Malcolm X

Velkolepý epos nemusí být vždy od Scorseseho, nemusí mít hromady mrtvol ani Roberta De Nira v hlavní roli mafiánského bosse. Spike Lee a Denzel Washington glorifikují Malcolma X v opravdu rozsáhlém životopise (který není ani přespříliš šablonovitý). Můžete s nimi názorově nesouhlasit, ale podívaná je to náramná. 80 % (04.05.2011)

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)

Spike Lee je režisér, který se snaží v každém svém filmu alespoň trošku nakousnout téma rasové diskriminace. Není tedy divu, že postava Malcolma X ho přímo fascinovala a že chtěl v 3 hodinovém filmu mu složit poctu. Jenže Spike Lee až moc chtěl. Celý děj je prodchnut patetickými dialogy, kterými chtěl vyvolat kontroverzi, který se měl stát jeho životním dílem. Jenže z toho vyšla nabubřelá slátanina, která nevydrží ani na zkrácenou hodinou. Největší chybu bych viděl u toho, když se obsadil do jedné z důležitějších vedlejších rolí. Rozhodně nejhorší film Spike Leeho. (10.01.2009)

“Prvý človek na zemi bol čierny“...Film pre všetkých negrov, ktorí sa nimi už necítia byť – odteraz sú Afroameričania...Ak čítaš tieto riadky a si biely (vedel som, že si...) si bez výnimky zlý, zákerný a hotový biely diabol...Je ťažké napísať niečo k filmu tak , aby to nevyznelo rasisticky. My sme biely a je to o nás. Spike Lee belochom riadne naložil vyťahuje všetky hriechy páchané na čiernych za posledných 400 rokov. Prvé dve tretiny filmu volajú po „bielej krvi“ , no záver je už zmierlivejší. Takmer 5 minútová tanečná scéna v úvode mi jasne naznačila, prečo má film 200 minút. Zostrihaním o 30 minút by film iba získal. Malcom X si servítku pred ústa nedával a vyjadrenie k smrti JFK bolo poslednou kvapkou. A nech je Ježiš, či Boh farby akej chce, aj tak nám nepomôže. Salam alejkum...80%. (02.02.2012)

Aby bylo jasno - je mi protivné stereotypní protěžování černochů v mainstreamových amerických filmech, a to navíc hodně stupidními způsoby (např. černoch je často policajt ale skoro nikdy grázl, a když už je, tak je nad ním ještě nějaký větší bílý grázl), pohrdám jejich obsazováním do filmů jen na základě principu tzv. "pozitivní diskriminace", tedy jen z důvodu učinění zadost jakési falešné představě o rovnoprávnosti (např. často se v jedné z hlavních rolí vyskytne nějaký černoch jen proto, aby "hrál černocha"), přijde mi trapné to neustálé bělošské sebemrskačské a masochistické omlouvání se za otrokářství, jako by snad na něm dnešní generace nesla nějakou vinu (a je důležité vědět, že černé otroky kupovali bílí otrokáři spolu s otrokáři arabskými od otrokářů černých), hnusí se mi všelijaké polopatisticky imbecilní zápletky o zlých bílých rasistech, je mi na blití z všelijakých vypatlaných černých rapperů s mimikou lidoopů a úmyslně přeháněnou negerskou dikcí, kteří si hrají na herce, je mi k smíchu trapně nekritická negrofilie některých bělochů, která často hraničí s ližprdelismem (Tarantino) a černou rasu považuju za beznadějně primitivní, až na výjimky nevzdělatelnou a bez jakéhokoliv významného intelektuálního nebo kulturního přínosu pro lidskou civilizaci. Tak, to by bylo... Film Malcolm X se mi však hodně líbil - je to totiž film o černochovi (černoších) z pohledu černocha (černochů), je to film zajímavý kvůli historickým i náboženským faktům, je to film s výbornými a výraznými hereckými výkony, zkrátka mě jeho tématika vtáhla a zaujala a ani mi tedy příliš nevadila ta nadstandardně dlouhá stopáž. Samozřejmě bylo v něm trochu jednobarevnosti, tendenčnosti, naivity, zjednodušování, demagogie, populismu, polopravd, černošského rasismu... Ale to všechno mě nijak zvlášť neštvalo ani neuráželo, protože to mělo svůj důvod, mělo to ukázat nejrůznější pocity i postoje části černošské populace, zobrazit tehdejší společnost z pohledu černých a hlavně a především seznámit diváka zblízka s postavou Malcolma X, s událostmi které určovaly jeho životní dráhu a s fakty, které formovaly jeho názory. Nevím nakolik byl Spike Lee a ostatní tvůrci filmu pravdiví, co si vymysleli, co vylepšili, co změnili a jaká byla skutečnost, ale postava Malcolma X jako grázla změnivšího se nejprve v extrémistického a xenofobního idealistu a posléze v mírně radikálního a relativně moudrého idealistu na mě docela zapůsobila. Vysloveně pitomý se mi jevil jen konec filmu s Mandelou v babiččině krajkové košili a deseti malými černoušky, kteří byli všichni Malcolm. Jo a samozřejmě se mi líbila Angela Bassett. (05.11.2013)