Režie:
Gaspar NoéScénář:
Gaspar NoéKamera:
Benoît DebieHrají:
Sofia Boutella, Romain Guillermic, Souheila Yacoub, Kiddy Smile, Claude Gajan Maude, Giselle Palmer, Taylor Kastle, Thea Carla Schott, Sharleen Temple (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poslední noc v chatě uprostřed lesů, zima 1996. Třicítce tanečníků a tanečnic končí intenzivní trénink na turné v USA, zbývá už jen závěrečná party. Na vinylech Daft Punk nebo Aphex Twin. A k tomu jedna velká nádoba sangrii, která na chvilku zmizela z očí... Drogový muzikál či taneční horor Climax získal v Cannes pověst nejlepšího snímku režiséra Gaspara Noeho, zvítězil v sekci Quinzaine des réalisateurs a stal se jedním z největších překvapení celého festivalu. Zrození a smrt jsou mimořádné zážitky. Život je pomíjivé potěšení. (Aerofilms)
(více)Videa (4)
Recenze (331)
Agresivní,provokativní, kontrovérzní a hranice posouvající francouzský Gaspar Noe natočil svůj nejlepší počin a je to opět originální, neotřelá a nepříjemně dusná podívaná. Film je dokonce založen dle reálného příběhu, o třiceti tanečnících, kteří končí své Turné v USA a hodlají jej pořádně oslavit, avšak večer se zvrtne, když v podávané Sangrii je mixlé LSD a bohužel né každý se dožije rána. Taneční hororový drogový muzikál jediný svého druhu a dostatečně působivý, aby diváka zaujal, byť je dobré dopředu znát režisérovou předešlou tvorbu, abyste měli představu, do čeho jdete. Úvodní taneční číslo je naprosto dechberoucí a úchvatné ( Ti borci jsou holt jinde) a sedly mi i vtipné narážky na sex, jakmile se však párty rozjede v plném proudu začne halucinogenní tripoidní jízda, kde všem zúčastněným prožívající noční můru věříte. Pár scén nepříjemných byť s násilím se lehce šetřilo, ale vynahrazuje to solidní hudba, taneční kousky, moc rajcovní roštěnky, sexuální scény a originální kamera s filtrem v závěru byť pro někoho až moc chaotické. Sofia Boutella opět válí a co jsem ji poprvé spatřil v Kingsmanech, tak od té doby pouze překvapuje a šokuje! Za mě solidní. 80% ()
Teplí, sjetý tanečníci a ještě k tomu Francouzi... Můžu si za to sám, že na to koukám. Zrůdně dokonale natočený film, nekompromisní tvůrčí vize a výsledek, který vypadá určitě tak, jak mistr chtěl. To nic nemění na tom, že pro mě osobně to byl jeden z nejnepříjemnějších filmů na sledování vůbec. Měl jsem chuť na ten barák hodit atomovku. ()
Noé zase jednou předvedl, že ať už je vám jeho poetika blízká, nebo ne, jde o režiséra, s nímž je zajímavé zápolit a vypořádat se. Climax je technický masterpiece. Ať už jde o synchro hudby s obrazem, barevné ladění scén, brilantní kamerové jízdy nebo o pohlcující atmosféru narůstající psychózy, všechno je perfektní. S čím mám problém? Nakonec je všechno až moc jednoduché a jednotlivé části filmu spolu ne vždycky spolupracují. Úvodní intro s rozhovory nabudilo můj zájem a roztočilo interpretační kola v mé hlavě, aby se ukázalo, že nemělo jiný smysl, než představit postavy. Kolo debat o sexu a drbů bylo úplně zbytečné. A především, finální rozetnutí hlavní záhady bylo prostě jen zklamáním. Pořád mi ještě běží celý film hlavou a přemýšlím, jestli jsem neminul nějakou zákrutu, která by tomu dávala nějaký vyšší smysl. A stejně tak se pořád rozhoduju mezi 3 a 4 hvězdami. Přesto nelituju času, který jsem v kině strávil. Climax stojí za to vidět a stojí za to ho vidět na plátně. I kdyby jen kvůli skvělému choreu a "očistcové" scéně ze závěru filmu. ()
Nepříjemná, děsivá (až nechutná), avšak precizní anatomie perverzity & dekadence lidské zvířeckosti. Takto si představuju artistní vizualizaci odborného článku v Journal of Experimental Psychology: Ve struktuře filmu se dá najít abstrakt, úvod, popis metody, diskuze i závěr; přičemž celé je to propojeno neustálým pohybem, neutuchající jízdou na vlnách beatů a konstantním napětím, od kterého se divák zrelaxuje až hodinu poté, co odejde z kina... Climax nabízí intenzivní prožitek, je maximálně vtahující: Pokud se divák nezablokuje hned na začátku, stane se v průběhu filmu skoro jeho součástí, což vyvrcholí v dlouhé závěrečné scéně totálního vizuálního & akustického chaosu, vyvolávajícího v divákovi pocity vlastního "sjetí"... Tak jak kdosi přidal acid do sangrii, Noé s Debiem namíchali audiovizuální koktejl, po němž je zážitek návštěvy kina připodobnitelný jízdě na horské dráze, na jejíž spodní úvrati je náraz do zdi. Vzrušení se prolne s panikou a končí hororem & totálním emočním vyčerpáním. Skvělá kamera s úchvatnými úhly záběru, famózní choreografie. Žádnou filosofii nebo poselství však v Climaxu nehladat! Pouze čistou deskripci a intenzivní prožitek. ()
Z hloubi já bych spíš rád zařval, že je to jen ODPUDIVÁ BEZOBSAŽNÁ FEŤÁCKÁ ALTERNATIVA PLNÁ DIVNOLIDÍ A NOÉ UŽ SE ZAHONIL MOC DALEKO (což není úplně nepravda), audiovizuálně ale zase jednou nášlap a místy magnet do tý míry, že mi nic pod 3* s klidným svědomím stejně neprojde. Škoda absence pořádně sick vyhrocení ve finále, radši bych od něj přeci jen něco dějově "normálnější" a v sobě bližším prostředí, nejsem nej cílovka, pořád ale uznání a jako slušně podaná a mile intenzivní jízda. ()
Galerie (19)
Photo © Wild Bunch
Zajímavosti (11)
- Jméno postavy Selva navrhla sama Sofia Boutella, jelikož se tak jmenovala její babička. Gaspar Noé jméno schválil, protože se mu líbilo. (ver_mah)
- Kromě úvodní choreografické scény je vše improvizované. (hansel97)
- Celosvětová premiéra proběhla 13. května 2018 na Cannes FF. (ČSFD)
Reklama