Režie:
Oldřich LipskýKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Vlastimil HálaHrají:
Lubomír Lipský st., Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová, Marie Rosůlková, František Filipovský, Jan Libíček, Josef Hlinomaz, Karel Effa, Lubomír Kostelka (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Učitel Georg Camel ze Springtownu marně usiluje nejen o pozornost žáků k veršům Shakespeara, ale také o pozornost šéfredaktora místního časopisu k básním, které píše. Rád by upoutal i redaktorku společenské rubriky Sabrinu. Vše se změní, když u dveří do bytu najde mrtvolu doktora Portera, otráveného lupiči kvůli šeku na milion dolarů. Nechápající učitel se nečekaně ocitá uprostřed bláznivého boje o peníze, který svádějí gangsterská banda ze San Boniga, v čele s Josém Antoniem a michiganská banda, kterou vede mladá Kate Draixová. Obě jsou přesvědčeny, že George má šek a snaží se ho získat. Obě za něj zaplatí kauci, když ho policejní komisař Brooks zatkne a obviní z vraždy. Muž je sice na svobodě, jeho trable však teprve začínají. V domě, ve kterém bydlí, se totiž ubytují členové obou gangů. Učitel si zatím užívá nečekanou popularitu vraha. Všichni ho znají, někteří se ho bojí, někteří si ho začali vážit a Sabrina, která ho dosud přehlížela, je jím okouzlena. Jenže praktiky padouchů jsou značně nevybíravé, a tak téměř kdykoli otevře dveře, vypadne z nich nějaká mrtvola. Do městečka se mezitím sjíždějí policejní posily a zabijáci. Ti se postarají o dostatek mrtvol, které mohou být připsány na vrub nic netušícího učitele. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (496)
Nápady a nespoutatelně rozvernou rozpustilostí charakterizovaná parodie přerůstá své původní poslání a mění se ve svébytný film, jehož kvalita spočívá v dokonalém přetavení původní komiksové matérie. Rafinovanost, s níž si režisér i scénárista (Miloš Macourek) pohrávají s divákovou fantazií i bránicí, často bere dech. Řada replik, citovaných hojně spolukomentátory, zlidověla. Kontrast nadsazené směsi něžnosti a bezbrannosti takřka chlapecké u hlavního hrdiny i prvoplánového plání jeho ženského idolu překonávají už jen orgie znepřátelených gangů. Nápad a jeho provedení by určitě nadchly i Jaroslava Haška nebo Jiřího Hausmanna. V každém případě se jedná o jednu z nejvýraznějších českých veseloher všech dob, které se nedá téměř nic vytknout. Naopak se zdá, že výčet jejích předností je téměř bezbřehý. A - jak tu čas od času konstatuju - téměř s určitostí nadčasový. ()
Po nějaké době další komedie, u které jsem díky záchvatu smíchu dokonce ztratil nit. Oldřich Lipský se s českou parodií na šestákovou literaturu vypořádal nad má očekávání, a to především díky skvělému Macourkově scénáří (tento tvůrce se mi čím dál více líbí), ultimátním hereckým výkonům (životní role Lubomíra Lipského, Iva Janžurová v nejzápornější poloze, vedle nich ještě excelují Bohdalová, Filipovský, Rosůlková, Kemr či Libíček) a nádherným kresbám Karla Saudka, které jednak dotvářejí atmosféru a dále dokáží i pobavit - především reklama na cigarety Morituri (trefně zvolený název). Jinak si myslím, že závěrečné vyvrcholení je natočeno tak dobře, že by se neztratilo ani v nějaké americké žánrovce. "Jeho předkové byli..." - "Taliáni?" - "Ne, Italové." ()
Macourek a jeho krváky s povolenou dávkou čuňačinek. Po Vdově a Einsteinovi sestupuji ještě o patro níž, ke Čtyřem vraždám. Ukrutná třeskutost. V nějakých patnácti letech mě to ohromně bavilo („Dej fem ten fek!“), dnes mohu jen podepsat, co píše Amirgal. Patlanina i ve srovnání s jinými soudobými macourkovštinami. „Reálie“ jsou sice stejně čupr jako v nejlepších Lipského parodiích, komiksový Kája Saudek se k tomu snad tématicky hodí, ale dohromady to moc nešlo, o reklamních vsuvkách nemluvě. Dějová logika k pláči, parodičnost na úrovni Teletele (tedy taková, která si vystačí s ukazováním přehnaných typikálií), zuby spadnuté do polévky, hlasitě pérující nože v zádech, zoufalí školáci. Nutno srovnat se starším Kdo chce zabít Jessii (Macourek+Vorlíček): zatímco tam se v „reálném“ světě objevují zhmotnělé komiksové postavy, tady je zřetelný pokus o transformování reality do komiksu, tedy o zfilmovaný komiksový formát jako takový (čímž nemyslím saudkovské náhražky scén, které by byly moc drahé, ale bezprostřednost všech akcí a událostí – výjevů). Janžurová coby mistr převleků není vůbec špatná, bestie Bublina L.L. docela sedí, hoši z Michaga i ze San Boniga rovněž. Postavy jsou vůbec velmi dobře obsazeny (jen tu Bohdalku jsem tady nikdy moc nepochopil), krutými hláškami se nešetří a Zázvorková coby barová kurva je prostě unikát. Trvalou hodnotu má však jen písňová složka, totiž Eva Olmerová s Koptovým textem „městem táhne sex“, jakož i nová vlna z Newyorteku – to můžu. ()
Nadcasova klasika, ktora bavila ludi v roku 1971 a bude aj v roku 2011 a urcite aj neskor : to je film Ctyri Vrazdy Staci Drahousku. Spusta skvelych hercov a hereciek, vyborny scenar, strih a to vsetko pod taktovkou rezisera Lipskeho. K tomu si treba pripocitat spustu hlasok. Skvela oddychovka, 95 % ()
Co si budeme povídat, k filmu jsem se po takové doby, kdy jsem ho skutečně neviděl, dostal jenom proto, že k němu hodně kreseb udělal Kája Saudek. Jsem ale rád, že jsem snímek konečně viděl, protože to je krásná ukázka toho, že jsme dokázali natáčet zábavné filmy, které navíc mají i příběh, který prostě jede a má smysl, i když trochu ujetý. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (19)
- Jan Libíček (policejní komisař Brooks) celé natáčení doslova protrpěl. Měl velké zdravotní problémy, trpěl silnou cukrovkou, měl nemocné ledviny a denně spolykal několik prášků proti bolesti, které navíc zapíjel pivem. „Nevěděl už kudy kam. Strašně trpěl. Byl tak zoufalý, že si i občas dal toho panáčka. Myslel si, že tu bolest pak nebude tolik vnímat,“ prozradil scenárista. „Maruška Rosůlková s Františkem Filipovským mu marně domlouvali, ať jde okamžitě do nemocnice, že zdraví je přednější. On se ale lékařů bál, odmítal jejich pomoc,“ dodal Miloš Macourek. (alonsanfan)
- Když pan Camel (Lubomír Lipský) s panem Gogo (Josef Hlinomaz) pátrají po hu-hu koktejlu, navštíví společně bar Kochba. Název baru je etymologický žert. Šim’on bar Kochba, v překladu syn hvězdy, byl vůdce protiřímského povstání Židů v letech 132 až 135. Tuto událost poté roku 1897 zachytil v dramatické básni s názvem "Bar Kochba" Jaroslav Vrchlický, později ji v roce 1905 do operního žánru převedl Stanislav Suda. (Komiks)
- Ve scéně, kdy Gogo (Jiří Hlinomaz) s panem Camelem (Lubomír Lipský st.) zjišťují, zda v baru podávají hu-hu koktejl, je v jednom záběru na barovém pultu vidět popelník s nápisem „Dubonnet“. Dubonnet byla věhlasná předrevoluční pražská kavárna v Revoluční ulici a scéna se natáčela v noci právě tam. (TomKey)
Reklama