Černí démoni

Těžce průměrný italský trash, natolik typický pro Lenziho tvorbu. Drtivá stopáž obsahuje buď nudu, voodoo rituály, detailní pohledy prkenných postav, a až teprve potom zombie s velkou chutí vraždit. Několik peprných gore záběrů (vydloubnutí oka) sice nezachrání tenhle kousek od propadu do filmových dějin, ale stejně nemůžu jít s hodnocením dolů. Proč? V tomhle případě hodně pracuje nostalgie: bratránek mi Černé démony pouštěl na kazetě od společnosti Davay ještě jako malýmu parchantovi, čímž prohluboval mou budoucí vášeň v hororu. Takže díky za něj, ale doporučovat vám ho nebudu. (12.01.2012)

Nic objevného, spíše očekávané. Lenzi zabředl v 80.letech nejen kamerou, gore a příběhem, ale především hudbou. Protože mám však tohle všechno rád, film mě vcelku bavil. Nevím jen proč démoni, jde přece o zombie...Voodoo se zde střetává s křesťanstvím ( nad kterým kupodivu vítězí), gotický arzenál ( hřbitov, lebky, pavouci, otevřené hroby a rakve, temná zákoutí domu na samotě) s brazilskou krajinou a folklórem. Trochu guláš, ale jedlý. Příliš velký masakr však nečekejte, k vrcholným kouskům režiséra má tenhle film daleko... (10.06.2011)

S demons 1,2 to nemá absolutně nic společného jak by název mohl napovídat, ale kvůli tomu na to nebudu házet špínu. Jedná se o průměrnou podívanou o černé magii typu woodoo a podobně a o šesti černošských zombií kteří díky kouzlu vstali ze svých hrobů a začli si hledat oběti. Místy to má docela slušnou atmosféru a přijemné gore scénky takže není důvod to kdovíjak odsuzovat a špinit. Mě se to docela líbilo, samozřejmě, že to mohlo bejt lepší, ale výsledek je uspokojící. (17.10.2010)

Co mi na italských horrorech vadí nejvíce? Že se zpravidla odehrávají někde jinde než v Itálii. A to je ještě latinská Amerika dobrá destinace. Voodoo, sympatické holky, rituály, mrtvoly vylézající z hrobu, zombie černoši chrastící řetězy, vydloubávané oči... Tak proč to, sakra, nefunguje? Díky alespoň za ty zombie černochy, ti byli hodně dobří a působiví. (10.06.2014)

Sú späť takmer po dlhom čase v ešte väčšej sile s drobnými pomôckami (hák, sekera) a sú pripravení pomstit sa každému, kto zavíta do strašidelného domu v Brazílii. Lenzi pokračuje tam, kde pôvodný Démoni skončili a bere si nový názov, príbeh a dotoho nám ešte zakomponuje jedno-rozmerné postavy kde jeden herec prehráva toho druhého a zombie namaľovaný na čierno tak majú jedinečnú šancu zaútočiť. Na filme môže zaujať úvodná a záverečná rituálna scéna, ktorá je remeselne zvládnutá dobre. Lenziho talent je bezpochyby jeden z najrozmanitejších a zaujímavých rad z talianskej školy. Skoda len, že jeho sľubná kariéra vzala pád ku koncu osemdesiatych rokov a je ťažké uveriť, že ten istý muž ktorý režíroval napr. kultovú klasiku Sedem krvavých orchideí alebo Ghost House, sa rozhodol urobiť tretie pokračovanie démonou od Bavy. Len keby sa mu to aspoň podarilo 60 percent. (20.04.2010)