Lucerna

Bohužel mám srovnání s lucernou 1967. Dávám 70%. Otomar Korbelář - mlynář, Theodor Pištěk - majordomus, František Kreuzmann - lokaj p. Franc , Ferenc Futurista - starší vodník, Eman Fiala - mladší vodník, Jára Kohout - Klásek klarinetista, Darja Hajská - žena muzikanta Kláska Ti zaujali. Malebnější je úvod než v r. 1967. Ocenili prý film ke 20 výročí zrušení roboty. Nemůžu než být pořád okouzlen češtinou ze 38 roku. Takže i přesto doporučuji. (14.01.2021)

Kouzelný film až by člověk řekl jedna z prvních českých pohádek. Když vidíte nebojácného Korbeláře, který je až povahou ve stylu Psohlavců, jenž bude bojovat za Lípu do roztrhání těla. Perfektní Theodor Pištěk, ale nejdokonalejší je dvojice bratrů Ference Futuristy a Emana Fialy v proměně za vodníky a geniální Jára Kohout. Krása. (30.12.2015)

Lucerna, která přišla vhod. A včas. Lamač suverénně navazuje na své předchozí němé zpracování, ale... je to takové strojené, místy dokonce žoviální a film občas víc než Jiráska připomíná spíš operetní pódium. Kohout se sem vůbec nehodí, Kšírová oslní snad jen svým půvabem, ale naštěstí je tu ještě vynikající Korbelář, Pištěk a oba vodníci. Filipova televizní inscenace (1967) je na každý pád mnohem zajímavější, ať už režijně, scénicky, herecky i hudebně. (03.10.2008)

Oproti nemej Lamačovej verzii ide o mierny kvalitatívny zoskok. Ako som už neraz tvrdil, filmové umenie dosiahlo väčšinou v nemom období svoje najjemnejšie umelecké cítenie. Všetko je tu o schodík horšie. Triky, výprava a dokonca aj tí vodníci niesu až tak vizuálne presvedčivý, ako vo verzii z roku 1925. Na svoju dobu však snímok pôsobil určite strhujúco a diváci museli byť spokojní. (11.06.2017)

Abych mohl tomuto filmu dát čtyři hvězdičky, musím pominout příšerné herectví Jarmily Kšírové, která svou paní kněžnu recituje jak na ochotnickém divadle - ostatně, byla to především pěvkyně... Srovnám-li ho s klasickým televizním přepisem, také se mi jeví film slabší, ale mějme v úvaze rok jeho vzniku. Byl to rok ohrožení naší republiky, kdy mlynářova lípa - jako náš národní strom - měl symbolizovat víru v přetrvání tohoto národa. U starších filmů by nemělo být označení fantasy - prostě její námět byl pohádkový, třebaže jen v postavách obou vodníků, které hráli bratři Fialové v duchu představitelů zla, jak si to asi představoval i Jirásek. A proti tomu stojí komické role Kláska a Kláskové - Kohouta a Hajské, přičemž Kohoutovi role klarinetisty jako jedna z mála sedla. Výborný byl i koktavý Motyčka a své si sehrál i nepříliš známý Antonín Holzinger. (21.03.2017)