Motýlek

Hmmm, tak jsem nového Motýlka viděl, a už ho nikdy neuvidím. Proto dvě hvězdičky. Připadal jsem si stejně, jako kdybych si objednal čaj, a někdo by jen přelil horkou vodou už jednou vyluhovaný sáček. Film na mě vlastně vůbec nijak nezapůsobil, strádání vězňů se tady prakticky omezilo jen na koulení očima na samotce, pokud nepočítám těch pár scén ze stavby silnice, které by v pohodě trumfl Most přes řeku Kwai, stopáž se mi zdála být nekonečná a celkově jsem z toho všeho měl dojem ztraceného času. (09.03.2019)

Je to zvláštny úkaz s ktorým sa stretávam pomerne často. Napríklad Lost City of Z tiež s Hunnamom trpí podobným problémom. Jedná sa o remeselne skvelo zvládnutý film. Ale pocity u postáv kĺžu po povrchu. Jedná sa o snahu nebyť sentimentálny, nebyť prvoplánový a dávať atmosféru viacej do artu a civilizmu až filmy pôsobia chladne. A Papillon je podobný prípad. Hrôzy väzenia tú síce sú, ale nie sú ukázané explicitne. Nie sú ukázané v kontraste so stratou ľudskosti alebo súdnosti. Čo veľmi zamrzí. Potenciál to malo obrovský. A to myslím smrteľne vážne. Mimo chladu, ktorý ide z postáv je film remeselne zručný a dramaticky zaujímavý. Pôvodný film som nevidel ale rozmýšľam, že to zmením. Hunnam je inak výborný. Zaslúžil by si úlohy vo filmoch, ktoré naplno docenia jeho potenciál. Silné 4*. (08.08.2020)

Nevím přesně, zda za tento film ukamenovat režiséra nebo střihače, ale velmi se tu mrhalo potenciálem. Samozřejmě je nadlidský úkol překonat něco tak bezchybného, jako je verze z roku 1973. Jakákoli kvalita, kterou se vám podařilo zaregistrovat, je dána čistě velice solidním hereckým duem a boží předlohou. Jinak se tu opravdu kurvilo na velké čáře. Ve filmu je zcela pokurveno navazování mezi jednotlivými částmi, tudíž film prostě nedovede diváka upoutat do sedačky a vžít se do děje, jako to dokázal Motýlek z roku 1973. Nebojím se označit tento film za trochu nadbytečný. Vlastně nepřináší nic nového. Prostě jen za původní verzí ve všech ohledech pokulhává. Velmi slabé 3 *. (16.12.2018)

Ničím nevynikající přepis románu. Ve scénách ze samotky jsem měl pocit, že sedím v divadle a sleduji Hunnama, jak se na jevišti snaží evokovat vězení. McQueen a Hoffman pojali v roce 1973 své role komplexně. McQueenovi jsem věřil tu jeho zarputilost, tu jeho touhu utéct, i ten jeho boj se šílenstvím na samotce, Hoffmanovi jsem věřil tu ztracenost a závěrečnou rezignaci. Tady vidím Hunnama a Maleka, jak si s pomocí maskérů hrají na vězně. Motýlek má cenu být vyprávěn znova a znova, protože to, co se dělo na Guayaně, je docela nedávná minulost. Ale tomuto přepisu chybí síla a emoce. (18.10.2019)

nikdy jsem nebyl fanoušek původního Motýlka,protože ač se mu nedá upřít olbřímí charisma Stevea McQueena a výborný výkon Dustina Hoffmana,mě přišel extrémně utahaný a dost často sem se nudil.Díky tomu jsem tak od remaku nečekal nic a i to jsem přesně dostal.Noer totiž dokázal na menší stopáži dosáhnout ještě větší nudy.Nový Motýlek navíc vypadá spíš jako kastrát,jen proto aby na něj šli mladší diváci a to se stejně nestane.Charlie Hunnam nejednou dokázal,že charsima má také,ale tady jako by ho někde zapomněl,podobně jako u Ramiho Maleka jeho minimalistické herectví prostě nestačí...40% (02.11.2018)