Na tý louce zelený

Film překypuje tolika hláškami, zejména Járovými, že si je tu poznamenám, páč by byla věčná škoda, kdybych je někdy zapomněl: "Nechci ti lichotit, ženo, ale máš za muže fešáka!" "Ne aby ses dneska vrátil až zítra!" "Čím má žena méně zubů, tím je kousavější!" (takže bych fakt nechtěl být Boženou Němcovou, to to její dětství muselo vypadat - její babička měla v padesáti jen dva zuby) no a jako zlatý hřeb "Jaký drž hubu? Doma nesmím kouřit, co uvaříš, se nedá jíst, tak mi řekni, na co tu hubu mám?" Ona "Na tohle ji máš!" a vlepí mu facku. Jinak jsem byl u vytržení ze Schránila, v pozdějších filmech hraje milovníky, většinou mírně slabošské typy, zato tady si od začátku nenechá nic líbit a vytáčí Bušovou takovým způsobem, že se mu na konci dostane nezasloužené odměny - padne mu do náruče. Noo a Lamač taky překvapil. Rozhodně né svým "hereckým" projevem, který zůstává příšerný jako ve všech filmech s ním, ale tím, jak po Schránilově způsobu vymetl s Ferbasovou (ona: "na lásku je pro mě ještě příliš brzy!" on: "dobře, tak já přijdu až večer v 9!") (22.05.2021)

Vedle soudobé české taneční hudby patřila k fenoménům třicátých let také opereta. Popěvky, které v nich zaznívaly, dosahovaly nepředstavitelné popularity u široké veřejnosti, ochotně sdílející prostou upřímnost interpretovaných textů. Mezi nejúspěšnější tituly náležel bezpochyby právě Benešův kus. Karel Lamač, pobývající od konce dvacátých let v Berlíně, se sice do Československa vracel pravidelně, ale jen obtížně věnoval svůj čas také české produkci, která hledala své nástupce v nových, mladých osobnostech. Pro zaneprázdněného Lamače připadala v úvahu další filmová práce jedině s podmínkou vlastní herecké účasti. Hravý i dravý žertovný příběh z českého venkova byl skutečně vyplněn plejádou líbivých písniček, z nichž dodnes některé přežily, a také se mohl pyšnit exkluzivní sestavou prvorepublikových komiků v čele s Járou Kohoutem, Oldřichem Novým, Theodorem Pištěkem, Věrou Ferbasovou či Růženou Šlemrovou. Film, pro mnohé patrně nepřijatelný, je i po více jak sedmdesáti letech cenným svědectvím o době a lidech. Esence podřadné zábavy, prýštící z nejednoho záběru, získává v konfrontaci se současným neumětelstvím pojednou toužebně očekávaný klíč k hledanému úniku. Psal se rok 1936, žízeň po nekomplikovaném humoru byla silnější než cokoli jiného a nebyl tedy nejmenší důvod hledat vady na kráse. (06.10.2008)

Zpívat se naštěstí začíná až v 50. minutě a vůbec operetnost Tý louky spočívá jen ve třech písních (z nichž ta hlavní je sice epochální šlágr, ale z úplně jiného světa) a v jednom nepochopitelném čísle kašírovaného cirkusového baletu v bikinách, představeného jako toulaví cikáni. Cokoli lze shrnout pod termín "obraz" nenabízí nic nadprůměrného nebo zajímavého, doslovnost dialogů je často příšerná a ústřední zápletka se sňatkovým podvodnímem jen zpočátku sexy, posléze mizerná. Naštěstí (!) je tu při povšechné sympaticky rozverné bukoličnosti přehršle docela dobrých, přirozeně padnoucích fórů, hlavně Kohoutových a Lamačových, přičemž Lamač dívčích srdcí je dík jedinečné práci s hlasem ve své stylizované komické póze nejen neodolatelný, ale i kromobyčejně nadčasový. Takže zdravím Oskara. (16.08.2020)

Děj filmu je naprosto stupidní a nemá smysl se jím zabývat. V podstatě jediné, co povyšuje toto dílo na kult, jsou hlášky hajného Štětivce. To, co z něho padá jsou perly českého humoru na úrovni nejlepších štípáků Buriana nebo Haase. Jára Kohout je prostě bůh a Betty Kysilková mu zdatně přihrává. Táto, ne abys dneska přišel až zejtra...žijeme spolu jako na dívadle, samej výstup...a další. Válele jsem se smíchu. Zapomenutá pecka. 85% (31.01.2014)

Chybou je, že se všechny písničky téhle polooperetky dají spočítat na prstech jedné ruky - jinak by to bylo ještě mnohem sladčí a pro většinu diváctva tedy ještě nestravitelnější. Bujaré veselí v nás nevyvolá - nejvtipnější je snad myslivecká latina a lovení zajíců na tabák. Karel Lamač nebyl zrovna nejvhodnější typ na hlavní roli - Věra Ferbasová je však neuvěřitelně rozkošná lolitka - jestli se tento termín dá aplikovat na náš předválečný film. (12.07.2005)