Perný den

Beatles mám ráda, nikdy to u mě sice nebyla mánie, ale písničky si poslechnu s chutí. Perný den jsem chtěla vidět. Bohužel musím říct, že jsem od samotného filmu čekala více, ale ty písničky to všechno napravují. Byla to jízda, ale čekala jsem ji divočejší, strhující, ono to kolem mě jen tak nějak proplulo... (05.05.2013)

První snímek legendární britské a zároveň mé neoblíbenější hudební skupiny The Beatles. Bez nich by to byla jen přehlédnutelná blbinka z šedesátých let, po které dnes nikdo neštěkne. Ale takhle je to parádní hudební komedie se skvělou čtveřicí neherců. Srší z toho ta dobová atmosféra a snímek si poradí i jako dokument zachycující tehdejší beatlemánii. Přesto se mi následující snímek Help! líbil o něco víc. Jsem zvědav na další díla s touto jedinečnou kapelou. (22.01.2012)

Když probírám seznam filmů, které si znovu rád pustím, patří k nim nepochybně Perný den, který mi dokáže zlepšit den. Mimochodem dodnes mojí nejoblíbenější kapelou zůstávají Beatles, zbláznil jsem do nich hned s prvním poslechem. Mně se otevřel nový směr. To byl důvod, proč jsem začal hrát na kytaru a bylo to moc fajn. Žil jsem muzikou. Jenomže tohle všechno už je pryč a nemůže se vrátit. Takhle nějak to cítím... (16.12.2023)

Vzhledem k tomu, jak moc byli Beatles v době natáčení slavní se mohlo velmi snadno stát, že by je film zobrazoval příliš pietně - na miláčky celého světa se přece nesahá. Ale kluci naštěstí projevili velkou dávku sebeironie a nadhledu (třeba Ringo Starr v roli otloukánka kapely nebo svérázný Paulův dědeček), a tak mohlo vzniknout dílo opravdu zábavné i pro padesáti letech. Není divu, že Beatlesáci (hlavně George Harrison) se posléze stali milovníky Monty Pythonů. V lehce absurdním a trochu snad až surrealistickém humoru, v těkavé kameře a šílených střizích je kvásek hippie éry. Je zajímavé sledovat, jak to vše začínalo... Jediné dvě věci co mi vadily - dlouhá pasáž koncertu na konci a nesympatický představitel McCartneyho dědy. (12.02.2014)

70% Beatles mají asi ohromné štěstí, že po téměř padesáti letech nejsou zapomenuti třeba jako takový Al Jolson a že Perný den je koukatelnější než Jazzový zpěvák. Velká část skladeb zde prezentovaných je totiž poměrně nudná a navíc i nudně odprezentovaná, výjimkou je snad jen jejich hraní ve vlaku. Snímek zachraňují šílené scénky, ve kterých se nezpívá a potrhlý dědeček. (17.12.2011)