Svatební hostina

Ang Lee je mistrem ve vykreslování rodinných vztahů. Jeho Svatební hostina budiž důkazem. Místy vtipné, poslední čtvrtina jede na vážnější notu, ale v žádném případě nejde o citovou vyděračku. SPOILER: Waj Tungův coming out před jeho mámou je jeden z nejlepších, které jsem kdy viděl. KONEC SPOILERU Dost neklišoidní záležitost, která i dnes dokáže příjemně překvapit. Už tady se objevil Angův cit pro křehkost a citlivost pro vážné situace, které ale nejsou vyhrocovány do extrému a netlačí se zde na pilu a to i v homosexuální oblasti, kde gayové jsou vykresleni jako lidé se zcela běžnými a rodinnými radostmi a starostmi. Jaký velký rozdíl oproti strašné Philadelphii, která vznikla ve stejném roce... (09.05.2012)

Ať v poslední době vezmu do ruky jakýkoli film, tak "nějakou náhodou" se v něm objeví téma homosexuality. Vůbec jsem netušila, že Ang Lee takové téma točil ještě před Zkrocenou horou. Ale ať se k tomu přistupuje jakkoli - tady čínští rodiče až dojemně tolerantní, každopádně není pochyb, že je ideální , když se kluci nemusí nutit do toho, aby chodili s holkama a holky, když chodí s klukama. Pokud nastane nějaká jiná kombinace, každopádně ti jedinci pak mají těžký život i v sebetolerantnější společnosti. (22.09.2008)

(KDV) Ang Lee předtím, než ve Spojených státech začal natáčet především literární adaptace a slavit obrovské komerční i kritické úspěchy za pozvednutí žánru wuxia, natočil volnou asijskou trilogii, která se zabývala vztahem odlišných kultur a pojetím tradic v rámci nich. „Prostřední“ část – SVATEBNÍ HOSTINA – pak bývá vnímána v kontextu TLAČIT RUKAMA a JÍST, PÍT, MUŽ, ŽENA a je upozorňováno na to, že si díky ní otevřel dveře do Hollywoodu, když tematizoval vztah Asie – USA a postoj k homosexualitě, což mu vyneslo nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film._____ Takové vnímání se dá ale přepólovat a chápat SVATEBNÍ HOSTINU jako první část volné „queer“ trilogie, jejíž následující díly by byly ZKROCENÁ HORA a ZAŽÍT WOODSTOCK. V rámci dané trilogie demytizuje to, co je s danou (sub)kulturou spojováno (tchajwanské svatební hostiny a lpění na tradicích, machismus westernového prostředí a nekoordinovanost akce se zdánlivými liberálními základy) a zároveň přepracovává konvence romantického, westernového a coming-(out)-of-age (sub)žánru._____ V roce PHILADELPHIE se může jevit jako kalkul, když někdo přijde s ukázáním „výsledku víc jak 500 let trvajícího potlačení sexuální identity“, jak prohlásí Ang Lee v cameo roli a dá tak návod na čtení celého snímku. Se znalostí dalších queer titulů tvůrce je ale patrné, že se jedná o jedno ze stěžejních témat celé Angovy filmografie a na místo midcultové exploatace a podtrhávání hloupých stereotypů, které charakterizují po napravení si medální image Jonathana Demma (MLČENÍ JEHŇÁTEK) a akademickém uznání prahnoucí PHILADELPHII, SVATEBNÍ HOSTINA nabízí vzhledem k době vzniku a uvedení do kin docela odvážně alternativní rodinný model. (22.05.2011)

Zajimave a citlive pojaty film o miseni dvou kultur, v tomto pripade taiwanske a americke. Pak urcite zaujme vztah rodicu ke svemu synovi. Muj paty film od Leeho, ktery jsem videl a musim konstatovat, ze je zatim jeho nejlepsi. Skoda garazove nahravky, kterou jsem mel k dispozici, no dala alespon vzpomenout na dobu, kdy vznikl tento film:-). (14.03.2015)

Líbí se mi, že Ang Lee zbytečně netlačí na pilu. Svůj příběh vypráví zvolna, civilně, občas s jemným humorem, ale v žádném případě konflikt nehrotí a ani není přehnaně sentimentální. Někdy je opravdu těžké vyhovět rodičům, zvláště když je jejich autorita zabalená do laskavosti... A pokud je ve hře odlišná sexuální orientace a rozdílnost kultur, vyvstává velký problém. Jeho řešení je v daný moment jediným správným rozhodnutím, i když asi ne trvalým. (25.04.2024)