Děrsu Uzala

Děrsu Uzala ma milo prekvapil. Prekvapil ma ako film a aj jeho hlavná postava lovca samotára. Priateľstvo, ktoré vzniklo pri skúmaní ussurijskej oblasti medzi Dersom Uzalom a ruským kapitánom a cestovateľom je na celý život. Ich spoločné putovanie tajgov, ktorá na jeseň hýri krásnymi farbami, Akira Kurosawa natočil bravúrne. Aj keď sa na plátne nič nedeje, je stále na čo pozerať. Príroda je nádherna, ale počasie v tajge veľmi zradné, o čom svedčí výborná scéna, keď Dersu s kapitánom zablúdili a museli ostať v noci spať pod holým nebom. Hoci mi bolo od začiatku jasné na čo potrebujú rýchlo nasekať trávu, to ako Dersu využil statív, chce pochvalu. Dramatická časť v závere mi prišla trošku narýchlo, ale celkovo hodnotím film veľmi vysoko a pri najbližšej príĺežitosti si ho rád pozriem znova. 100%. (07.08.2010)

87% - Velmi zajímavé, zároveň však upřímné a přirozené vyprávění o setkání dvou lidí v přírodě, a jejich opětovném shledání po letech. Na tomto filmu se mi líbí především jeho vizuální stránka. Záběry na přírodu ve mně vyvolávaly silnou emocionální odezvu, a při některých z nich jsem žasnul, jak byly technicky provedeny. Dialogy, na kterých je hodně znát Kurosawovo řemeslo jsou velmi skromné, a díky tomu i převědčivé. Děrsu mi svou ryzostí a dobráctvím občas připomínal Řeka Zorbu. Zde je koneckonců film o podobném přátelském vztahu muže cizince, a jeho průvodce. Krásný námět a výborné zpracování... Zasloužených pět hvězdiček. (28.03.2006)

Krásny ľudský film, nielen o dobrodružnom živote ruských geografov na Sibíri začiatkom minulého storočia, ale predovšetkým o sile priateľstva a medziľudského vzťahu. Hoci nepatrím medzi obdivovateľov filmov A. Kurosawy, tento výpravný príbeh o dobrosrdečnom a statočnom človekovi z východoázijského loveckého kmeňa ma chytil za srdce. Film oplýva niekedy až zdĺhavými, ale inak krásnymi poetickými zábermi z prírody, avšak o prekvapivé zvraty nie je núdza ani s náhlou zmenou prostredia. Zdanlivo šťastné vyústenie tragických udalostí spojených s vysokým vekom Dersuho končia pomerne silným stretom "ľudovej" povahy s moderným mestom a zákonom. Myšlienkovo i umelecky silná záležitosť. (95%) (Challenge Tour 2019: 52 rokov filmu za 52 týždňov) (01.01.2019)

Některé filmy časem vyčpí. Je to dáno jednak dobou kdy byly točeny, jiným stylem natáčení a často i nekvalitním materiálem. Divák dneška uviklý ultra HD jen nelibě kouká na zrnění a šmouhaté barvy. Nevím jestli je to v tomto případě velký Kurosawa či zda film je tak nadčasový, ale mohu s jistotu prohlásit, že Děrsu Uzala nevyčpěl. Je to skvělý dobrodružný film z období konce carského Ruska, kdy vojenské expedice mapovaly území daleko na východě. Film se tak může směle zařadit po bok objevitelských filmů ve stylu expedic do Afriky či Cookovým výpravám do Tichomoří. Tady je to divoká tundra koho je třeba přemoci při mapování krajiny. Kraj neprostupných lesů ve kterých žijí tigři ussurijští, bažin, nekonečných jezer a divokých řek. A šíleného počasí obzvláště v zimním období. Film je rozdělen na dvě části. V té první výprava kapitána Arseneva putuje na začátku zimy a v té druhé podniká další výpravu na jaře. Film je tak úžasně barevný a zachycuje různá období v ruské divočině. Konec filmu mi připomněl před pár lety přečtenou knihu od Vojěcha Friče, který si do Čech přivezl ,,indiána'' Červiuše v roce 1908 tedy skoro ve stejném období v jakém kapitán Arsenev podnikal výpravu. A ani v tomto případě to neudělalo dobrotu a přírodní člověk byl v Praze nešťastný a neuměl v civilizaci žít. Po tomhle filmu jsem dostal velkou chuť na knižní předlohu a budu si ji muset sehnat! Dávám za 5 pečených ryb. * * * * * (08.02.2020)

Muž z civilizovanější oblasti Sovětského svazu a muž z té druhé, tvrdší a drsné sibiřské části tohoto obrovského státu. Jejich setkání, přátelství, předávání životních zkušeností, pohled na život a následně přizpůsobování se jednoho z nich způsobu života toho druhého – to vše lze sledovat v tomto snímku Akira Kurosawy ze sedmdesátých let minulého století. Krásný snímek o tom, že starý strom nepřesadíš, i kdyby jsi mu poskytnul sebelepší podmínky. Životní pravda, která platila, platí a bude platit navždy. .... A pokud máte kvalitní obraz a ne ten z "Levných knih", vychutnáte si tento příběh ze Sibiře až do dna. (29.11.2008)