Plášť a dýka

Je libo trochu té válečné romantiky od Fritze Langa? Tady je… Plášť a dýka je vskutku spíše dobovým romantickým filmem, zasazeným do kulis největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva. Myslím, že to až tak nebylo Langovým záměrem a je to na filmu znát. Špionážní linie ustupuje hodně do pozadí, i když měla být podle mne tou hlavní a svůj prim přepouští linii romantické. Je tady i dost přešlapů, za všechny například ten, že se vědec pracující na vývoji atomové bomby bez jakéhokoliv výcviku či přípravy vydává jako špión hluboko do území nepřítele. To samozřejmě není možné. Těchto zjevných voux pais je zde mnohem víc. Jestli chcete někdo romantiku tak prosím, ale jestli chcete výborný špionážní thriller, sáhněte spíše po zde citované a výborné Roztržené oponě, se kterou tento film nemá společného skoro nic a ani toho Hitchcocka tam bohužel nevidím. Já se rozhodně i přes počáteční zklamání (chtěl jsem fakt špionážní thriller) touto romantikou s příchutí nebezpečna bavil. Jen si dobře uvědomuju, že kdyby pod Pláštěm a dýkou nebyl podepsán Fritz Lang, mé hodnocení by bylo o nějakou tu hvězdičku chudší… (26.08.2013)

Opravdu nechápu, proč byly (a jsou) Langovy americké filmy tak strašně podceňovány. Plášť a dýka je neskutečně zábavný hitchcockovský (těch podobností s o dvacet let mladší Roztrženou oponou je dost) špionský film, jehož jedinou chybou je zpomalení ve druhé třetině, potřebné pro vývoj vztahu mezi Cooperem a Lili Palmerovou (a že to mezi nimi jiskří!). 90% (27.01.2008)

Německo pokročilo ve vývoji jaderné zbraně, což v USA vyvolalo nemalé obavy. A tak se začaly dít věci. Členové odboje informovali americkou tajnou službu o stavu věci, čímž se zjistilo, že jsou ve Švýcarsku dva přední vědci nuceni pro Němce pracovat, a tak je potřeba je dostat zpět. Ano. Proč by měli pracovat pro Němce, když mohou pracovat pro Američany. Že? Snímek je stylizovaný poměrně dobře, a to i za pomoci jednoduchého příběhu, který sice postrádá akcept dramatizace, ale na sounáležitosti problematiky poukazuje naprosto cíleně. Jedná se, ve svém smyslu o dobrodružný osud jaderného fyzika, který se na sklonku druhé světové války stal špionem, ve kterém nechybí ani určité politické odkazy, které však už v dnešní době málokomu co řeknou. Špionážní film na pomezí noir poukazuje jen na to nejnutnější. Zbytek je naznačen vizuálně. A tak se jedná o vcelku poutavý příběh, který je mixem stylového špionážního thrilleru s romantickým melodramatem. Je to tak. Hlavní slovo tu má také žena, v tomto případě sloužící v odboji. A jen tak pro zajímavost, lze zahlédnou mladého Lexe Barkera, který, coby filmový herec, zrovna začínal svou kariéru. (09.09.2021)

Snad jedinou mou výtkou je to, že to bylo příliš dlouhé. Hodina a tři čtvrtě sice u filmů (ani z této doby) není nic neobvyklého, ale tady se mi ta délka jevila jako zbytečná. Ideál by byl tak 85-90 minut. No a jinak to byla docela pěkná špionážní podívaná. V menší roli se objeví mladý Robert Alda, otec známějšího Alana Aldy a v úplném závěru se opravdu mihne Lex Barker, který nebyl ani uveden v titulkách. (10.07.2016)

Vôbec nie zlá špionážna dráma s prvkami dobrodružnosti, ktorá sa môže oprieť o dobrú prácu s akciou a dialógmi, a tiež o hercov. Je síce pravda, že treba prekusnúť množstvo tej lepkavej romantiky, ktorá je tak typická pre hollywoodske 40. roky, našťastie aj kvôli zasadeniu do vojnových časov sa vyskytuje až od druhej polky. Cooper nie je natoľko výnimočný, aby si ho divák zapamätal, rola fyzika mu nepasuje, zato rolu špióna si celkom zastal. Škoda, že trilerový prvok nie je celkom vychytaný. Inak spokojnosť. (20.06.2016)