Andersonovy nahrávky

Sledujem, sleduješ, sledujeme. Za prorockú vnímavosť k dnešnej skutočnosti, kde je snaha všetko zaznamenať si režisér Lumet 80% zaslúži. Rovnako za netradičný spôsob nakrútenia, bezchybnú improvizovane elektronicky džezovú linku Quincyho Jonesa a poprehadzované časové posuny priebehu lúpeže a udalostí bezprostredne po nej, prepojené zvukom istého druhu druhu sledovacieho aparátu. Poznámka: Otázkou zostáva, ak je všetko o ľudskej činnosti, aktivitách a telefonátoch a e-mailoch kdesi zachytené, tak: kto bude selektovať nahrané? A kto strážiť aby neunikli iné intímne veci o nás do nesprávnych rúk, ktoré ich budú využívať či zneužívať z hľadiska spotrebiteľskej alebo profesnej kariéry. (český dokumentarista Karel Vachek mal dokonca v titule jedného svojho filmu otázku - Kdo bude hlídat hlídače?) Vo filme to zatiaľ stíhali, pretože odpočúvaných a kamerovaných bolo len pár zločincov, navrátivších sa z väzenia, ale už aj tam došlo k nelegálnym odposluchom a účelovým mazaniam nahraného. Človek - dozorca by musel žiť dvakrát tak dlho, aby vyhodnotil zo zaznamenaného dôležité. Stroje nezvládnu vždy vyhodnotiť všetko bezchybne. Preto nie je prekvapujúce, ak sa dozvedám, že priamo pred kamerami v uliciach Bratislavy sa odohrávajú predaje a aplikácia perníku či koksu a absolútne nič sa nedeje. Žiadny výjazd, nič. Kamera beží, drogy sa predávajú mladistvým a nič. Prítomné je len oko dozerača, ktoré neustále dozerá a nič neselektuje. Pretože nik na základe jeho zistení nekoná. (18.08.2014)

Postupne sa dostávam k ďalším a ďalším filmom od S. Lumeta a ja sa nestačím čudovať, že som od neho nevidel slabý film. Vykradnúť niekoľko bytov v jednom baráku je dobrý kšeft, ale vývoj udalostí nejde predpovedať a je nečakaný. Už v úvode som sa usmial pri pohľade na mladučkého Ch. Walkena a S. Connery i celá partia okolo neho postupne vytvára dojem, že toto by mohol byť kšeft ich života, ale život je kurva...Výborný pocit mi trochu kazila nie príliš vhodná hudba. Samotný záver je napínavý i drsný zároveň a trochu mi pripomínal Heat s DeNirom a Pacinom. Vo filme hrá významnú úlohu technika, takže v tej dobe to bolo iste niečo extra, dnes doba pokročila a v tomto smere to pôsobí mierne zastaralo. Pár menších úprav a dal by som plný počet. 80%. (22.12.2012)

Mezi lupičskými filmy velmi komplexní snímek. V porovnání s ostatními nepatrně preciznější a odlišnější, nejen co se týče loupeže samotné. Sidney brilantně vykresluje podsvětí panujících organizací a dává ve filmu patřičný prostor vyniknutí charakteru hlavní postavy. Frank Pierson se jako scénarista výborně osvědčil a své umění náležitě zdokonalil o 4 roky později v Psím odpoledni. Za velmi kuriózní aspekt filmu lze považovat Jonesovu futuristickou hudbu, která je patrně stejně geniální jako kontroverzní. Závěrečný lup, skrze který režisér promítá pozdější výslechy okradených je řádně gradován a oplývá štědrou porcí finálních nečekaných zvratů. Inteligentní a všestranný snímek. O něco lépe to napsal kolega "gudaulin" 75%. (06.12.2013)

Lumetov pokus o vytvorenie štýlového 70.-tkového heistu s dobovým spoločenským podtextom vychádza čiastočne navnivoč hlavne z jedného dôvodu, a tým je silená snaha o odľahčovanie a hlášky. Pritom koncepcia príbuzná Melvillovmu Le Cercle rouge, v ktorej sa starosvetský Sean Connery ocitá v novej dobe a netuší, že od začiatku je len v inom väzení, ktorého steny sú neviditeľné, ale mreže všadeprítomné je výborná. A hlavne oči a uši, teda americký "Veľký brat", ktorý narástol do nedozerných rozmerov. Connery si nedá pokoja a šikmú plochu neopúšťa, vývoj je teda jasný - schyľuje sa ku grandióznemu heistu. A samotná (dlhá, predlhá, ale len v dobrom) scéna prepadnutia a lúpeže, prekladaná takmer dokumentárnymi rekonštrukciami z miesta činu po skončení a početnými retrospektívami je skvelá. Tu práve vidieť Lumetovu silu v detailoch, skrývajúcich spoločenské motívy (malá zásahová jednotka so "zaručenou šancou" na úspech, zverená v 70. rokoch do velenia černochovi je priehľadné svinstvo zo strany po sláve bažiacich veliacich dôstojníkov). Škoda, že film ako celok trpí papierom šustiacimi dialógmi a nevtipným poznámkami, nedostatkom režisérskej pozornosti k ostatným postavám a trochu suchopárnym vykreslením siete neustáleho dozoru a sledovania od radovej polície po FBI. Záver je mohutným preklenutím myšlienky filmu k reálnemu vyobrazeniu fungovania spravodlivosti a lovu veľkých žralokov prostredníctvom malých rýb. Celkovo však v konkurencii silnej režisérovej kinematografie trochu nedôstojné dielo. Bonusom je mladý Walken. 65% (05.07.2014)

V jednom z komentářů zaznělo, že film vytahuje do nadprůměru zvolený casting. Nesouhlasím. To, co tenhle film vytahuje v mých očích do vysokého nadprůměru, je chytrý a originální scénář, i když casting samozřejmě taky dělá svoje a herci odvádějí to nejlepší. Díky scénáři by snímek fungoval podobně i bez Conneryho v hlavní roli. Ostatně jeho postava je vším, jen ne hrdinou bondovského typu, vymyká se, jako ostatně spousta dalšího, všem zavedeným šablonám filmových kriminálek. Při sledování mě napadla spojitost s Psím odpolednem. Existují stovky filmů na téma bankovní loupeže, ale jen jedno Psí odpoledne. Lumet se dokáže u mě pohybovat na hraně několika žánrů. V Psím odpoledni se dokázal z komediální polohy nenápadně posunout až k existenciálnímu dramatu. V tomhle případě popisuje drzou ozbrojenou loupež za bílého dne, uvěřitelnou a působivou, aniž by se scénárista uchyloval k oblíbeným efektním a šokujícím scénáristickým hříčkám nebo ke klišoidnímu balastu. Vyloženě komickou scénu, kde se oběti přepadení radují ze zločinu, který rozptýlil jejich nudu, vystřídá bleskurychle lidská krev a tragika lidské smrti. Lumet k tomu ještě navíc propašoval jízlivou společenskou kritiku, protože o nahrávky tu ve skutečnosti jde nikoliv až v poslední řadě. Spolu s Coppolovým snímkem Rozhovor patří Lumetovy Andersonovy nahrávky k filmům, které si všímají ztráty soukromí a špiclování, které zvýhodňuje ty, kteří vlastní "uši a oči". Narozdíl od Rozhovoru není Lumetův film tak atmosférický, ale má svižnější tempo a je zábavnější. Ve srovnání s mnohem známějším a lépe hodnoceným, ale podle mě nemastným neslaným Serpicem, mi Andersonovy nahrávky přijdou mnohem diváčtější a funkčnější. Celkový dojem: 90 %. (29.04.2013)