nikdo, dokonce ani pan rejža. Ale tahle jeho fikce je hodně podařená a ne úplně nepravděpodobná, jak vyplývá z poznatků o Ötziho ostatcích. Ale reálnost osoby pojmenované médii 'Ötzi' tu není vůbec podstatná a má za cíl jen vzbudit zájem větší množiny diváctva. Je to především dobrodružný film z pravěku z doby kamenné (pardon, měděné), s prostým příběhem o vraždě a odplatě, a s málomluvným, vlastně téměř nemluvným dějem. Jako kluk jsem byl jak pamatuju zklamaný ze zfilmovaných Štorchových knih s Bartoškou, ale tenhle film by mě býval tehdy určitě nezklamal. Dobrý příběh, více méně uvěřitelná realističnost i syrovost, slušná výprava, krásné exteriéry... Ale jednu výtku přece jenom mám: Nikdy bych nevěřil že já, který nesnáším užvaněnost, tu budu nějakému filmu vyčítat málomluvnost, ale je to tak. Vždyť víc si snad mezi sebou poklábosili i Neanderthálci, nežli tihle homové rozumní alpští! Jsem přesvědčený, že tehdejší Evropani museli vést mnohem obsáhlejší a složitější slovní komunikaci, když jejich současníci v Sumeru už vynalézali písmo. A i když na pochopení děje a zápletky nejsou slova zase až tolik potřeba, nějaké souvislejší (a otitulkované) dialogy bych uvítal všemi deseti. (25.08.2019)

Když jsem se o Otzim poprvé dozvěděl, pracoval jsem zrovna u jedné archeologické společnosti. Nejen, že jsem kopal v terénu, ale měl jsem na starosti i laborku a zpracování nálezů, včetně jejich kreseb do nálezových zpráv. Samozřejmě, že mne ten nález fascinoval. Už dříve jsem četl o podobných nálezech jako byli třeba lidé z bažin. Zde to bylo úžasnější nejen kvůli zachovalým ostatkům Otziho, ale i  díky kompletní výbavě, která byla u Otziho nalezena. Archeology nezajímají jen nálezy samotné jak si někdo myslí. Pro ně jsou důležité i nálezové souvislosti z nichž lze složit po malinkatých kousíčcích kus zapomenuté historie. Jak jde věda kupředu, jsou ty možnosti stále větší a s nimi se zvětšují i ony střípky poznání. Antropologie určí lecos o jedinci samotném, osteolog je schopen identifikovat zvířecí kosti v nástrojích a paleobotanik je schopen na základě rozboru pylů a semen určit období kdy dotyčný žil. Je to neuvěřitelný detektivní příběh. Samozřejmě že krom daných dat lze poslední dny a hodiny Otziho interpretovat různě a pravdu se už asi niky nedovíme. Přesto jsem byl tímto počinem pana Randau doslova fascinován. Otzi zemřel zhruba před více než 5000 lety na konci doby kamenné. Někoho možná překvapil vzhled Otziho, ale tehdejší lidé nám již byli zcela podobní a nešlo o žádné neandrtálce. Z hlediska mozkové kapacity to bylo stejné. Tehdejší člověk by se asi nevyznal v našem světě, to ale neznamená, že byl hloupější. Měl dovednosti, které zas neovládáme my. Obrovské znalosti přírody, počasí, rostlin i zvířat...  Už jen třeba Otziho obuv! Podešve měla z medvědí kůže, provázky pak byla na ně naázána lýková síťky vycpaná suchým senem. Vrch bot byl z jelenice kvůli nepromokavosti. Český vědec PetrHlaváček tyto boty v Alpách vyzkoušel v trase kudy Otzi šel. Nemohl si vynachválit jejich podolnost i výborné izolační vlastnosti! Příběh Otziho je příběh jednoho osudu a také asi smutným dokladem, že se lidé zabíjeli mezi sebou už od pradávna. V tom pravěku, drsné době, kde přežít byl kumšt bych to snad ještě chápal... Film byl úžasný. Opravdu mne to dostalo nejen jako milovníka historie a archeologie, ale i svým způsobem dechberoucím příběhem, kterému kulisy dělají překrásné majestátní Alpy. Doporučuji vidět!  Dávám za 5 jiskérek od křesadla. * * * * * (09.07.2023)

Vždyť se to mohlo stát jakkoliv, tedy proč ne právě takto "jednoduše". Navíc jednoduchost příběhu je jistě přizpůsobena chybějícím titulkům a řeči, kterou se ve filmu mluví. Tímto krokem tvůrců jsem nadšen, co na tom, že vznikla později, dnes ji zná málokdo a je lepší, když se mluví řečí skutečnou, než úplně smyšlenou. Když nebudu příliš historicky vrtat, líbily se mi i osady, denní život v nich, nástroje a oděvy lidí. Navíc Otzi je reálný i syrovostí příběhu, ať už jde o putování zasněženou horskou krajinou, nebo výborně natočené přepadení, či souboje! Kamera je co se krajinných kompozic týče opravdu dokonalá, přesto je tu ještě něco lepšího! Jde o nádherně natočené dlouhé scény, ve kterých kamera pronásleduje, otáčí se, jednoduše neuvěřitelně vtahuje do děje. Ten nejsilnější "souboj na sekery" je jednou z nich, druhá, či spíše první přichází téměř v úvodu, přepadení osady. Obě jsou navíc podbarveny výbornou hudbou a nejen po technické stránce připomenou Revenanta. Hudbu má Otzi opravdu zajímavou, ale musí se hledat... tiše doplňuje kameru. Jediné, co mi více nesedlo je přibližně posledních deset minut, opravdu by se Kelab po tom všem choval takhle? A nebylo by špatné popřemýšlet o lehkém zamotání závěru, vždyť Otzi nemusel být zrovna Kelab, ale prakticky kdokoliv, líbil by se mi někdo z trojice. Závěr je trošku rozpačitý, ovšem do té doby výborné, včetně hereckého obsazení. A ano, i mě tam potěšil... 75% (14.02.2020)