Ústřicová princezna

„Z důvodu spěchu zahrnuje svatební oslava jenom nejbližší příbuzenstvo…“ Ústřicová princezna je velmi vtipná komedie, která nabízí celou řadu věcí k zasmání. Základním humorným kamenem filmu je armáda Quakerových poddaných s jasnými úkoly a rituálními úkony (sekretářky, lokajové, služky, kuchyňský personál, číšníci, jezdci). Prakticky při všem, co se ve filmu odehrává, je přítomný nadpočet personálu (nejvíc mě bavila koupel a všechny její fáze), a přestože je to vlastně ten stále stejný opakovaný vtip s jemnými variacemi, pobaví vždy, což je docela dost kumšt. Ale není to jen o nich, protože hlavní postavy, ať už jde o šílenou a dominantní dceru („Já jsem předtím seděl vepředu! – „Ano, to jsme ještě nebyli svoji.“), prince pravého i falešného (čekajícího, cpoucího se) a klidného otce (záložní noviny + bez nadsázky kultovní hláška: „I’m not impressed.“, která nejlépe vyzní právě v angličtině), všichni mají velký komediální potenciál. A těch zábavných scén a chytrých nápadů…jezdící žebřík, instruktáž ohledně dítěte, schovávání si cenností do kamen a příprava na přijímání návštěv, rychlosvatba s knězem oddávajícím z okna, reakce služebnictva na představení manžela, dirigent a jeho speciální hráči (na pilu a tvář), půjčování si peněz či sdružení proti notorickému pití (korunované boxem!), to jsou všechno scény k popukání. Jediným slabším článkem filmu jsou opilci (ať už Nucki nebo Josef, v podroušeném stavu moc vtipní nejsou), ale jinak je to velká zábava, a přestože třeba konec je už lehce natahovaný, má zas naprosto skvělou tečku v podobě šmírujícího tatíka. Dávám slabých, ale přesto ještě 5*. „Princi Nucki, bereš si slečnu Quakerovou za svou zákonitou manželku?“ – „Nemusíte se ho ptát, tak jako tak nemá co říkat!“ (01.06.2015)

Komedie, která mě nezaujala z těchto prostých důvodů - nebavil jsem se, nesmál jsem se, a skoro jsem se nudil. Líbilo se mi to, jakým způsobem byl až do extrému vyhnán ten nápad s tím služebnictvem, líbilo se mi, jak byl přehnaný ten milionářský život, ale to je asi tak vše. Potom už mě tady nic, kromě několika málo kratičkých scének nebo fórků nezaujalo (za podařené považuji např. když hysterická dcerka vyrve svému otci noviny a on jako by se nechumelilo vyndá z kapsy ty samé a čte si dál a toto se opakuje ještě asi třikrát, anebo když je tam ten orchestr a v jednom záběru vidíme, jak muzikant řeže pilou na koze dřevo ...). Příběh jednoduchý a nezajímavý a rozhodně nebyl na hodinu, nějakou krátkometrážní grotesku by to možná utáhlo. Herci nesympatičtí. "Princezna" samotná docela hnusná. (16.08.2010)

Naprosto parádní němá komedie, která slepě nekopíruje hollywoodské vzory, ale má svůj vlastní styl ("Lubitschův dotek"). Nepřekvapuje mě, že se tento režisér prosadil i v USA (podobně jako třeba Lang). Mezi jeho obdivovatele patří například Renoir (viz výrok "Lubitsch vynalezl moderní Hollywood") či Wilder. Už jsem od Lubitsche něco viděl, ale vypadá to, že si jeho filmografii budu muset hodně doplnit. (11.05.2021)

Wau, vůbec jsem nečekal, že bych se mohl u němého filmu (o kterém jsem navíc ani nikdy neslyšel) tak výborně bavit a zasmát. Film oplývá příjemnou atmosférou, skvělým hudebním doprovodem, ale hlavně mnoha gagy, které nepostrádají jistou dávku sarkasmu a rytmiky. Tato komedie se prostě povedla, a ve srovnání s dalšími filmy té doby (které už hodně ze svého půvabu ztratily) s přehledem vládne. (02.03.2015)

Přitažené za uši. Ovšem precizní a do detailu zkomponovaná choreografie a timing předimenzovaného komparzu, společně se surrealistickými dekoracemi, z filmu dělají neobyčejnou podívanou. To chce ruku mistra a komediálním talentem obdařené herce, aby z toho nevylezla jen ztřeštěná blbina, ale i chytrá satira. (27.01.2022)