Skandál po anglicku

Herecký koncert Hugh Granta a Bena Whishawa, kteří vás střídavě můžou přivádět k šílenství, aby vám jich pak bylo zase líto. Obzvláště Whishawův mix bezelsnosti, naivity, a přístupnosti, skvěle kontrastuje s občasnými záblesky vyčůranosti a inteligence. Čímž nechci říct, že Norman Scott je hlupák, ale občas to tak vypadá. Ale má páteř. To Grantův sympatický slizoun, který neváhá používat svého postavení, aby zakryl všechno, co jde, dokáže stejně vzbudit sympatie. Napomáhají tomu i skvěle zvolené úryvky z parlamentních projevů. Ostatní hráči tu sice nejsou jen do počtu, ale tahle partie je pro dva. S humorem a nadhledem vás provede světem, kde homofobie nepokrytě vládne. (08.12.2020)

Možná až příliš realistický snímek. Scénář se držel života, takže není filmový, kdy příběh většinou hlavní linkou spěje do finále. Tady je hlavní linka přerušovaná, chaotická, nelogická, se spoustou odboček - prostě jako život. Ben Wishaw hraje ublíženeckého a přesto vzdorovitého hošu skvostně, stejně jako Hugh Grant nabubřelého muže dobře si vědomého svých privilegií. Byl dokonale slizký a odporný, nevzbuzoval špetku sympatie. Přesto však, když na konci divák uvidí rychlou střihovou a dost uvěřitelnou sekvenci, čím vším si s velkou pravděpodobností musel homosexuál projít v zemi, kde to bylo trestné, vyvolá to lítost a snad i trochu pochopení. Mimochodem, buď už Grant doopravdy zestárl, nebo maskéři odvedli skvělou práci. ----- Jenom mi to pojetí přišlo poněkud chladné a v utlumené barevnosti minisérie jakoby byly utlumené i emoce. SHRNUTÍ: Nikdy nepiš Králíčkům dopisy. Můžou je použít jako důkaz proti tobě. (21.03.2020)

Každý druhý homofob začíná slovy...nemám nic proti homosexuálům, ale... . Takže leckoho napadne s jakou dynamikou se změnily poměry i v průběhu 3-4 let od natočení této minisérie. Dnes už některým lidem nestačí, aby měli homosexuálové stejná práva jako ostatní...snaží se dělat z nich a ostatních minorit, privilegované a chráněné lidi, kteří by měli být díky jakémusi neviditelnému handycapu zvýhodněni před ostatními. Dnes by takové obsazení neprošlo...heterosexuální herci v rolích gayů?! To jako vážně?! I kdyby se měli angažovat homo osvětlovači, nebo zvukaři...tak dnes už ne! Konec šikanování homosexuálů. To je ostatně názor scénáristy Russell T. Daviese. Nikdo mu nevysvětlí, že byl v roli gaye Grant (hetero) stejně fenomenální, jako Whishaw (homo) a že herec je tady od toho, aby zahrál jakoukoliv postavu a jediné co ho pro takovou roli předurčuje, je talent. Bez ohledu na to, jak je to skvěle natočené i napsané, s největší pravděpodobností vás ovlivní váš postoj k tématu. A to i když to není jen příběh o tom, kam tabuizace a kriminalizace homosexuality některé lidi dohnala před padesáti lety. Mě osobně přišlo velmi líto, že pokrytectví společnosti přivádělo jinak slušné lidi do situací, kdy svou přirozenost museli skrývat, bát se o kariéru, o život... . Myslím, že i zarytí puritáni po shlédnutí tohoto "skandálu" uznají, že to vše bylo zbytečné, ponižující a nevyhrál vůbec nikdo. A v tom tkví síla sdělení tohoto počinu. Bez velkého moralizování prostě ukazuje, jak snadné je nevejít se do škatulky "ctihodný občan". (01.01.2022)

Neuvěřitelný skandál, který se před mnoha lety odehrál v sucharské Anglii. Fears je slušný tvůrce a rád se rýpe v temnější britské minulosti ale vždy to dělá s určitým nadhledem až vtipem. Nejinak je tomu i zde. Grant skvělý, jen ten extrémně skandální příběh mě nechal docela chladným a jeho konec mě nijak emociálně nezasáhl ani nešokoval. Zredukovat to do 90 minut a stačilo by to a vše potřebné by bylo řečeno. A hlavně by to odsýpalo bez zbytečných hluchých míst. (28.08.2021)

Britskí tvorcovia sa podobne, ako neskôr v prípade Kvízu, rozhodli pomerne rozsiahly zdrojový materiál nakrútiť v rámci minisérie čítajúcej tri epizódy. Možno by aj A Very English Scandal utiahol celú, povedzme že osemdielnu sériu, takto tu ale stále máme viac informácií, než by sa zmestilo do filmu a nie je tu absolútne žiadna vata, čo by zase hrozilo by viacerých dieloch. Frears nám dokonale sprostredkováva nielen atmosféru šesťdesiatych a sedemdesiatych rokov, ale aj spoločenskú klímu a vtedajšie myslenie. Otázkou stále zostáva, nakoľko sme dnes v skutočnosti liberálnejší. Nejde iba o liberalizmus voči menšinám odlišnej orientácie, ale asi ešte viac o to, že ten kto má moc, má aj lepší mediálny obraz a spravidla víťazí. (16.11.2020)