Režie:
Jiří KrejčíkScénář:
Zdeněk MahlerKamera:
Josef StřechaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Iva Janžurová, Vladimír Pucholt, Jan Vostrčil, František Filipovský, Stella Zázvorková, Jiří Hrzán, Alena Walterová, Pavel Landovský, Jan Schánilec (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Tři rozjaření mladíci večer opijí a odvezou z nádraží mladou prodavačku Haničku. Ta druhý den na policejní stanici nahlásí znásilnění. Mladičký příslušník, který striktně dodržuje předpisy, se pod dozorem staršího náčelníka ujme šetření. A protože mladík nemá ani špetku zkušeností, natož lidskosti nebo taktu, tak od začátku působí samé zmatky. Přesto se příslušníkům brzy podaří dva údajné pachatele zajistit. Jak se ukáže, třetím údajným násilníkem je nesmělý mladík, který se právě žení – a který byl večer tak opilý, že se sotva hýbal. Nicméně trestný čin byl ohlášen a esenbáci to nemohou nechat jen tak. Po pečlivé rekonstrukci činu se tedy vydávají na svatební hostinu, přestrojeni za ženichovy kamarády… Nestárnoucí česká komedie s dlouhou řadou populárních herců je dílem režiséra Jiřího Krejčíka, jenž na scénáři spolupracoval se Zdeňkem Mahlerem. Vtipné, avšak značně nelichotivé a přitom věrohodné zobrazení všech možných státních autorit (od esenbáků přes funkcionáře a vojáky až třeba po pokladního na nádraží) bylo důvodem, proč se film ocitl na dvaadvacet let v trezoru. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (234)
"Dělat si srandu ze znásilnění je možné snad jenom v Česku," prohlásila zaujatě moje polská žena a je fakt, že hlavou se mi též honily různé ambivalentní pocity o neuvěřitelně aktuálním tématu snímku, jenž nemá úplně jasné morální poselství a podivně se v něm mísí satira, vážnost a takový ten ryze český bodrý humor, který opět nejasně proráží otázku znásilnění. Ovšem zmíněná satira je to výborná a na svou dobu nevídaná, něco, co znám spíše od pozdějších polských snímků a nelze se divit, že byl film ztrezorován. Uzamčena tak ale byla také nekončící sada hlášek a naprosto excelentních hereckých výkonů, zejména pak herectví fenomenálního a maximálně roztomilého Pucholta. ()
Ačkoliv se tento film odehrává v Poděbradech, které mám rád (snad se nezmění teď po vlivem pražského developreského vlivu), přesto mne tento film moc nezaujal, humor mi přijde zbytečně prvoplánový (na rok 1967 ani moc odvážný v karikování policistů) a příběh nezajímavý, neb by vyšel maximálně tak na bakalářskou povídku na dvacet minut. Vlastně mi přijde, že herci ani nemají moc co hrát. ()
Tento film má 82%? Myslím, že by se někteří uživatelé měli chytit za nos, nebo se na film alespoň podívat ... Jedna velká utahaná myšlenka s chromou zápletkou, nudným dějem a bez jakékoli herecké krve, na kterou by se divák vydržel dívat bez toho, aby měl chuť u toho mýt nádobí nebo loupat brambory k obědu. Dvojsmyslný scénář z kategorie slabších sice na svou dobu unikátní, avšak po čase slábne jako včerejší lógr. Krom Pucholta si z tohoto filmu zítra na nic nevzpomenu 40% = 2/5 ()
Josef Váchal začiatkom 20. storočia (1912) vydal v pár exemplároch knihu Cyklus dřevorytů ku chvále geniálních lékařů a ranhojičů. V nej s príznačným výsmechom a skvelým drsným humorom ilustroval svojrázny prístup lekárov k pacientom. "Úspešné výsledky" ich práce pekne vidieť na farebných ilustráciách, v podobe rozrezaných a dokrútených tiel pacientov. Svadba jako řemen pripomína analogickú filmovú verziu tejto knihy. Len tentokrát nie o lekároch, lež o mužoch zákona. V duchu knižného predobrazu, by podtitul filmu mohol znieť napríklad takto: "Chvála geniálních mužů zákona a příslušníků Veřejné bezpečnosti". ()
Herci bezchybní, ale dějově mě to až tak neupoutalo. A hlavně bylo to chaotické (došlo k znásilnění, nebo nedošlo(?) a nepříliš vyrovnané po scenáristické stránce. Jasně, na tu dobu určitě odvážné a provokativní téma, ale dneska se síla této komedie pomalu vytrácí, ale řada gagů zůstane nepřekonána. Ke znásilnění došlo. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (19)
- Jan Schánilec zemřel pouze 48hodin po Pavlu Landovském, dalším protagonistou filmu. (M.B)
- Jan Schánilec byl v době natáčení na vojně, takže vždy čekali až ho pustí. (cariada)
- O adaptaci scénáře Zdeňka Mahlera původně usiloval Miloš Forman. Od záměru musel upustit kvůli probíhajícímu natáčení filmu Lásky jedné plavovlásky (1965). [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
Reklama