Hry lásky šálivé

Kdepak, Jiří Krejčík nikdy nezklame. Trefou do černého bylo jistě i obsazení jedněch z nejpůvabnějších hereček někdejší československé kinematografie: Božidary Turzonovové, Magdy Vašáryové a Slávky Budínové. Oproti lyričtěji laděnému Arabskému koni je druhá povídka Náušnice příjemně odlehčena celkově frivolnějším pojetím, v němž kromě dvou posledně jmenovaných hereček excelují v mužských rolích pánové Sovák a Landovský. Velkolepému finále opravdu nic nechybí!!! :))) Málem bych zapomněl – hudba Zdeněk Liška. (08.12.2009)

Udělat ze šťavnatého, jiskřivého Boccacia takovou saloní bezkrevnou nudu, je skoro trestný čin.____ Obě zfilmované povídky získaly z ruky režiséra Krejčíka stejné rysy: skvělé herecké obsazení, nádherné kostýmy a krásné lokace - zároveň ale i příšernou rušící hudbu a natahování příběhu do takových krajností, že by to znechutilo i španělskou inkvizici. Veselé anekdotické historky se tak mění v rozvařenou kaši. Proč nenatočil čtyři úderné, místo dvou vleklých? /2. 4. 2011/ (02.04.2011)

Poměrně povedeně zpracované, ne nijak originální, to ale v případě adaptace poměrně dlouho starých příběhů nevyžaduji. Co mi přišlo rušivé, ale neshazuje to samozřejmě celkovou kvalitu, bylo rokokové vyobrazení ve ztvárnění povídky Markéty Navarrské, ale hádám, že se tvůrci jen snažili vizuálně obměnit prostředí povídek a navíc v případě příběhů, které můžeme adaptovat do víceméně všech historických období, je nějaká kostýmová přesnost nepodstatná. (25.05.2020)

Tak trošku Dekameron po česku... Nevím, jak v době svého vzniku, ale teď každé uvedení v TV vítám i kvůli hercům, kteří již tady nejsou anebo vypadají zcela jinak... (no ano, jako my všichni, ale to neřešme!) Hlavně v první povídce jsou úžasné i renesanční kostýmy. Prostě příjemná a vtipná záležitost nejen pro pamětníky! (08.07.2007)

IQ Francescovy manželky by se udávalo v záporných hodnotách, podle toho jak hovoří, a o čem. Tohle se Boccaciovi povedlo. A paní Vašáryová to zahrála skvěle. Leč ta nuda velká u toho. Nebylo zbytečné stále dokola rozebírat totéž? A pak ten monolog, ten jsem nedal a prostě ho po chvíli přeskákal. Takže první povídka nula plusů. Nevím, zda ta druhá nebyla ještě nudnější, ono se to těžko posuzuje, když vás něco nebaví, nevěnujete tomu tak velkou pozornost. Tak jsme se po dvaceti minutách dostali k jádru pudla, totiž k náušnici. Pak se konečně něco děje. Takže zde teprve desítka za děj a celkově desítka za kostýmy. Více prostě dát nelze. (26.04.2017)