Mý lepší blues

Takový líbivý moderní film s velmi výraznou a kvalitní jazzovou hudbou a trochu rozporuplným a nevyváženým dějem. Film o hudbě, film s hudbou, film pro hudbu. Černošská jazzová oslava života o sebevědomém hudebníkovi, jehož ironie života srazí na zem, aby si uvědomil pravou podstatu života. Sebevědomý trumpetista Bleek Gilliam (dobrý Denzel Washington, jako malý Zakee Howze) je na vrcholu. Má svojí hudbu, kapelu, dvě přítelkyně, trpělivost s kamarádem a dobrý tah na branku ve stoupání za úspěchem. Nešťastná náhoda a přehnaná dávka sebevědomí ho krutě srazí k zemi, aby nakonec pochopil pravý smysl života. Což nakonec vyznívá až trochu moc kýčovitě. Naštěstí pro film je tu dost slibných míst, lehký nadhled a především vynikající hudba. Z dalších rolí: Bleekův kamarád a neúspěšný manažer kapely Giant (sám režisér Spike Lee) s prokletou sázkařskou vášní, saxofonista Shadow Henderson (Wesley Snipes), Bleekův kamarád i sok v hudbě a lásce, pianista Left Hand Lacey (Giancarlo Esposito), vyznavač francouzského šarmu, bubeník Butterbean Jones (Robin Harris) a basista Bottom Hammer (Bill Nunn), další členové kapely, Indigo Downes (Joie Lee) s příšerným účesem a konečná Bleekova životní partnerka, Clarke Bentancourt (zajímavá Cynda Williams), která dá nakonec přednost Hendersonovi, lakotní majitelé hudebního baru Moe (John Turturro) a Josh Flatbushovi (Nicholas Turturro), Francouzka Jeanne (Linda Hawkins), a gangsterský pohůnek Madlock (Samuel L. Jackson). Nespoutaná hudba jako oslava černošského velikášství. (01.06.2012)

Po shlédnutí 3 filmů Spika Lee během cca 10 dnů si myslím, že bejt černej je ta nejvíc cool věc na světě. Agitační feťácké tanečky Sama Jacksona v Jungle Fever ( "I am a c..c..c..c..crackhead"), Spikeovo poflakování se s pizzou v Do The Right Thing, Denzelovy sólíčka na trumpetu a jeho sebevědomá nadvláda nad ženami (klátí víc než jednu bez nejmenších výčitek svědomí a bez "miluju tě" keců) a perfektní role Johna Turturra ve všech třech filmech. Krásné syté barvičky, dobrý hudební podkres a dobře napsané dialogy. Kouká se na to hezky. Nejlépe hodnocené Do The Right Thing mi paradoxně přišlo nejslabší. (02.05.2008)

Vlastně tomu profesně nelze nic vytknout, ale přesto mne to neoslovilo. Celé mi to přišlo jakési studené, akademické, točené s profesionálním odstupem, jako by to režisér dostal za úkol natočit - a tak to udělal; a vyvaroval se formálních chyb. Emoce mne však nezasáhly, měl jsem pocit, že to toho nebyly vložené. (28.07.2011)

Pro mně zatím nejlepší Spike Lee, hromada divných postav (hlavne Turturrovic bratří jsou hodně vostří) a taková, zvláštní neuchopitelná pohoda, ikdyž jde někdy do tuhýho. Jinak jenom čtyři za trochu divočejší konec, kterej mě nesedl. Chtěl jsem napsat, že mladej Washington byl epesní sekáč, ale tomu šupákovi bylo 36! Takže to zformuluji jinak - nespravedlivě mladě vypadající Washington byl epesní sekáč s charismatem na rozdávání. Režije Spika taky výborná. A scéna, kde hrají hlavní píseň je za plnej, nejen kvůli skvělé skladbě (a to nejsem nějakej echt fanda, ale tohle rozhodně můžu). (09.07.2012)

Příjemný typický Lee. Člověk by řekl, že tak vyhraněný a prudký člověk bude točit nějaké šíleně agresivní a negativní filmy, ale pravda je, že jeho kousky jsou sice velmi energické, ale nikdy se neutápí v extrémních situacích a bez nějakého změkčování či zveličování dokáží vyprávět přesvědčivý a intenzivní příběh. Zajímavé je i, jak přirozeně se na plátně setkávají postavy realistické a karikované (majitelé baru). (04.12.2013)