Recenze (2)
Meditativní obrazy prázdného světa po svržení neutronové bomby, kdy vše zůstane zachováno kromě lidí. ()
Výborná evokace postapo světa zbaveného veškeré lidské přítomnosti. Nejblíž je tomu začátek Boylova 28 Days Later nebo ta Bradburyho povídka o futuristickém soběstačném domě, který i bez lidí pokračuje v normálních denních činnostech. Některé záběry, jako třeba větrný vír v pusté ulici nebo stín houpaček pohybujících se lehce ve větru, bych si mohl pouštět ve smyčce a koukat na ně hodiny. Navíc během úvodních titulků hraje skvělá a na tu dobu dost nadčasová hudba, už jen kvůli ní stojí za to se k tomuhle zapomenutýmu dílku vracet. ()