Divine Ema
Obsahy(1)
Působivý film scenáristy Zdeňka Mahlera a režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1979 byl volně inspirován významnou epizodou ze života světoznámé české operní pěvkyně Emy Destinnové. Tvůrci se soustředili na zlom v jejím osobním i profesním životě, na dramatický předěl mezi vrcholem slávy a počátkem sestupu. Zpěvaččina cesta k mezinárodnímu věhlasu trvala dvacet let. V roce 1916 se však Ema osudově rozhodla strávit léto v rodné zemi. První světová válka je v plném proudu, přesto Destinnová opouští Ameriku a přes varování všech přátel odjíždí do Prahy. Do vlasti se vrací s „vlastizrádnými“ protirakouskými materiály a je policejními orgány zadržena. Internují ji v ústraní na jejím zámečku ve Stráži, kde má svou velkou životní lásku – správce lesů Viktora. Může se fingovaně provdat za čecho-amerického manažera Samuela nebo zazpívat pro rakouský Červený kříž a byli by ji pustili nazpět do Ameriky. Destinnová však odmítá bojovat stejnými zbraněmi, jaké jsou používány proti ní, tj. přetvářkou, lží a pokrytectvím. Válečná mašinérie tak určí počátek konce její kariéry. Vztah s Viktorem navíc končí tragicky. Destinnová zůstává sama, její osobní tragédie je však symbolem obecného údělu… Titulní roli ve filmu ztělesnila vynikající slovenská herečka Božidara Turzonovová, které v pěveckých partech propůjčila hlas významná operní umělkyně současné doby, Gabriela Beňačková. (Česká televize)
(více)Recenze (89)
Životopisný film o Emě Destinové vypráví její životní etapu, kdy po návratu z Ameriky do rodné vlasti roku 1916 je internována C. a K. úřady na svém zámku ve Stráži nad Nežárkou. Dostala zákaz veřejně vystupovat a nesměla vycestovat za hranice. Docela se divím, že soudruzi film hned neuklidili do trezoru, situace v tehdejším Československu byla nápadně podobná. Když ho tedy nezamkli do trezoru, tak ho aspoň stáhli z kin a omezili jeho promítání po okrajových městech. Jiří Krejčík filmování pojal velkolepě a tak některé scény, když Ema zpívá po krajích českých za doprovodu mohutného komparzu, působí efektivně. Podzimní toulky lesem dodávají melancholický ráz. Obsazení Emy Destinové slovenskou herečkou Božidarou Turzonovovou bylo více než povedené. Ostatní role taky klasa, ale to už jsme u Krejčíka zvyklí. Jediné, co mě opravdu dost vadilo, bylo předabování Juraje Kukury Radkem Brzobohatým. Jak promluvil, okamžitě jsem si vybavil Brzobohatého. To docela nechápu, vždyť Kukura umí česky perfektně. Celkový dojem zdůrazňuje kamera Miroslava Ondříčka. ()
Strhující, dokonalé... Neskutečně silný zážitek, ještě teď se třesu. Každá sekunda byla prodchnuta dokonalým mistrovstvím jak filmařů, tak herců. Navíc zazněl fenomenální hlas s "H" Gabriely Beňačkové, které tímto vzdávám hold! Přemýšlím o přesunutí tohoto filmu do mé top 10. Vskutku hodno jména - božské... ()
Životopisný film o silnej žene, kde sa prepletá politika so súkromným životom. Vyzerá to presne tak, ako to znie. Božská Ema je klasický akademický film. Dôraz na herecké výkony, nejaké masovejšie scény v rámci čs možností, bohaté farby, veľké myšlienky, naleštenosť, silná žena ako vzor emancipácie. Vlastne sa čudujem, prečo film nebol nominovaný na zahraničného Oscara (teda predpokladám, že nebol) a žeby mal vysokú šancu na víťazstvo. Momenty čs turné vyvolávalo silné emócie, bohužiaľ film nedokáže zakryť, že nespieva Turzonovová, ale iba otvára ústa. Inak to však samozrejme nešlo. A toho spevu mimo koncerty tu bolo na mňa moc. ()
Scénář je typický Mahlerův, moralizování a vytváření alegorií (kterým samozřejmě v dobovém kontextu rozumím, ale obecně nejsem jejich velkým zastáncem) je někdy dosti literátské (nikoliv literární), herecké pojetí řady postav (včetně Emy zahrané Turzonovové) mi přijde příliš suchopárné (pořád jsem si říkal, na přelomu 50. a 60. let by Krejčík byl mistrovský ve výběru herců a jejich vedení, škoda, že nebyl podobně laděný snímek natočen dříve) s výjimkou J. Kukury (dabovaného R. Brzobohatým). Jeho operně romantická postava k heroině patří jako protipól a výtvarně stylizované árie s Ondříčkovou kamerou v duchu secese a neoromantismu pro mě představují vrcholné části filmu - kdyby rámování do opery nebylo jen v náčrtu, bylo intenzivnější a byl by tak natočen celý snímek, byl bych mnohem spojenější. Jinak mi velmi konvenuje antimilitarismus snímku. ()
Režisér Jiří Krejčík natočil nádherný. pravdivý životopisný film. Ano tak to skutečně bylo, tak si my, český národ, odjakživa "vážíme" našich význačných lidi. Cizina je oslavuje, uznává a my ! malí závistivci ! dokážeme zprotivit lidem svou vlast. U nás se úspěch neodpouští. Film má výbornou kameru (čemuž se nemůžeme divit, protože za ní stál Miroslav ONDŘÍČEK, kameraman,kterého si vybral i Miloš Forman pro svého AMADEA). Film je vůbec skvostně obsazen. Samé hvězdy... o tom nemůže být nejmenších pochyb. Ema Destinová si zasloužila aspoň takové zvěčnění. Těch téměř 30 let nic na kráse filmu neubralo. Ba naopak... ()
Galerie (10)
Zajímavosti (11)
- Na dýmnici parní lokomotivy je vidět obrys po sejmuté rudé hvězdě. (Ganglion)
- Jiří Krejčík oslovil skladatele Zdeňka Lišku, aby k filmu složil hudbu, ten odmítl, a tak se hudby ujal Svatopluk Havelka. Ten ale přiznal, že na hudbu nestačí, a tak byl z filmu odvolán. Krejčík se znovu vydal za Liškou a ten v časovém presu hudbu složil, za pomocí slavných dobových skladatelů éry Emy Destinnové. (sator)
- Nejen diváci, ale také doboví cenzoři pochopili, že obraz života nezávislé ženy pod policejním dohledem odkazuje k normalizačnímu Československu, a film byl uváděn hlavně v okrajových kinech. (Zdroj: Letní filmová škola)
Související novinky
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Reklama