Adéla ještě nevečeřela

Nechápu jak se mi tento film může líbit stále dokola. Je v něm nějaké neznámé kouzlo. Z každého záběru jde vůně zvláštní doby. Lehce smíchaná 20-30.léta a lehký postupný zásah "moderní" techniky. Geniální herci své doby Rudolf Hrušinský, Miloš Kopecký, Naďa Konvalinková a další .... Celé pod taktovkou Mistra mistrů Oldřicha Lipského. Úžasné dílo!! (06.11.2004)

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (16.11.2006)

Prvky pojetí humoru, obsaženého už v Limonádníkovi - LIMONÁDOVÉM JOEOVI - , najdeme i v této pozoruhodné kreaci nedoceňovaného českého režiséra. Přenesení jedné z dominantních postav klasické detektivky do pozdně habsburskolotrinské Prahy s nádhernými, až komiksovými obrázky idylických padouchů a naopak dojemně plakátových kladných postav zakládá napětí, které je zdrojem stoupajícího neutuchajícího humoru, nezřídka přecházejícího do netajeného veselí. Kvalita řádícího trojlístku Dočolomanský-Hrušínský-Kopecký je mimo diskusi. Neméně klasické jsou ovšem věty o vrkočích, pronášené Konvalinkovou, nebo rozverná rozmlsanost stále při chuti se nacházející floroAdély. Dobrých komedií není nikdy dost. Zvlášť, mají-li špičkovou úroveň. (27.08.2007)

Nick Carter - skvělý soukromý detektiv z USA přijel do Prahy a chce poznat památky:)) a to hlavně hospodské unikáty:o). Při své detektivní práci využívá mnoho úžasných přístrojů od jiných kolegů z vědeckých oborů. Michal Dočolomanský v jedné ze svých nejlepších rolí (spolu s Tajemství hradu v Karpatech). Další postava, která je naprosta dokonalá je komisař Ledvina v podání skvělého herce Rudolfa Hrušínského - typicky český hrdina:o). Tohle je naprosto výborný film! Originální a zábavné:). Film roku 1977. (30.05.2006)

Jedna z najlepších československých komédií upúta hlavne svojskou výtvarnou stánkou ( pasáže s kvetinou ako od Švankmajera) a krásnou výpravou. Film sa odohráva v starej Prahe a dosť si ju užijeme. Najmä Ledvinov výber kultúrnych pamiatok má niečo do seba:) Možno to chcelo celú sériu filmov, v závere tvorci ukázali niečo, čo dnes možno vídavať v amerických blokbasteroch (predloha dvojky). (28.01.2007)