Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (102)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Sidney Lumet nesklame nikdy. Do krajnosti dohnaná paranoja zo vzniku tretej svetovej vojny je tu zobrazená maximálne uveriteľne a napriek absencie akejkoľvek akcie neuveriteľne napínavo. A tak film pôsobí aj v dobe, kedy je už studená vojna minulosťou. Aj keď...ale nechajme špekulácie, špekulovali tvorcovia Fail Safe a tým to našťastie "nevyšlo". Každý tu má svoju pravdu, každé rozhodnutie je vo svojej podstate nehumánne a otázka, kto je tu na vine, vám bude behať po rozume ešte dlho po filme. Mimozemšťania 50. rokov ako metafora studenej vojny je minulosťou, k slovu sa o dekádu neskôr dostáva v tomto filme chladný realizmus. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ano. Lidstvo už tehdá v pasedátých a šedesátých letech mělo na sebe vyrobeno tolik bomb, že by svět zničily několikrát... Dnes ani netušíme co mají nejvyspělejší armády světa ve svých utajovaných skladech za zbraně... Tehdy byla největší hrozbou radioaktivní atomová puma. Děsila nejen destrukční síla, ale i následky radiace.... Film celkem logicky poukazuje na fakt, že lidstvo už zašlo ve zbrojení příliš daleko... Americký prezident i jeho kolega ruský premiér to řekli velmi dobře.. Nakladli jsme mezi sebe příliš mnoho překážek, ale je ještě čas je odstranit... Jenže lze si důvěřovat? Může jedna vojenská velmoc spoléhat na čestné slovo té druhé? U Ruska to i dnes platí. Lze Rusku věřit? Podívejme se na současnou situaci na Ukrajině a de facto ruské zabrání Krymu. Můžeme tedy vyděšeně sledovat, jak se k Mosvě řítí bombardér Vindicator (ve skutečnosti to byl Convair B-58 Hustler) s dvěma atomovkami na palubě a odhodlanou nyní již neřízenou osádkou a říkat si, zda k tomu někdy nedojde... Jenže úplné odzbrojení je nesmysl a naše závislost na počítačích je již značná a neumíme se bez nich obejít. Nezbývá tedy věřit, že každý program, půjde v případě potřeby vypnout a spuštěné procesy půjde zastavit. Jinak je s námi ámen. V šedesátých létech v době vrcholící Studené války musel tento film vzbudit jistě mnoho emocí! Nejsem na chlapy, ale H. fondu zbožňuju. Tady asi zahrál nejlepšího filmového prezidenta všech dob a to nejen pro rozhodnutí jaké učinil aby odvrátil konec světa. * * * * ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Formálně cílevědomá konverzační deptárna, která postupně utahuje šrouby a případné zažehnutí jaderného konfliktu ukazuje bez sentimentálních servítek, nadbytečných linií či manipulativní doprovodné hudby. Skvělí herci v čele s prezidentem Fondou a chladným prognostikem Matthauem zdobí motivačně silný a nepředvídatelný scénář katastrofy, jehož jedinými slabinami jsou slabší seznámení s klíčovými aktéry a pochybné závěrečné řešení prezidenta USA, jenž se jinak v průběhu filmu profiluje jako dokonalý a pronikavě inteligentní stratég. Lumet ale točí s železnou rukou a mezi třemi místnostmi, v nichž se řeší osud lidstva, prostřihává s přesně vyváženou a místy okázale kulminující dynamikou, čímž dokáže přikovat diváka do sedačky, přestože celkovou kulisou a formálním uchopením jde o snímek chudší, než jakým dodnes je tematicky podobný Kubrickův Dr. Divnoláska. 85% ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ ()

berny2468 

všechny recenze uživatele

Selhání vyloučeno je film, pro jehož téma mám slabost, a přesto jsem se o něm dozvěděl až docela pozdě. Ale bohužel zvěsti film dle mého krapet přecenily. Přesto film není vůbec špatný. Téma hrozby nukleární války je zde rozvedeno povedeně a realisticky. On celkově je film natočen spíše dokumentárním způsobem než tím filmovým. Ale Kubrickův Dr. Divnoláska zdaleka nebyl překonán. Sidney Lumet se zde oproti například 12 rozhněvaným mužům mohl opřít pouze o Henryho Fondu, který film táhne především. Film má pár hluchých míst a pár málo uvěřitelných scén. Ale i tak jsem byl u filmu spokojen. 7/10. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (9)

  • Peter George, autor knihy „Red Alert“, která byla předlohou pro Dr. Divnolásku, dal autory knihy „Fail-Safe“ k soudu za plagiátorství. Obě strany se dohodly na mimosoudním vyrovnání. (Djkoma)
  • Několik členů obsazení a posádky byli skuteční vojenští veteráni, většina z nich sloužila během druhé světové války. Jak režisér Sidney Lumet, tak scenárista Walter Bernstein sloužili v armádě během války, zatímco autor Eugene Burdick byl v námořnictvu. Peter George, který nebyl autorem filmu, ale jehož románem „Red Alert“ byl snímek inspirován, byl důstojníkem a navigátorem Královského letectva. George psal svůj román během služby důstojníka RAF, čerpal tak z osobní zkušenosti. Henry Fonda (prezident) a Dana Elcar (Foster) sloužili v námořnictvu. Herci Walter Matthau (Dr. Groeteschele) a Edward Binns (plukovník Grady) a umělecký ředitel Albert Brenner působili v leteckých silách americké armády. Herci Charles Tyner (pilot) a John Connell (Thomas) byli v armádě; Tyner byl bojový pěšák, zatímco Connell byl členem posádky bojových letadel. Kameraman Gerald Hirschfeld sloužil ve fotografickém středisku armádního signalizačního sboru. Další sloužili ve válce v jiných funkcích; ke konci druhé světové války pracoval střihač Ralph Rosenblum jako učeň filmu v americkém Úřadu pro válečné informace. Herec Fritz Weaver (plukovník Cascio) se zapojil do civilní veřejné služby, programu vlády USA. Herec Russell Collins (Knapp) pomáhal bavit vojenské jednotky. Larry Hagman (Buck) a Sorrell Booke (Raskob) sloužili během korejské války; Hagman v letectvu, Booke jako armádní důstojník. (sator)

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)

Reklama

Reklama