Psí ostrov

Psí ostrov v sobě opět kumuluje charakteristický a jedinečný režisérský rukopis, který nutně nemusí být každému po chuti, nicméně mně se tyto horizontální pohyby kamery, důvtipně rozplánované záběry, osobité snímání postav a jejich specificky bizarní promluvy prostě líbí. Divák má na sto minut možnost zavítat na ostrov plný rozličných psů, kteří kýchají, libují si v odpadcích a přitom pronáší relativně smysluplné dialogy. Ze všech psích postaviček mě jednoznačně nejvíce zaujali Šéf a "vševědoucí" Orákulum. Vskutku netradičně pojatý animák, problematizující mj. i hromadné vymývání mozků, si užije každý o to víc, čím více se nechá okouzlit andersonovskými pravidly hry. (21.03.2020)

Jakkoliv mně výtvarně Psí ostrov ani v nejmenším nevyhovoval – nelíbil se mi ani mě nedráždil ani netrýznil, prostě jen mělce stékal po obrazovce (a myslím, že by i na plátně stékal stejně ledabyle) a nechával mě chladným – a podobné alegorie mi byly vždy cizí (včetně Zvířecí farmy, dlužno dodat), ocenil jsem vedle silného příběhu jeho angažovaný zápal – a také jeho originální filosofii jazyka. Napětí mezi rozuměním a nerozuměním, mezi jasnou – organickou a rajskou – mluvou psů a temnými střety dialektů lidských sdělení, konfliktních frází a hněvivých žargonů. Zatímco kousající pes mluvil řečí Adamovou, dvojnožci jen skřípali zuby, i když se vyznávali z lásky. (14.03.2020)

Wes Anderson a jeho tvůrčí tým patří bezpochyb k nejlepším a nejnápaditějším animátorům současnosti. Psí ostrov je přehlcený vizuálními nápady a podněty, charaktery hlavních psích postav mají švih a hloubku a opravdu krásně se na to kouká. Jenže ta přehlcenost podněty jakoby trochu přebrala kontrolu nad Andersonovým tvůrčím smýšlením. Děj skáče zleva doprava, zepředu dozadu a tříští ho na separované zábavné fragmenty, které ale při celkovém komplexním pohledu nevytvářejí funkční příběh, který by mě nějak extra zajímal. 100 minut jsem tedy sledoval přehlídku vizuálních nápadů a roztomilých psích pohledů, kterým ale chybí smysluplnější a koncentrovanější dramaturgické propojení. Kupodivu si teď nemyslím, že by se Wes Anderson už nějak nenávratně sebepohltil. Chtělo by to ale možná se na malý moment zastavit, nadechnout se, rozhlídnout se kolem sebe a pak to i vložit do filmu. 6/10 (01.06.2018)

| Rozpočet: ? $ | Tržby: 64,2 miliónov $ | Po toľkých podarených kusoch od Wesa Andersona sa mu odhodlávam prideliť stále slovné spojenie, ktoré pre mňa vyjadruje jeho jedinečnosť, a to je: "kúzelne bláznivé". Tie jeho kusy si ma vždy niečim podmania, ale na druhú stranu, sú to filmy, ktoré nemám potrebu vidieť druhý krát. One of a kind, once in the life. (01.12.2018)

Stejně jako předchozí filmové počiny Wese Andersona, je i Isle of Dogs nádherně podivnou a čarokrásně animovanou záležitostí, která pohladí po duši. Snímek rovněž nabídne, jak už tak bývá u filmů Wese Andersona zvykem, spoustu tvůrčí kreativity společně s mimořádnou citlivostí v každém filmovém políčku. Jen škoda té "přepálené" stopáže, která výsledný dojem z celého snímku lehce kazí. Až na tento detail se však jedná o další vytříbený kousek v originálním portfoliu nadaného režiséra. Skvělá práce! „I was the guard dog for Mayor Kobayshi's ward, but I love him, and...“ (27.06.2018)