Tenkrát na Západě

Quentin Tarantino onehdy v dokumentu o filmové muzice řekl, že tenhle film - byť geniální- o několik úrovní ještě povýšila hudba, jak ho od prvního kon-taktu vzala za srdce a jak napříště ovlivnila jeho ostražitost vůči filmové hudbě a nakládání s hudbou ve filmech vlastních. To nelze než podepsat - geniální film s nejlepší hudbou. (18.06.2005)

Westernový opus jehož sledování zaručuje absolutní blaho diváka. Jediná záporná role Henryho Fondy v celé jeho kariéře nemohla být "lepší", Charles Bronson nikdy nebyl větší machr a Claudia Cardinale je neskutečně krásná. Hudba je tady tak dokonalá, jako snad v žádném jiném filmu nikdy nebyla. Skvost mezi filmy. (16.03.2011)

Tenhle western je z jedné strany ryze vesternový, ale vlastně naprosto odlišný od všech ostatních. Téměř 3 hodiny jsem vydržela bez jediného náznaku nudy sledovat těch několik málomluvných, krásně načrtnutých postav, tu vyprahlou poušť, kterou křižují ti nejdrsnější pistolníci a hlavně poslouchat famózní hudbu, kterou složil pan mág Ennio Morricone. Jenom zaslechnout ty 4 tóny harmoniky a víme, ve kterém filmu jsme. Troufám si říct, že Tenkrát na západě by bez Ennia byl tak trochu jiným filmem. (29.06.2006)

Ač dávám přednost westernům s Clintem Eastwoodem, tomuhle, kromě délky filmu, nemám co vytknout. Skvělé herecké obsazení, těžko říct, která postava mě dostala nejvíce. Avšak, kdybyste nakrásno zapomněli děj filmu, na hudbu si vždycky vzpomenete. Geniální (nenapadá mě lepší slovo) Ennio Morricone vtiskl tomuto filmu úplně jiný ráz. Nestačil jsem se divit, v kolika výborných filmech jeho hudba hrála. 5*, žádné jinačí hodnocení mě nenapadá. (16.12.2007)

Po dlouhých letech mohu konečně ulevit svému svědomí a nahlas říct, že jsem souvisle a bez přerušení zhlédl Leonovo veledílo. Je docela zvláštní o takovém filmu přemýšlet - v podstatě všichni o něm slyšeli, většina ho viděla, velká spousta ho po právu uznává či adoruje; každá scéna či (ikonický) záběr, každý užitý (dnes už naprosto zklasičtělý) hudební motiv byly zanalyzovány snad ze všech stran a úhlů. Stojí tedy před vámi zcela obnažené autorské dílo a vy máte pocit, že ho jakoukoli myšlenkou znásilňujete, byť jen abstraktně. Zmiňovat cokoli dalšího bych v tuto chvíli vnímal jako neúctu a hlavně je to po přečtení Douglasova analytického textu na jeho blogu celkem zbytečné. (04.11.2014)