Serpico

V roku 1973 napísal americký novinár a spisovateľ Peter Maas román "Serpico". Stal sa z toho bestseller. Preto sa v tom istom roku natočila aj filmová adaptácia tohto literárneho diela. Vznikla pod režisérskou taktovkou skúseného filmára Sidneya Lumeta. Je to príbeh neúplatného new yorského policajného dôstojníka, ktorý sa v rámci boja proti všade prítomnej korupcii postaví proti vlastným kolegom. Frank Serpico je idealista, ktorý verí tomu, že policajt má pomáhať a chrániť. Vidí však, že v jeho okolí bujnie korupcia a uplácanie. Vidí, že z polície sa stáva jedna skorumpovaná žumpa. Je to niečo s čím sa nechce zmieriť, nehodlá to akceptovať, a preto sa aktívne zapojí do boja voči tomuto neduhu. Titulnú postavu skvelým, profesionálnym, presvedčivým spôsobom stvárnil herec Al Pacino. **** (18.12.2023)

Budu se opakovat. Další strhující kriminalní drama s Al Pacinem v hlavní roli z prostředí New Yorkského podsvětí. Asi bych dal největší hodnocení kdybych neviděl jiný společný film Lumeta s Pacinem a to Psí odpoledne. I tak se jedná o naprosto strhující zážitek. Nejvíc mě donutil k zamyšlení uplně poslední obraz filmu. (29.09.2006)

Don Quijote bojoval s větrnými mlýny a ty jej semlely. Nezkorumpovaný policista Serpico jde taky sám proti zdi úplatných kolegů i svých nadřízených. Al Pacino byl se svým jiskřivým přímým pohledem pro tuto roli jako stvořený. A drsný syrový příběh o stavu newyorské policie v 70.letech je velkým lidským i filmovým dramatem. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=LtTRYnsDH8Q (17.08.2010)

Občas rozvláčnělé ale na každý pád kvalitní policejní drama o osamělé a frustrující cestě uniformovaného mužíčka Pacina za spravedlností. Jako životní příběh zachycuje horizont několika let a neoslňuje tak gradací okamžiku, nýbrž famózním vykreslením nekončícího stresu, stupňující se paranoie a stále se prohlubující bezmoci. Napětí spolehlivě funguje, konec filmu na sebe nechá čekat s krůpějí potu na čele, Pacinův výkon je skvělý a špinavost policejní práce 70. let stojí za to. Ubírá jen ten dojem lehké zdlouhavosti. (28.08.2011)

„A každýmu z nich jsem tady na tý točně říkal: Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Ale je to marný, je to marný…je to marný“. Je to marný, ale když se na počátku sedmdesátých let objevil zdánlivě poslední spravedlivý, poslední člověk, jenž zcela nerezignoval na mravní ideály, jeho životního příběhu se hbitě chopil Sidney Lumet. Natočil film, jehož myšlenka je důležitější než forma jejího podání. Frank Serpico věřil, Frank Serpico šel svou vlastní cestou, Frank Serpico bojoval. Bojoval odhodlaně a bojoval sám, připomínaje tvrdohlavého surfaře zas a znovu se vrhajícího vstříc rozbouřeným vlnám. Byl skutečně tak poctivý, nebo se neplánovaně dostal do bodu, z něhož již nebylo návratu? Když svému okolí příliš dlouho ukazujete falešnou tvář, je těžké vrátit se k té skutečné. Svým hrdinou, mužem odhodlaně jdoucím po cestě, která neodpovídá představám všech jeho blízkých, mi byl film velice blízký. Frankovy nálady, včetně sklonů k sebelítosti a návalům vzteku kvůli vlastní bezmoci, jsou dobře srozumitelné také díky strhujícímu výkonu Ala Pacina. Jeho „zažranost“ do postavy přidává filmu dostatek plusových bodů pro přimhouření očí nad nevhodnou strukturou vyprávění. Lumet, ve snaze zmapovat co největší část Serpicova života, ledabyle přeskakuje nepodstatné, nicméně pro stmelení příběhu důležité, scény. Ačkoliv věnuje pozornost výhradně zajímavým událostem, ty nedokáži bez patřičné hloubky zajistit stabilitu dramatického oblouku a po necelé hodině jsem zjistil, že mě baví sledovat chování Pacina, nikoliv filmu samotného. Dobrá hudba, dobré herecké výkony ostatních herců, v neposlední řadě také obavy pramenící ze žhavé aktuálnosti tématu, povyšují Serpica nad průměr, ale k nesmrtelnosti mu ještě pořádný kus chybí. 80% Zajímavé komentáře: Pohrobek, mm13 (14.11.2007)