Heaven Can Wait
Režie:
Ernst LubitschScénář:
Samson RaphaelsonKamera:
Edward CronjagerHrají:
Gene Tierney, Don Ameche, Charles Coburn, Marjorie Main, Laird Cregar, Spring Byington, Allyn Joslyn, Eugene Pallette, Signe Hasso, Louis Calhern (více)Obsahy(1)
Elegantní, usměvavý sedmdesátiletý Henry Van Cleve před branami pekla trpělivě vysvětluje Jeho Excelenci, že během svého života byl velký hříšník. Proto si dobře uvědomuje, že po smrti vlastně ani nemůže nikam jinam patřit. Už jako dítě byl matkou a dědečkem jen rozmazlován, stejně jako později mladou vychovatelkou a učitelkou francouzštiny, jež rychle objevila jeho věčnou nechuť k učení, každodenním povinnostem a velkou slabost pro krásné ženy. V den jeho dvacátých pátých narozenin se však přihodilo něco co změnilo jeho život. Tehdy Henry potkal na ulici půvabnou tmavovlásku Marthu... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Čtvrtá komedie Lubitsche, kterou vidím a opět super. Tentokrát se po komunistech a nacistech setkáváme se samotným vládcem pekel, kterému hlavní hrdina po smrti vypráví svůj životní příběh. Je to vlastně trošku melancholická konverzačka, ale ty dialogy a scény jsou napsány s takovou lehkostí a hlavně moderností, že film profrčí do konce, ani si nevšimnete jak. A některý hlody jsou báječné - například když patnáctiletému hrdinovi vysvětluje francouzská vychovatelka, že v roce 1887 je už moderní svět a pusa neznamená, že si ji musí vzít. Nebo jak ho jako stárnoucího seladona odpálkuje zkušená tanečnice-zlatokopka. Nejvíce mě ovšem dostala rodinka podnikatele s hovězím, která si posílá vzkazy přes sluhu a kde u vstupu stojí obrovská socha krávy :) Zkrátka pohoda a navíc s mladým Donem Amechem (různí dědkové v Záměně, Zámotku ad.). Komedie roku 1943. ()
Typický Lubitsch rozvíjející svoji filosofii o šťastném manželství, kterému poněkud sukničkářské založení milého chotě zase až tak uškodit nemůže. Dost ostrá komedie, jejíž společenské šlehy působí i dnes. Postava Henryho Van Cleva by jinde než už Lubitsche ve čtyřicátých (ale i v padesátých nebo šedesátých letech, nejednalo-li by se třeba o Wildera) dopadla silně na ústa a rozhodně by se napravila. Jako výborně zrežírovaný, nápady sršící snímek se zajímavě provedeným tématem Láska není hřích funguje stále. ()
Laskavá a celkem usměvavá ale trochu jízlivá společenská komedie o muži(Don Ameche) který se po své smrti dobrovolně vydává na cestu do pekla.Nejlepší byl stejně ten ďábel v podání Charlese Coburna.Jediný a krásně citlivě barevný film E.Lubitsche no když uvážím že u nás byl první barevný film až roku 1947 a to sice Jan Roháč z Dubé tak to měli americké filmové společnosti v tomto měřítku neméně velký náskok.Po právu byl také kameraman Edward Cronjager téhož roku nominován na oskara kdy mu jí ale vyfoukli Hal Mohr a W.Howard Greene a to ze snímkem Fantóm opery.No hodnotím lehce za 3* ale ve srovnání s lehce nadprůměrnou Ninočkou tady přeci jenom něco málo chybí. ()
Vzhledem k datu vzniku pěkné barvy, hlavně to barevné pojetí sloupů na začátku filmu. Také úvodní a závěrečné titulku jsou originální. Jinak kromě pár vtipných okamžiků, ten nejvtipnější přijde pár minut po začátku filmu, bych tento životní příběh skoro komedií ani nenazýval. Mnoho dalších snímků, které si vedou podobně jsou ale označovány za komedie, tak dejme tomu. ()
Ano, krásný příběh, ale celou dobu jsem si říkal – co mi tam chybí? Víc humoru? Holt má lehce vážnější podtext – byť na francouzskou služebnou a výborného Charlese Coburna v roli dědy nezapommenu. Svižnější tempo? Možná, ale to není zásadní nedostatek. Až v závěru mi došlo, že mi chyběla nějaká větší zápletka, konkrétní cíl. Pointa filmu totiž nebyla v řešení nějakého problému, ale jen odvyprávění poučného příběhu; a já mám rád cíle. # [viděno: monitor, EN sub] # příběh *** | hudba **** | humor * | akce - | napětí - | pustil bych si znovu *** ()
Reklama