Zoufalé ženy dělají zoufalé věci

Zoufalý film trvající subjektivně tři hodiny. Snaha humor a zejména groteskní pády vypadá strašlivě toporně a nahodile. Ono ostatně vše ve filmu působí značně nahodile. Když v úvodu řekne starší chlapec novorozené ústřední hrdince, že vypadá jak Mexičan, začne nás celým filmem provázet mexická kapela. Proč? Těžko říct. Herci občas hrají civilně a občas hystericky přehrávají. Proč? Nikdo neví. Olze se v různých metamorfózách zjevuje Pavel Kříž, ale netušíme proč. Neustále zakopává, padá z barové stoličky, lodi, kola... divák tápe, zda není nějak mentálně či fyzicky postižená. Jak jinak si krom pádů vysvětlit její hysterické promluvy, záchvaty a vlastně i neschopnost se pohybovat? A nebo prostě jen sedět. Na druhou stranu nemá problém vystudovat psychologii, při tom ale není schopná bazální mezilidské (a mezigenderové) komunikace. No zkrátka český film nenalézá své dno, on do něj narazil a kope ještě hlouběji... :-( (25.10.2019)

Zoufalý Filip Renč , dělá zoufalé filmy a věci. Tak po zhlédnutí romantického filmu Jak se zbavit nevěsty, jsem nabyla dojmu, že nic hloupějšího neuvidím. A ejhle ,,mistr" Renč to zvládl s přehledem jemu vlastním, co mohl zmrvit také zmrvil. Z herců vytvořil kretény z divnými účesy s nenormálním a nepřirozeným vystupováním. Myšlenka, humor, nápad = 0. Halina pravděpodobně obdržela honorář za ucházející knížku, proměnila ho za pytel trávy a začala psát tento scénář. Nebo jí k němu Renč vůbec nepustil, jinak si to vysvětlit nedovedu. 20.3. 21PANÍ Halino v rozhlasu jste potvrdila mé podezření, že Vás Renč k ničemu nepustil, tímto se Vám omlouvám a vše to vysvětluje. (31.08.2020)

Pan Renč se staví na stranu nadržených zoufalých žen před dovršením jejich čtyřicátého roku života plném rozvodů, dětí, (nepodařených) milostných avantýr a oddaných kamarádek trousících rady do zpackaného milostného života. Tohle je příkladné vybočení režiséra a příkladné vybočení scenáristky. Paní Pawlowská dodala sebevykrádací produkt (výsledek se údajně podstatně liší od její knihy), kterým vycucala své Díky za každé nové ráno i Kdopak to mluví, Renč se vrátil na vlnu Románu pro ženy. Jejich společný počin osciluje mezi oběma výše zmíněnými díly, je však zásadně odlišný ve svém tvůrčím přístupu, často se vrhá do stylizace, z níž se nedá vybřednout. Vedlejší postavy jsou úděsně namaskované (Dvořák, Kraus), hrají starší postavy než ve skutečnosti jsou (Bendová), případně jsou nadbytečné a nežádoucí (Kříž a jeho farář, démon a sv.Petr v jednom). A je z toho mišmaš, který má nesourodé dějové uchopení a Kláru Issovou, která je obětí sexistických kanonád. Ještě že je tak schopná zcela zapadnout do bláznivě přebujelého konceptu, který by spíše obstál u debutantů než u zkušených a protřelých tvůrců. Ale jo, bavil jsem se tak nějak středně. Je to svižné, není to ohrané, nemá to lacinou technickou stránku i počáteční retro výpravu, je to neforemné, blbosti tomu nescházejí. Ale pokud pana Renče tohle baví točit a paní Pawlowskou tohle psát, nemám s tím problém. Jiní diváci jejich komediálně odvázané hrátky nepochopí, ušklíbnou se nad nimi a budou je pokládat za jejich tvůrčí selhání. 6/10 (26.05.2018)

Od teď věřím, že existuje nebe, protože jsem na vlastní oči viděl peklo. U Danteho někde mezi žleby zla a propastí krčí se tahle hra na schovávanou s humorem a Miloš by měl pro Filipa za Deník Oliny Mexičanky už pomalu chystat medaili Za zásluhy II. stupně.. Trapný bizár střídající ubohost se zoufalstvím, karikaturní postavy vesměs na zvracení. To trio mariachi je tam jako Bronsonův Harmonika. Když mají střílet, hrají.. (23.09.2019)

Nemám jinou možnost, než tvůrčí dvojici Pawlowská- Renč pogratulovat, dosáhli totiž u mě jasného prvenství- takovou příšernost jsem letos ještě neviděl, a to zahrnuje i jinou katasrofu: Jak se moří revizoři. Už po úvodních třech minutách jsem měl o hodnocení vcelku jasno a konce filmu jsem se dočkal jen díky skvělému tlačítku ffw. Pro tuto sračku (omluvte mou francouzštinu, ale nemohl jsem jinak) nemám jediného dobrého slova. Myslel jsem si, že největším problémem Haliny Pawlowské je příliš kladný vztah k jídlu, ale po dnešku je mi už jasné, že to musí být halucinogeny. Jeden odpad je za tento výblitek choré mysli málo. (23.11.2020)