Be Vaghte Sham

Ebrahim Hatamikia patří k hrstce íránských režisérů točících žánrové filmy, jehož díla jsou dostupná i mimoíránskému publiku. Jeho nejnovější počin Damascus Time je íránským režimem do zahraničních kin dokonce přímo protlačovaný a pozornost si získává i díky tomu, že prezentuje íránský pohled na válku v Sýrii (a zejména boj s tzv. Islámským státem), v níž se Írán významně angažuje. Publicitu si film získal také díky Konvička-style propagační akci, během níž herci v roli bojovníků ISIS naběhli do teheránského nákupního centra a vyděsili množství návštěvníků. _______________ Film ovšem není explicitně propagandistickým dílem (rozhodně ne víc než třeba turecký Dağ II) - jeho příběh je docela apolitický a íránské prizma je patrná hlavně ve schematickém pojetí postav - Íránci jsou hodní, Assadovi vojáci jsou hodní, Rusové jsou hodní, členové ISIS jsou zlí, bestiální a fanatičtí. Je zdůrazňováno, že všichni ostatní aktéři jsou zhnusení způsobem, jakým členové ISIS chápou islám a u íránských protagonistů je akcentována jejich ši'ítská identita. Na druhou stranu je ovšem ve filmu drobná narážka na nespravedlnost assadovského režimu a hrdina dokonce utře jednoho z teroristů naznačením, že v boji vůči Izraeli by neobstál! (I když je fakt, že tuto scénu lze chápat i jako proti-izraelskou, záleží na interpretaci.) _______________ Po dramatické a stylistické stránce Damascus Time působí jako levný a ne příliš přesvědčivý snímek. Zejména vypjaté momenty, při nichž postavami cloumají emoce, jsou nezvládnuté herecky i inscenačně. Sem tam ovšem Hatamikia zaujme gore scénami nebo různými (nezáměrně) úsměvnými prvky. Osobně mě pobavilo třeba naznačení, že do náruče ISIS vás může přivést mimo jiné glam rock s ženským zpěvem :) (17.09.2018)

Nevím, jak by dopadl Abú Baqr al Bagdádí, kdyby se dostal do záběru, ale v tomto filmu je za největšího hajzla Čečenec, Belgičan a neidentifikovaná Evropanka, podle metalu ze Skandinávie.                                                        Kolik už o tom bylo natočeno filmů i v Evropě!!! - za všechny zmíním švédský Chalifát - tak mi vysvětlete, proč jsou ze státního rozpočtu v Evropě placené lidskoprávní neziskovky, které brání trestání vracejících se bojovníků ISIS, anebo proč Česká republika vloni zcela otevřeně podpořila na pražském Těšnově vznik samostatného čečenského šariátu organizováním konference separatistů. (19.07.2023)

*Věnováno velitelům sťatých mučedníků z řad proroka Jahjá a Husajna ibn Alího a mučedníků Sýrie a Nasery, kteří byli umučeni pod útlakem.* Snímek s pohledem na osud civilistů ve válečném konfliktu, čímž poukazuje na konfrontaci mezi dobrem a zlem, na zločiny proti lidskosti, utrpení, zoufalství, nutnosti opustit zničené domovy, osiřelé děti. Jako každý jiný film, a to bez ohledu na to, kdo takový snímek zrovna natáčí, i tento inklinuje určitému politickému pohledu na stav věci. A jelikož za snímkem stojí tvůrci Íránu, berme to tak, že se jedná o pohled ryze íránský. Co se týče příběhu, o nic výjimečného se nejedná. Takových o záchraně civilistů přes různá nebezpečí již bylo natočeno více než dost. Tady ale máme pro změnu Sýrii a náboženství s touto zemí spojené. Tvůrci se naklonili takřka až k hranému dokumentárnímu dojmu, takže dali dostatečný prostor i té zlé stráně, tedy ISIS. Viz třeba scéna natáčení hromadné popravy se všemi svými filmovými patřičnostmi, včetně důrazu na kvalitu, jako kdyby mělo jít o filmový trhák. Ale i tak se tvůrcům kupodivu podařilo téměř nemožné. A to je naprostá absence předvídavosti. Divák může tušit, kam která dějová linka povede, ale vždy to nakonec bude jinak. Snímek také není ničím agresivní. Příběh se vyvíjí pozvolna a dává prostor všem různorodým konfliktům. Jsou to především názorové konfrontace a právě tady je to po tvůrčí stránce hodně na štíru v rámci pohledu na stav věcí a ideologie. Íránským tvůrcům však není co vyčítat, neboť točit něco takového Hollywood, s jejich pohledu by to nebylo jiné. Buď, jak buď, snímek je především o morálních hodnotách a sebekonfliktů hlavního charakteru, a když už byla zmínka o tom Hollywoodu, po technické stránce vypadá, jako kdyby z Hollywoodu opravdu pocházel. Protože se každý cenzor na tento filmový počin dívá politickým pohledem, nemá šanci se tento íránský filmový počin v českých televizích objevit. A kdyby někdy přece jen ano, stal by se skutečně zázrak. (13.07.2023)