Věž. Jasný den.

Je o mě všeobecně známo, že nemusím jednoduché relaxačky, naopak mě baví filmy, které by někdo možná zařadil do kategorie "makačka na bednu". Nevím, jestli to bylo mým rozpoložením nebo byly náznaky příliš mírné, postupem jsem se ztrácela v ději a tím opadal i můj zájem. Třeba někdy jindy v jiné dimenzi ...? (25.11.2021)

Celý film jsem napnutě čekala, pro co že si to teda Kaja přišla, když ne pro dceru, a nakonec jsem otevřela jen hubu, co to k sakru bylo? Vůbec jsem to nepobrala, protože ten konec byl taaaaaaková příšerná kravina, že jsem se málem rozbrečela vzteky.Herci byli skvělí, naprosto přirození, až jsem musela smeknout, no ale ještě teď si ťukám na čelo, protože díky tomu konci je to vlastně film absolutně o ničem. (09.01.2021)

Filmy, při kterých by se vám mělo hulit z bedny ve snaze pochopit, uchopit můžu. Tenhle kousek od severních sousedů se vás snaží plíživě znepokojovat nad jednou rodinkou polského venkova. Členem je i osoba o které víme pouze to, že je biologickou matkou dívky, kterou vychovává její sestra. Gradující schíza, podporující pár ne zcela vysvětlitelných momentů hraje s divákem slušnou psychologickou hru. Film, který se jakoby nikam neposouvá se v závěru posune do nevysvětlitelna. (21.11.2023)

Film Věž. Jasný den hezky balancuje na hraně filmu o rodinných tajemstvích (a drobných peklech domácího krbu) a hororem. Atmosféra plíživého zla je tady opravdu hodně povedená, problém jenom je, že těch náznaků, které by divákovi daly do ruky interpretační klíč k roli postavy Kaji, je velmi málo. Oproti tomu oceňuji drobné narážky, které režisérka divákovi podsouvá (povšimněte si např. že Kajina dcera dostává jako dárek k přijímání knihu s titulem Trickster). Konec filmu je natolik zvláštní, až mě napadá, jestli to vlastně není míněno jako alegorie současného stavu polské společnosti, která (většinově) následuje slepě silného vůdce. Celkově jde o poněkud nevybalancovaný snímek, ale jako debut (v žánru, který je pro střední Evropu netypický) je to velmi slibné. (06.08.2018)

Začátek vypadal velmi nadějně, když se však děj nikam neposouval, tak jsem pomalu ztrácela zájem nejen o postavy samotné, ale i o znepokojivou atmosféru plíživého napětí s náznaky těžko specifikovatelných děsů. Nehledě na podivnou závěrečnou desetiminutovku, kterou jsem skoro vůbec nepochopila, ovšem to je asi jen můj problém. Nicméně ta krajina rozcuchaná větrem, v níž se velká část filmu odehrávala, mě doslova uchvátila, poněvadž byla opravdu nádherná. (50%) (22.03.2022)