Režie:
David LeanKamera:
Jack HildyardHudba:
Malcolm ArnoldHrají:
William Holden, Alec Guinness, Jack Hawkins, Sessue Hajakawa, James Donald, Geoffrey Horne, André Morell, Percy Herbert, Harold Goodwin, John Boxer, Ann Sears (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dokázali obrátit porážku ve vítězství. Ale bylo to skutečně vítězství? ... Říkalo se jí železnice smrti. Té trati, která měla v roce 1943 spojit Bangkok s Rangúnem a umožnit tak Japoncům dokonalé propojení a ovládnutí celého toho obrovského území od Singapuru až po Barmu. Pracovaly a umíraly na ní desetitisíce zajatců i domorodců. Vyčerpávající dřina, podvýživa, tropické klima, malárie, úplavice, beri beri – to vše si vybíralo svou krutou daň… Po celé její délce byly desítky zajateckých táborů. Ten, jemuž velí plukovník Saito, je však ze všech nejdůležitější. Neboť tady má vzniknout most, bez něhož železnice nemůže fungovat. Most, který mu postaví nový kontingent britských zajatců. Saito ovšem netuší, že jejich velitelem, jediným, jehož Angličané jako svého velitele uznávají, je plukovník Nicholson. A plukovník Nicholson má o existenci svých mužů v táboře velmi jasnou představu, která se ovšem značně liší od toho, co od nich očekává Saito… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (465)
2. svetová vojna, tentoraz západnou a omnoho veľkofilmovejšou optikou. Legendárny a mnohokrát citovaný epos aj napriek svojej nadmernej dĺžke nikdy nenudí a je pripomienkou, prečo vznikli širokouhlé plátna. Okrem veľkého príbehu sa však môže spoľahnúť aj na skvelú prácu s postavami, v podaní legendárnych hercov. ()
Bravo, Bravo a ještě jednou Bravo. A přídavek - Bravo. Most přes řeku Kwai, Příliš vzdálený most, Apokalypsa - tak staré válečné filmy a zároveň jedny z nejlepších, jaké kdy byly natočeny. Neuvěřitelně chytlavá hvízdací melodie. Souboj ohodlání a neústupnosti proti aroganci a lhostejnosti. Naposledy - Bravo. ()
„How to die like a gentleman, how to die by the rules - when the only important thing is how to live like a human being..“ Plukovník Saito, plukovník Nicholson a bůh ví jaká zrovna hodnost Shears. První dělá to, co musí a může, druhý dělá, co může a o čem je přesvědčen a třetí je přesvědčen, že musí udělat něco navíc. Kdo projeví slabost, nezemře.. Od začátku to Leanovi šlape, jak kdyby někdo pískal do kroku Colonel Bogey March. Pomník svéhlavosti, odvaze a šílenství. Ty se vždycky uměly schovat za tečičku na štábních mapách.. ()
Hvězdně obsazený a dnes již dávno legendární válečný film režiséra Davida Leana (mj. Lawrence z Arábie či Doktor Živago) o stavbě (a zničení) jednoho důležitého mostu. Mostu, který měl být pro Japonsko klíčem k vojenským operacím za 2. světové války. Gradující podívaná, která v závěru doslova šponuje nervy diváků. Pokud by na mě někdo mluvil při scéně, kdy Alec Guinness objeví v řece drát a jde po jeho stopě, asi bych ho ani nevnímal. Časem prověřené mistrovské dílo! ()
Jak tohle hodnotit? Ten děj není nikterak výjimečný. Vlastně se celý táhne v duchu psychologické války mezi Brity a Japonci, konkrétně jejich generály. O nic víc tu nejde. Generál s 28. letou praxí si uvědomí, že ve svém životě vlastně nic nedokázal, a tak se pokusí o pěkný most. Nakonec se v něm však asi hnulo svědomí a uvědomil si, že úcta a povinnosti vůči vlastnímu národu by měly mít přednost, a tak spadl tam kam spadl a udělal to co udělal. Špatný film rozhodně není, ale nic tak geniálního, co zde spatřuje mnoho uživatelů tu bohužel nevidím, a tak mi nezbývá než to patřičně ohodnotit. Jediné co mi utkvělo v paměti je vysoce chytlavá pískající melodie britských vojáků. * * ()
Galerie (112)
Zajímavosti (46)
- Skutečný most dodnes stojí na okraji thajské džungle, tři míle od malého města, a je oblíbenou turistickou atrakcí. Postavili ho vězni počas japonské okupace Thajska za druhé světové války. (Zdroj: ČSFD)
- Most přes řeku Kwai byl jedním z klíčových bodů zásobovací železniční trasy mezi Bangkokem a barmským Rangúnem o celkové délce 415 kilometrů. V období let 1942 a 1943 zde pod dohledem japonských vojsk stavěly most tisíce válečných zajatců a místních civilistů. Kromě 250 000 asijských otroků tu dřelo asi 60 000 Australanů, Britů, Holanďanů a Američanů. (Paity)
- Stavba mosta stála 250 000 dolárov. (westerns)
Reklama