Zastavárník

Ponurá dráma o nemožnosti zdieľania tráum spôsobených dlhotrvajúcim utrpením. O nemožnosti vypovedať prežité. Fragmenty hrôz koncentráku preblikávajú vnímaním majiteľa záložne aj po rokoch od desivej skúsenosti. Ani empatické ženy nedokážu prelomiť dlhotrvajúcu traumu - či už ide o švagrinú, prostitútku núkajúcu svoje vnady alebo pokojnú zamestnankyňu charity. Nedostavuje sa utíšenie bolestí, naopak stúpa nedôvera v ľudí i náboženskú vieru, okrem viery v zarobené peniaze. Ani barlička čestného obchodu neostane bez poškvrny. Táto istota sa stráca po zistení, že vlastná záložňa je len súčasťou súkolia organizovaného zlodejstva, prostitúcie a nekalých obchodov. Depresívne a ťaživé. Niet divu, že tento film si nehľadá ľahko cestu k divákovi. Namiesto oslobodzujúceho zážitku poskytuje len zážitok z neutíchajúcich dôsledkov prežitej nočnej mory, cyklicky sa pripomínajúcej a rozkladajúcej myseľ roky po jej reálnom odoznení. Trojhviezdové ohodnotenie je výrazom skutočnosti, že film ponúka ako východisko vysporiadania sa z utrpením len stupňujúcu psychickú sebatrýzeň bez akejkoľvek možnosti alebo náznaku nápravy. (06.05.2014)

Sugestivní psycho-drama, které nemilosrdně manipuluje s divákovou psychikou. Flashbackové záblesky dosti zvýrazňují už tak tísnivou atmosféru, v níž se sice objeví sem tam nějaká díra, ale na celkový dojem z filmu to nemá nijak zásadní vliv (alespoň u mě ne). Herectví Roda Steigera je naprosto bezchybné. Holocaust jak má být! 80% (07.11.2011)

Kdysi jsem viděl film, který byl natočený dva, tři roky poté, co skončila II.SV. Hráli v ní jen ti lidé, co zažili koncentrační tábor. bylo to nechtěně úsměvné. Tlačilina pilu, přehrávali, ve snaze ukázat trauma v koncentračním táboře a já si tehdy uvědomil, jak je obtížné, ba nemožné vyložit druhému co prožívali. Povětšinou se to odehrává uvnitř, ale divák potřebuje vidět u druhých emoce, činy, prožitky, aby pcohopil oč mu vlastně jde. A jim, těm hercům nehercům se to nedařilo. Nedařilo se jim přiblížit co vlastně prožívali. Pro mě zvláštní zážitek. (15.09.2010)

Film s veľkou výpovednou hodnotou. Prostredníctvom neho S. Lumet príhodne poukázal na skutočnosť, že podstata človeka sa časom nemení a že forma nadvlády človeka nad človekom môže mať veľa podôb. Tak ako prežiť v takomto svete? Stačí sa len emočne a pocitovo obrniť a byť navonok ku svetu chladný a vypočítavý, pričom ako jediný životný cieľ mať peniaze? Na tieto a ešte ďalšie otázky ponúka snímok veľmi racionálne odpovede, môžem len odporučiť. 80/100 (21.02.2016)

Opět jeden z filmů, ke kterému bych se asi nedostala, nebýt jeho povinného zhlédnutí do semináře ve škole. A soudě podle mála informací o něm i podle mála názorů či hodnocení, film to není moc známý. Dívá se na téma holocaustu zase trochu jinak než snímky, které jsem doposud viděla. Sleduje spíše psychologickou stránku hlavní postavy, která přežila koncentrační tábor, a to velice s citem a umně. Paralely v běžném životě se vzpomínkami na dávné hrůzy, to vše děláno stylem krátkých prostřihů, se povedly a navozují patřičnou psychedelickou atmosféru. Výkon Roda Steigera také stojí zato, ale ve výsledku byl film rozvláčnělý bez nějaké zásadní dějové linky a spíše nudil, takže i přes silné a slibné téma toho pro mě ze svých útrob moc nevykřesal. (04.06.2012)